Únava, smutek, nespavost. Může to být deprese

Říká se, že není každý den neděle. Je prostě normální, když nám občas není do smíchu. Když ale jde o dlouhodobou sklíčenou náladu provázenou ztrátou energie a určitou letargií, je dobré zvážit návštěvu lékaře. Statistiky říkají, že depresi během svého života zažije přibližně 5-10 % žen a 3-5 % mužů. Mnozí nemocní se potýkají s názorem, že jejich nemoc je projevem slabosti a že „kdyby chtěli, bylo by jim lépe“. Navíc rodina i přátelé často přehlížejí první, velmi nepatrné signály, že se „něco děje“, a mnohdy podlehnou dojmu, že jde o projev náladovosti. Jak se deprese projevuje? Příznaky zahrnují psychické i fyzické projevy. Depresivní člověk „zapomene“ na své koníčky, kterým se věnoval, má potíže v práci, protože už mu nejde od ruky tak, jako tomu bylo dřív, a hlavně na ni nemá pomyšlení. Je unavený, ale nemůže spát. „Proč bych se měl mýt a převlékat, když to nemá cenu,“ uvažuje. S depresí se často pojí změna charakteru nemocného. Podrážděnost, vznětlivost, vztahovačnost, ale také uzavřenost a nechuť ke komunikaci. I tyto projevy mohou znamenat, že se jedná o depresi. Mnozí lidé s depresí se také obviňují za různé nezdary, které se jim dějí. „Můžu za to já. Kdybych nebyl takový, měli bychom mnohem více zákazníků.“ Další projevy obnášejí například ztrátu chuti k jídlu nebo úvahy o smrti. Ty se podle lékařů vyskytují u 80 % lidí s depresí. „Jsem úplně zbytečný. Kdybych umřel, nikdo by si toho ani nevšiml. Proč vlastně žiji?“ říkají si. Průvodním znakem deprese mohou být také potíže s pamětí, které zejména u starších lidí vedou někdy k mylné diagnóze demence. Depresivní člověk též častěji trpí nechutenstvím, někdy i hubne a bývá mu nevolno. Trápívá ho bušení srdce nebo bolesti zad či hlavy. Také nemívá chuť na sex a trpí úzkostmi; může ho postihnout záchvat paniky nebo se u něj rozvinout nějaká specifi cká fobie. Deprese je skutečné onemocnění. Vyvolává ho chemická nerovnováha v mozku. Přirozené chemické látky (neurotransmitery), které se nacházejí v mozku, sehrávají podstatnou roli v ovlivňování nálady. Může být také důsledkem nějaké traumatizující události (nedávné či minulé) a můžeme ji „zdědit po rodičích“. Kromě toho, že nám deprese bere sílu do běžného života, může skončit sebevraždou. K léčbě deprese patří farmakologická léčba, psychoterapeutické metody a kombinovaná léčba. A velmi důležité je prosté pochopení, že deprese není „výstřelek“, módní nemoc, kterou trpí lidé, kteří se neumějí k problémům postavit čelem. Je to stejně vážná choroba jako například cukrovka nebo porucha funkce štítné žlázy. A stejně jako u jiných nemocí je i u deprese nezbytně nutné najít správnou léčbu.