Ministerstvo školství začátkem února vyhlásilo, že by v roce 2010 mělo nastupovat do gymnázií a lyceí 35 % žáků přijímaných na střední školy a nejpozději za deset let by se tento podíl měl zvednout o dalších pět procentníchbodů. Pro představu: loni se na tento typ škol přihlásilo 25 tisíc žáků, z nichž byla přijata polovina. Za čtyři roky ovšem bude mít šanci dalších sedm tisíc žáků.Ministerstvo hodlá zvýšení počtů žáků gymnázií podpořit i finančně: letos by chtělo uvolnit asi 20 miliónů korun a zhruba 40 miliónů v letech následujících. Střední škola, která se změní na gymnázium, by tak mohla dostat10 tisíc korun na jednoho žáka. Ministerstvo přitom příliš nepočítá se vznikem nových gymnázií, počet jejich absolventů chce zvýšit přeměnou volných kapacit v odborných školách a učilištích. Mohlo by to vypadat i tak, že by sev jedné velké instituci integrovalo několik škol: gymnázium, střední odborná škola a učiliště. Tato představa ovšem nahrává kritice ze strany Asociace ředitelů gymnázií, podle níž tím pádem klesne úroveň výuky."Považujito za nepromyšlené a unáhlené. Ne všechny děti, které se na gymnázia hlásí, mají předpoklady pro takové studium,"řekla předsedkyně asociace Irena Přádná Lidovým novinám."Záleží na tom, o co paní ministryni jde.Jestli o dobré statistiky počtu absolventů gymnázií nebo o kvalitně vzdělané lidi,"dodala.Kraje, které zřizují většinu středních škol, však pohlížejí na plán ministerstva spíše skepticky. Ohánějí se přitom potřebami zaměstnavatelů."Nemůžou mít všichni maturitu. Musí tu být část populace, která bude dělatobyčejné práce,"prohlásil podle serveru aktuálně.cz liberecký radní pro školství Petr Doležal z ODS. Přitom na nejvyšší úrovní má opoziční ODS stejný názor jako vládní sociální demokraté. Stínový ministr školství za ODSWalter Bartoš sice považuje náhlý krok ministryně Buzkové za předvolební populismus, snahu rozšířit výuku na gymnáziích však vítá."Chceme, aby všichni, kteří chtějí studovat na gymnáziu, mohli,"uvedl na aktuálně.cz.Ne všechny kraje však plán ministryně zpochybňují, některé už jej realizují dávno. Například v Jihomoravském kraji tvoří podíl gymnázií s lycey ministryní žádaných 35 % a příští rok se dokonce přehoupne přes polovinu."U nás bylo vždy hodně gymnázií a nikdy jsme je nerušili, naopak v minulých letech jsme podpořili vznik dalších lyceí,"uvedl na zmiňovaném zpravodajském serveru Miloš Šifalda, krajský radní pro školství. Obavy opokles kvality připustil, upozornil ale, že dnes už není nutné mít z gymnázií elitní školy pro pár vyvolených."Kvalita škol samozřejmě trochu klesla, ale nijak dramaticky. Blížíme se trendu, jaký je v EU běžný. Gymnázianejsou elitními školami, ale poskytují všeobecné vzdělání pro ty, kteří chtějí dál studovat."Právě tento argument používají i mnozí odborníci: u nás máme zažité, že gymnázia poskytují vzdělání těm nejlepším, jenže dnes jedůležitější, aby dobré vzdělání měla co největší skupina obyvatel"Možná nemluvme o gymnáziích, mluvme o školách, které budou poskytovat obecnější vzdělání. Současná mladá generace bude pracovat mnohem déle než staršígenerace. Bude odcházet do důchodu mnohem později, lidé se budou muset učit v podstatě celý život přizpůsobovat světovému ekonomickému vývoji. Aby byli takto flexibilní, musejí získat dovednosti obecného charakteru, které jimvydrží na celý život,"uvedl v Českém rozhlase Daniel Münich z výzkumného ústavu Cerge při Karlově univerzitě a Akademii věd ČR.Ministryně školství při prezentaci svého návrhu uvedla, že ministerstvo školství bez problému zapisuje do rejstříků škol všechna nová gymnázia, vzniká jich ale málo. Podle jejích kritiků to však není úplně pravda.Ministerstvo se totiž více než rezervovaně staví ke vzniku nových osmiletých gymnázií."Tyto školy byly zřizovány jako výjimečné příležitosti pro výjimečné děti. Navíc v základních školách se navyšují hodinové dotace tak,aby se obsah výuky srovnal s víceletými gymnázii,"řekla deníku Právo Buzková.Gymnázium je každý rok neplněným snem 13 tisíc dětí.

Placená zóna

-red-ilustrační foto Vladimír Brada