Za nejefektivnější pro prevenci sociálně patologických jevů považují všechny typy škol podporu mimoškolních aktivit. Účinná je podle nich i prevence v rámci vyučování. Naopak nejméně efektivní jsou podle zástupců škol přednáškya besedy a překvapivě také programy peer aktivistů. Vyplývá to z nedávného šetření Ústavu pro informace ve vzdělávání. Podle něj má naprostá většina škol stanovený minimální preventivní program a na většině pracuje i metodikprevence sociálně patologických jevů. Velmi málo škol ovšem zaměstnává vlastního školního psychologa - nejméně působí na základních školách; na středních a speciálních školách jsou angažováni častěji, i zde však jde jen o 14procent škol. Vliv na to, zda škola zaměstnává školního psychologa, má i její velikost. Psycholog je na každé velké škole s více než 500 žáky, zatímco školy do 100 žáků ho angažují jen naprosto výjimečně.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.