Chtěli bychom děti dovést k přátelskému chování

Mateřskou školu Na Přesypu najdeme ve vilové čtvrti v pražské Troji. Má čtyři třídy, které jsou heterogenní. Ve třídách je 26 dětí a docházejí sem děti již od dvou a půl let. Školkou mě provedla její ředitelka Mgr. Eva Vodrážková, DiS.

MŠ Na Přesypu byla otevřena v roce 1976. Od roku 2005 má vlastní právní subjektivitu a Eva Vodrážková v ní několik let pracovala jako učitelka, pak se stala zástupkyní ředitelky a deset let je ředitelkou této školky. „Snažíme se být školkou rodinného typu, k čemuž napomáhá i umístění mateřské školy. Rádi bychom udrželi heterogenní třídy, i když někteří rodiče stojí o soutěživost, čemuž se snažíme bránit. Pro mě osobně by to byl krok zpátky,“ vysvětluje Eva Vodrážková. „Podle mého názoru jsou heterogenní třídy přirozeným prostředím pro děti a skýtají jim mnoho podnětů,“ dodává.

Jedna křesťanská třída

Jedna ze čtyř tříd MŠ Na Přesypu je křesťanského zaměření. V čem to spočívá? „V této třídě pracujeme podle stejného školního vzdělávacího programu, který jsme si vytvořili, ale navíc je tam vloženo prožívání liturgického roku, seznámení s některými světci, prožívání svátku, slavností, návštěva kostela…,“ vypočítává ředitelka. „Tuto třídu navštěvují děti z nedaleké salesiánské farnosti. Děti mají možnost prožívání různých rituálů, což ale neznamená, že by se do nich musely zapojovat,“ zdůrazňuje. Podle Evy Vodrážkové je důležité, že k tomu mají možnost, ale rozhodně se nejedná o cílenou náboženskou výuku.

Během mé listopadové návštěvy v této třídě děti dramatizovaly příběh o svatém Martinovi, který se podle legendy rozdělil o svůj plášť s chudákem. Děti samozřejmě zaujala ta část legendy, kdy Martin rozťal plášť svým mečem, a v roli Martina se opakovaně střídaly.

Ostatní třídy podle ředitelky nemají žádnou zvláštní specializaci. V jedné z nich se jedna z pedagožek cíleně věnuje eTweeningu a s projekty se opakovaně umístila mezi oceněnými, a v další se zase učitelka zabývá pedagogikou Franze Ketta.

Rok Na Přesypu

Zajímalo mě, jak vypadá školní rok ve školce Na Přesypu. „Snažíme se vycházet z toho, co jednotlivá období nabízejí, aby děti to, co prožívají mimo školku, zažívaly i u nás. Máme pět vzdělávacích bloků, které se prolínají a učitelky je mohou podle potřeby změnit. Když se například nějakému dítěti narodí sourozenec, věnujeme se této tematice. Snažíme se, aby naše vzdělávací činnost byla situačně orientovaná,“ říká Eva Vodrážková.

„V lednu pokračujeme pohádkami, protože jsme se jim věnovali ve vánočním období, ale už se pomalu s předškoláky začínáme chystat na školu. Čeká nás návštěva nedaleké Základní školy Na Šutce. Děti se mohou posadit do lavic ke kamarádům, kteří chodili k nám do školky, a mohou si vyzkoušet, jaké to je, prožít ve škole jednu vyučovací hodinu, což je pro ně velmi příjemné. Když napadne sníh, budeme se věnovat zimním sportům, a když ne, tématem budou třeba ptáci v zimě,“ směje se ředitelka. „Snažíme se reagovat na situaci, nemáme předepsaná témata na každý týden, jak tomu bylo kdysi.“

V činnosti mateřské školy se promítá heterogenní složení tříd. „Větší děti mají třeba při výtvarných činnostech složitější zadání. Zatímco malé necháme volně malovat, u starších se snažíme, aby třeba něco vystřihovaly a podobně. Vedeme je k tomu, aby udržovaly pořádek na svém místě, a když se například věnujeme dramatizaci, mají v ní starší děti složitější úlohy. Během dopoledních činností také menší děti neudrží pozornost tak dlouho, jako je tomu u těch starších, a když nastoupí druhá učitelka, může si je převzít a věnovat se s nimi něčemu dalšímu.“ V MŠ Na Přesypu vedou děti k samostatnosti. Děti si samy mažou pomazánku na chleba, pokud tedy o ni mají zájem, a samy si také nalévají čaj a polévku. O tom, že je s tím spojeno občas nějaké to vylití, nikdo nepochybuje, podle Evy Vodrážkové to ale patří k věci.

Zkušenost s integrací

V MŠ Na Přesypu řadu let probíhala integrace dětí s handicapem a součástí týmu bylo i několik asistentek pedagoga. „Integrace u nás probíhala nepřetržitě po sedm let, letos po dlouhé době žádné integrované dítě nemáme,“ vypočítává ředitelka. „Inkluze je podle mě po formální stránce špatně nastavená. Občas mi volají ředitelky jiných mateřských škol a mluví o tom, že na určité postižení nemají možnost asistenta získat. U nás jsme ale s integrací měli velmi dobrou zkušenost. Jeden školní rok jsme tu měli dokonce čtyři asistentky pedagoga, povedlo se nám sehnat dobré a byla s nimi výborná spolupráce, i když to není vždycky jednoduché. K jednomu dítěti jsem sháněla asistentku natřikrát,“ vybavuje si Eva Vodrážková a dodává, že s jednou kvalifikovanou se musela po dvou dnech z důvodu velmi hrubého chování k dětem rozloučit.

Placená zóna

Mgr. Marie Těthalová