Vánoční dílna plná radosti

Naše školka dnes připomíná včelí úl. Máme totiž vánoční dílnu. Všude jsou slyšet hlasy, všichni se pohybují křížem krážem po celé budově a v každé třídě na ně čeká něco zajímavého, co mohou společně s rodiči vyrábět. Hrají koledy, šustí papír, voní barvy a lepidlo. Děti mají pusy ulepené od cukroví, dospělí si vychutnávají aroma horkého punče, to vše pro nás připravily naše paní kuchařky. Někteří vybírají z nabídky keramiky, batikovaných triček, teplých pletených babiččiných ponožek a vánočních dekorací. Procházím a pozoruji to hemžení. Nejvíce mě těší, že přicházejí i tatínkové, někdy celé rodiny i s prarodiči. Všichni si užívají vánoční atmosféru, někteří tatínkové se nestydí ani vyšívat vánoční motivy a je nutno podotknout, že se jim to opravdu daří. Všude panuje prima pohoda, lidé se usmívají, povídají si, všichni na chvíli vypadli z předvánočního shonu. Vrací se mi vzpomínka na to, jak moje děti byly malé a stále něco vyráběly. Dárečky měly kouzelnou moc mě dojmout a jejich cena byla nevyčíslitelná. Dodnes mám některé schované. Darovat a být obdarován je to pravé štěstí… Čas jako by zrychlil tempo. Nikdo nemá na nic čas. Měli bychom se umět někdy zastavit a prožít si vzácné chvíle se svými dětmi, než se čas naplní a oni nám vyletí z hnízda, a to se nám dnes opravdu povedlo. Dílna končí. Všichni se rozcházíme, děti si nesou dárečky. Jestli Ježíšek kouká, má z nás asi radost. Navzájem jsme si darovali čas a společný zážitek radosti a pohody. Tak ať jsou Vánoce šťastné a veselé!