Jaro, léto, podzim, dřina…

Nekonečný koloběh, ve kterém se zákonitě může dostavit vyčerpání. Syndrom vyhoření je jedno z témat, která otvíráme v tomto čísle. Vyhoření může potkat každého, ale častěji – podle psychologů – potká lidi, kteří nežijí úplně utěšený život, potýkají se s partnerskými problémy nebo žijí sami. Důležité je také vědět, že se vyhoření nepřihlásí předem, nepošle nám den předtím zprávu se slovy „už je to tady“. Proto vám tentokrát nabízíme hned dva články o práci s vlastními možnostmi a o prevenci vyhoření. Jednou možností je podle psycholožky Kateřiny Rodné neřešit věci na sto procent, nedělat si z nich hlavu a nechávat si rezervu, která nám umožní v krizové situaci „přidat plyn“. Psycholožka Lucie Kvasničková pak píše o tom, co podniknout, když nás vyhoření postihne, jak se projeví a co můžeme pro sebe udělat.

Milé čtenářky a milí čtenáři, přeji vám, aby se vám vyhoření vyhnulo. Je mi ale jasné, že přáním to nekončí, je ve vašich rukou, jak si zařídíte život. A neznamená to, že byste se měli v práci nějak „šetřit“, hlavní je, abyste si ji dokázali vyvážit věcmi, které vám dělají radost, a pěstovat vztahy, které tvoří vaši záchrannou síť.

Mgr. Marie Těthalová