Norská politika v oblasti předškolního vzdělávání

Norsko se pomalu blíží stavu, kdy v zemi bude tolik mateřských škol, že bude možné uspokojit všechny žádosti o přijetí dítěte do školky. Takové pokrytí je nezbytné pro účast rodičů malých dětí v pracovním životě, a pomáhá vysvětlit, proč Norsko má jednu z nejvyšších porodností v Evropě. Kromě toho, že je o děti ve školce postaráno, poskytuje školka rovněž důležitý prostor pro integraci dětí z různých etnických, jazykových a kulturních zázemí a umožňuje setkávání dětí z různých sociálních vrstev obyvatelstva. Velký nárůst dětí docházejících do školky se pozoruje především u dětí do tří let a pak u dětí z národnostních menšin. V roce 2009 se navíc zavedlo zákonné právo na místo ve školce pro všechny děti ve věku 1–5 let. V roce 2008 docházelo do mateřské školy 87 % všech dětí ve věku 1–5 let, v roce 2003 to bylo 69 %. Toto číslo stále roste, z velké části kvůli tomu, že se v roce 2004 zavedl maximální „strop“ pro platbu. Během let 2003–2009 se poplatky za školku snížily o 20–28 %. Debatuje se však o tom, zda má takový rychlý nárůst míst ve školkách smysl a zda se negativně neodrazí na kvalitě péče. V současné době má například jen každý třetí norský předškolní pedagog patřičné vzdělání v oboru výchovy dětí raného věku. Nicméně ne všichni rodiče si přejí posílat své děti do školky. Norské úřady proto poskytnou měsíční peněžní dávky pro rodiče, kteří své dítě do školky nezapíšou. Tím se zajistí rovnost v rozdělování státních prostředků na rodiny bez ohledu na typ péče o děti, kterou si zvolí.

Placená zóna