Online archiv

Stavebnice k nám přichází z dalekého Japonska. Tento výjimečný koncept vás doslova a do písmene zavede do světa kreativity bez hranic. Jediné, co vás bude „omezovat“, bude jen vaše fantazie. Z lze poskládat absolutně všechno, co si dokážete, ale možná také nedokážete představit. Spojování dílků je provázeno charakteristickým cvaknutím při jejich správném spojení. Tento zvuk si vás získá tak jako již miliony lidí po celém světě. Skládání je tvůrčí zábava pro všechny věkové kategorie a celou rodinu. Objevte i vy svět tvořivosti bez hranic! má 7 typů dílků v 10 barvách. Dva základní ve tvaru čtverečku a trojúhelníku a 5 spojek – plochou úzkou i širokou, pravoúhlou, trojstrannou a 120° spojku. A to není vše. Pro vytvoření pohyblivých modelů – nejen aut, ale i kolotočů, mlýnů, vrtulníků, motorek a mnoha dalších, jsou k dispozici kolečka ve dvou velikostech včetně hřídelí.

Zařazení do platové třídy

Již několik let pokračuje úzká spolupráce základní a mateřské školy v Janově. V předloňském roce probíhal společný projekt Škola je můj kamarád, který byl zakončen společným dětským dnem. Všem rodičům a zúčastněným se velice líbil. A tak se objevil návrh uspořádat společnou vánoční besídku. Nejdříve jsme museli začít s přípravou. Děti s učitelkami pilně nacvičovaly program a vystoupení. Součástí besídky měla být i prodejní výstava. Poprosili jsme tedy rodiče, aby podle svých možností a času, připravili a nabídli své výrobky na prodej. V MŠ jsme si uspořádali keramické dopoledne a s dětmi jsme vytvořili keramické ozdoby. Konečně jsme se všichni dočkali. Sál se pomalu plní rodiči, prarodiči, známými. Zdá se, že i sál kulturního domu bude malý. Sešlo se nás opravdu hodně. Občerstvení je nachystáno na stolech, prodejní výstava bude otevřena po vystoupení. Po zahajovacím slovu už dostaly prostor děti. Po úvodních Rolničkách vystoupily mladší děti z MŠ, aby ukázaly, co se už naučily. Předškoláci si připravili taneční vystoupení v červených čepičkách na píseň Vánoce, Vánoce přicházejí. Každý si připravil něco k vidění či slyšení a celé vystoupení je zakončené společně zazpívanými koledami. Po vystoupení se všichni mohli občerstvit a hlavně se podívat na vánoční prodejní výstavu. Adventní věnce, svícny, překvapení v krabičce, obrázky, přání, korálkové stromečky keramické ozdoby, perníčky, dokonce perníková chaloupka a celé perníkové peklo. O vše je veliký zájem a každý si odnáší alespoň nějakou drobnost. Třešničkou na dortu jsou neprodejné výrobky a betlém, které patří členům keramického kroužku Janov.

Naše město Žacléř leží na úpatí Krkonoš, a proto máme ideální podmínky pro lyžování – dvě lyžařská střediska s vleky pro dospělé i děti. Již poněkolikáté jsme využili možnost uskutečnit lyžařský kurz pro děti z naší mateřské školy. Akce proběhla začátkem ledna a kurzu se zúčastnilo 20 dětí. Podmínkou k účasti byly seřízené lyže a helma. Cílem kurzu bylo zvládnout základní pohybové dovednosti na lyžích a prostorovou orientaci na svahu. Děti lyžovaly pod odborným dohledem instruktorů z lyžařské školy a za týden zvládly jízdu na vleku, sjezd, slalom, zatáčení i výstup na kopec bez vleku. Poslední den byly pro děti připraveny různé soutěže a všechny děti byly odměněny diplomem a medailí. Přestože byla organizace kurzu náročná, podařilo se nám zajistit provoz v MŠ i účast učitelek při lyžování. Odměnou nám byly lyžařské výkony dětí a jejich radost z pohybu.

Za oknem nám počasí a příroda dávají jasně najevo, že se nezadržitelně blíží zima, a tedy i sváteční čas Vánoc. Ve všech třídách se dolaďuje vánoční výzdoba, zpívají se koledy a je třeba ještě vybrat nějakou básničku a pořádně ji vypilovat, než bude besídka. Jenže… Z vlastní zkušenosti vím, že takových básniček je málo a každá nová je k nezaplacení. Pracuji jako učitelka, a vím tedy, co děti baví a co mají rády. Vymýšlím si proto většinu básniček a hříček sama a mám s nimi dobré zkušenosti. Chtěla bych se o ně podělit i s vámi ostatními a doufám, že sklidíte stejný úspěch jako já a mé děti, a to nejen při besídkách. Anděl: Podívejte, děti! (stoj snožmo, ruka ukazuje do stropu) Kdopak to sem letí? (stoj snožmo, ruka kreslí otazník) Bílá křídla, žluté vlasy, (stoj snožmo, ruce dělají křídla, hladí vlasy) andělíček je to asi. (mírný předklon, ruce na tvářích) Na hlavě má hvězdičku, (stoj snožmo, ukazovat na čelo) svítí si na cestičku. (chůze na místě, ruce v bok) A přilétl k nám, (otáčet se dokola, ruce mávají jako křídla) andělíček sám. (do dřepu) Andělské čarování: Anděl seděl na obláčku, (sed v dřepu, pohupování) čáry máry čaroval, (sed v dřepu, čarování rukama) vyčaroval Mikuláše, (stoj snožmo, ruce spojené nad hlavou) moc se z toho radoval. (stoj, tleskání) Pozor na to, milé děti, (stoj, hrozit prstem) čarování není žert, (stoj, ruce i hlava „dělají“ NE) něco se mu nepovedlo, (mírný předklon, ruce na tváře) a tak přibyl ještě čert. (poskoky snožmo, prsty na hlavě představují rohy) Předvánoční: A už zase po roce, (stoj snožmo, tleskat do rytmu) blíží se k nám Vánoce. (chůze na místě po špičkách) Slavnostní zvonečky zvoní, (zvonit zvonečkem) z kuchyně cukroví voní (otočit se dokola) a je věc dávno jistá, (mírný předklon, šeptat) Ježíšek dárky už chystá, protože zase po roce (dřep, houpat se) blíží se k nám Vánoce. (výskok, hlasitěji) Vánoční: Bim, bam, bim, bam, (klek, ruce spojené nad hlavou – zvon) zvonečky zvoní. (klek, naznačit zvonění rukama) Bim, bam, bim, bam, (klek, ruce spojené nad hlavou – zvon) kapr a salát už voní. (klek, nosem silně nadechnout) Bim, bam, bim, bam, (klek, ruce spojené nad hlavou – zvon) zvonů zní hlas. (klek, ruce u uší – posloucháme) Bim, bam, bim, bam, (klek, ruce spojené nad hlavou – zvon) je tady vánoční čas. (z kleku do stoje)

Takto znělo téma pro hravé odpoledne dětí se svými rodiči. Několik let se snažíme o co nejužší spolupráci s rodiči. Důvodem je velká vytíženost rodičů a s tím související menší dostatek času pro společné hraní a povídání rodičů se svými dětmi. Tradicí mateřských škol, pravděpodobně většiny, byly pravidelné besídky. My se snažíme spojit více, tzn. nabídnout rodičům nejen své dítě vidět, jak se chová v kolektivu, co vše umí, ale i poskytnout příležitost k tomu, aby si smysluplně se svým dítětem pohráli. Zdobení stromečku bylo většinou činností učitelek – odpoledne po odchodu dětí nebo brzy ráno před jejich příchodem proto, aby byly děti co nejvíce překvapeny, v průběhu dopoledne pak nenápadné uložení dárků pod stromeček. Loni jsme to však udělali jinak. Rodiče byli pozváni na hravé odpoledne s tématem „Zdobíme vánoční stromeček“. Ještě před vlastní činností děti rodičům ukázaly, co se od začátku školní ho roku naučily – hra s padákem, „padání barevného listí“ doprovázené básničkou, čertí tanec. Šlo v podstatě o hry a činnosti, které učitelky společně s dětmi hrají – jak se učí barvy, rozvíjejí pohybové dovednosti apod. Rodiče měli k dispozici dostatek materiálu pro výrobu ozdůbek – barevné papíry, čtvrtky, šablony různých tvarů, inkoust, zmizíky, lepidla, nůžky, ořechy, stužky. Naši rodiče jsou již zvyklí na tato odpoledne i naše nápady. A tak společně stříhali, lepili, kreslili a zdobili a lepili a stříhali a zdobili… Výsledkem jejich práce se pak staly čtyři (v každé třídě jeden) vánoční stromečky připravené pro nadílku od Ježíška. Ten k nám přišel až za tři dny dopoledne, rodiče o tom věděli, takže všechny děti našly pod stromečkem dárky, z kterých měly radost. Učitelky měly během odpoledne dostatek prostoru na pozorování, jak fungují vztahy mezi dětmi a rodiči, to, co nelze z běžného styku zjistit. Měly také čas na popovídání s rodiči o jejich dětech. Rodiče mohli vidět své dítě i jeho chování ve společnosti jiných dětí, viděli, jakým způsobem lze dítě učit novým dovednostem, poznatkům. Také mohli získat informace o svém dítěti od učitelky – jak se dítě v kolektivu chová, jaké má kamarády, co se mu daří dobře, co méně. Děti rodičům předvedly, co je ve školce baví, jaké hračky mají rády, a mohly si s nimi pohrát v prostředí, kde tráví velkou část dne. Všichni společně jsme si mohli zdobit ten nejkrásnější stromeček na celém světě, který doposud nikdo nikdy neviděl.

Každý večer se nebe rozsvítí tisíci hvězdami. Kam jen oko dohlédne, všude září malá žlutá světýlka. Tentokrát ale svítí celé město. Barevné lesklé tečky jsou vidět široko daleko. Hvězdička Bětka vykoukla dnes už poněkolikáté z oblohy dolů.

Kouzelnou vánoční atmosféru vyčaruje nejen slavnostní výzdoba, klid a pohoda, ale také ta správná vůně. Každý druh cukroví má tu svou a nejinak je tomu i u stovky let používaného perníku, který rozvoní místnost po anýzu, badyánu a medu. A navíc můžeme s těstem kouzlit a připravit i ozdoby na stromeček nebo k zabalení jako dárek.

„Vzhůru dolů pastuškové, povím vám, že se nám narodil Kristus Pán.“ Místo adventního kalendáře si vyrobíme kouzelnou adventní krabičku plnou štěstí.

Norsko se pomalu blíží stavu, kdy v zemi bude tolik mateřských škol, že bude možné uspokojit všechny žádosti o přijetí dítěte do školky. Takové pokrytí je nezbytné pro účast rodičů malých dětí v pracovním životě, a pomáhá vysvětlit, proč Norsko má jednu z nejvyšších porodností v Evropě. Kromě toho, že je o děti ve školce postaráno, poskytuje školka rovněž důležitý prostor pro integraci dětí z různých etnických, jazykových a kulturních zázemí a umožňuje setkávání dětí z různých sociálních vrstev obyvatelstva. Velký nárůst dětí docházejících do školky se pozoruje především u dětí do tří let a pak u dětí z národnostních menšin. V roce 2009 se navíc zavedlo zákonné právo na místo ve školce pro všechny děti ve věku 1–5 let. V roce 2008 docházelo do mateřské školy 87 % všech dětí ve věku 1–5 let, v roce 2003 to bylo 69 %. Toto číslo stále roste, z velké části kvůli tomu, že se v roce 2004 zavedl maximální „strop“ pro platbu. Během let 2003–2009 se poplatky za školku snížily o 20–28 %. Debatuje se však o tom, zda má takový rychlý nárůst míst ve školkách smysl a zda se negativně neodrazí na kvalitě péče. V současné době má například jen každý třetí norský předškolní pedagog patřičné vzdělání v oboru výchovy dětí raného věku. Nicméně ne všichni rodiče si přejí posílat své děti do školky. Norské úřady proto poskytnou měsíční peněžní dávky pro rodiče, kteří své dítě do školky nezapíšou. Tím se zajistí rovnost v rozdělování státních prostředků na rodiny bez ohledu na typ péče o děti, kterou si zvolí.