Jaké je to v australské školce

Děti se se mnou rozdováděně loučí, věší se na mě a já jsem spokojená, že je další služba za mnou. Zítra má službu zas někdo jiný. Během roku se ve státní školce takhle vystřídají všichni rodiče osmkrát.

V Austrálii je na výběr ze tří základních typů školek či hlídacích zařízeních, kam své předškolní dítě můžeme zapsat. Soukromé školky neboli childcare jsou častým útočištěm, zvláště pro děti pracujících rodičů. Tam děti většinou mohou již od šesti měsíců. Naproti tomu občasná centra neboli occasional care, což jsou spíše něco jako naše mateřská centra, se například v místních komunitních centrech netěší až zas tak velké oblibě, přestože jsou podstatně levnější, zato ale poskytují nepravidelnou docházku jen na pár hodin týdně. Není také výjimečné hlídání doma, které zajišťuje au-pair, nanny nebo specializovaná paní na hlídání (childminder), která si k sobě domů bere několik dětí z okolí. Žádné z těchto zařízení (s výjimkou některých soukromých školek) ale nenabízejí strukturovaný předškolní program schválený ministerstvem, tzv. National Early Learning Curriculum Framework. Rámcově unifikované zásady pro předškolní výuku od 2012 nově ucelené pro celou Austrálii bez výjimky musí poskytovat každá státní školka, tedy kindergarten pro tří až čtyřleté, obě jsou ovšem nepovinné a individuálně oddělené. Děti z tříd se tudíž nemíchají a ani nijak spolu nepřijdou do kontaktu. Povinná je až školní docházka, která začíná tzv. přípravnou třídou po dovršeném pátém roku věku dítěte.