Atletika pro děti aneb Radost ze zdravého pohybu

Kateřina Zouharová je trenérkou oddílu AC Praha 1890, do kterého chodí i předškolní děti. Povídaly jsme si o tom, co atletika dětem dává a jak malé atlety co nejlépe motivovat. Proč se děti (a nejen ony) potřebují hýbat? K čemu je nám pravidelný pohyb dobrý? „Tady bych mohla dát tu mnohokrát vyřčenou pravdu o prospěšnosti pro pohybový aparát, o tom, jak zabraňujeme obezitě, snad i o tom, jak se děti učí disciplíně apod. Já vám z otázky trochu uteču, chtěla bych zmínit něco jiného – a to radost. Ta upřímná totální radost a pocit štěstí, když najednou dáte koš nebo gól, někoho doběhnete a dáte mu babu, přeskočíte příkop, vyjedete na kole kopec, povede se vám smeč… To euforické štěstí, vykoupené nějakou snahou, pílí a leckdy dřinou. Nikde jinde než při sportu ho nepoznáte.
Sport je pro nás tedy dobrý i kvůli pravidelné dávce endorfinů,“ uvádí naše společné povídání trenérka Kateřina Zouharová.

Z výzkumů plyne, že dnešní děti tráví mnohem méně času pohybem. Dokonce se zjistilo, že ačkoli děti stále chodí ven, třeba do parků, mnohdy tam tráví čas hraním her na mobilu nebo tabletu. Jaký má tento životní styl vliv na kondici dětí? „Ano, toto je velmi smutný trend, a nejen venku, ve škole zazvoní na přestávku a děti vyndají mobily a sedí dál v lavici,“ potvrzuje atletka Zouharová. „Takže vliv na kondici má tento styl velice negativní. Na druhou stranu vidím spousty děvčat tančit venku sestavy, hudba jim hraje z mobilu, kluci parkouristi své triky nakoukali také v mobilech, i když pořád mi činí problém nevidět v této zábavě vandalismus. Asi bychom měli přestat žehrat na moderní technologie a zkusit vymyslet, jak díky nim vést více děti k pohybu, třeba pomocí aplikací, které děti rozhýbou,“ dodává.

Největší vliv mají rodiče

Kdo má největší vliv na to, zda a jak se děti hýbou? „Rodina. Rodiče by si měli uvědomit, že tohle za ně nikdo jiný neudělá. Ano, máme tu hodiny tělesné výchovy, máme na trhu spousty pohybových kroužků… Ale to jsou jen kapky v moři. Když dítě nevidí skutečný zájem o pohyb ve své rodině, je vše marné. Dokud nebude pohyb běžným stylem v rodině, my trenéři a učitelé toho moc nezmůžeme. Český atletický svaz teď zkoušel pilotní projekt Atletika pro celou rodinu – zapojil rodiče a děti, dodal rodinám vybavení. Zatím nevím, jak testování dopadlo, u nás v oddíle se účastníkům ale líbilo a neváhali se zapojit i dědečkové, a babičky, a to je skvělé,“ popisuje Kateřina Zouharová.

Mluvíme o předškolácích a mladších školních dětech. Kolik času by děti tohoto věku měly trávit pohybem? „Jako trenérka, máma a učitelka v jedné osobě bych řekla, že organizovaná pohybová aktivita ve dvou kroužcích týdně je plně dostačující. Ale opět zdůrazňuji roli rodiny – jezdíme všude autem, a pak děti nic neujdou, máme zahrady, kde si děti mají hrát, ale ony neumí chytit a dokonce ani hodit míč, a samotné na zahradě se to nenaučí, ze všeho mají strach. Vloni jsem svoje třeťačky učila o přestávce skákat gumu, neznaly to,“ vzpomíná trenérka.

Všestranný pohyb

V každém věku se jako ideální ukazuje všestranný pohyb. Co všestranný pohybový rozvoj obnáší? Jaké činnosti bychom měli dětem nabízet, aby rozvíjely všechny své pohybové schopnosti? „Určitě v rámci kroužků obratnost, rychlost, sílu – tu přirozenou, u které použiji pouze své tělo. Vytrvalost se tak nějak omylem rozvine sama, to pokud jde o schopnosti. A když jde o dovednosti, děti by měly umět běžet, skočit, hodit, kopnout. Hlavně žádná specializace, rodiče jsou netrpěliví, chtějí všechno teď hned, nejlépe, aby v 10 letech bylo dítě mistrem ve svém sportu. Moc na ně chci apelovat: všestrannost je klíčem pozdějšího úspěchu. Takže v mladším věku to sice nepřehnat, ale dopřát jim od každého trochu,“ doporučuje Kateřina Zouharová.