Online archiv

Ačkoli o vládě Mirka Topolánka se hovoří jako o „udržovací“, nová ministryně školství Miroslava Kopicová už přišla s řadou nečekaných návrhů. I když mnohé z nich zatím nemají šanci uspět, určitě je dobře, že z tak vysokých míst zazněly přinejmenším oživily debatu o směřování českého školství.

Evropská komise zahájila koncem července veřejné konzultace o ochraně dětí a mládeže před nebezpečími, která mohou číhat v mobilních telefonech. Nejde jen o nečekaně vysoké účty, ale i o riziko zneužití dětí pedofily, o přístupk závadným či přímo nezákonným sdělením či nahrávkám anebo o šikanování a vydírání v podobě šíření kompromitujících zpráv a fotografií, uvedla ČTK. Podle květnového průzkumu agentury Eurobarometer disponuje mobilním telefonem70 procent dvanáctiletých až třináctiletých Evropanů a téměř čtvrtina osmiletých až devítiletých dětí. V ČR má mobilní telefon víc než třetina dětí do 13 let a ve věkové kategorii do 16 let už každé druhé. Mobily jim sloužínejen k telefonování a zasílání textových zpráv, ale také ke stahování her a hudby, k zasílání videonahrávek či k přístupu na internet.

Za nejefektivnější pro prevenci sociálně patologických jevů považují všechny typy škol podporu mimoškolních aktivit. Účinná je podle nich i prevence v rámci vyučování. Naopak nejméně efektivní jsou podle zástupců škol přednáškya besedy a překvapivě také programy peer aktivistů. Vyplývá to z nedávného šetření Ústavu pro informace ve vzdělávání. Podle něj má naprostá většina škol stanovený minimální preventivní program a na většině pracuje i metodikprevence sociálně patologických jevů. Velmi málo škol ovšem zaměstnává vlastního školního psychologa - nejméně působí na základních školách; na středních a speciálních školách jsou angažováni častěji, i zde však jde jen o 14procent škol. Vliv na to, zda škola zaměstnává školního psychologa, má i její velikost. Psycholog je na každé velké škole s více než 500 žáky, zatímco školy do 100 žáků ho angažují jen naprosto výjimečně.

Přibližně 40 milionů korun získala Univerzita Palackého v Olomouci od státu na popularizaci přírodních věd mezi mladými lidmi. S jejich pomocí se budou olomoučtí vědci snažit v následujících letech zastavit klesající zájemstředoškoláků o chemii, fyziku nebo matematiku. Připravují například přírodovědný tábor nebo další ročníky letní školy chemiků, na které si středoškoláci nejen prohlédnou laboratoře a pracoviště chemiků, ale mohou si ivyzkoušet řadu efektních pokusů. „Zájem o přírodní obory upadá nejen v České republice, ale i v celoevropském měřítku. Nejde ani tak o množství zájemců, těch je obvykle dost, ale o jejich kvalitu, se kterou to už bývá horší.Všeobecně talentovaní středoškoláci si často vybírají spíš humanitní obory. My je potřebujeme přesvědčit, aby přišli i k nám,“ řekl ČTK Libor Kvítek z katedry fyzikální chemie.

Sedmimiliardový projekt Internet do škol, který byl spuštěn roku 2002, měl zajistit, aby každá základní a střední škola v republice měla vybavené počítačové učebny a připojení na internet. To se však nepodařilo - podle loňskéhošetření České školní inspekce projekt ovlivnil výuku žáků jen minimálně. Inspektoři prověřili 31 náhodně vybraných škol a zjistili, že žádná nesplňuje standardy pro výpočetní techniku. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu navícministerstvo školství u tohoto projektu nehospodárně využilo téměř 900 milionů korun.Policie, která případ vyšetřovala, však začátkem prázdnin případ odložila - viníka totiž neodhalila. „Nenašlo se dostatek důkazů, abychom mohli proti někomu zahájit trestní stíhání,“ uvedla v Hospodářských novinách AlenaVokráčková, mluvčí Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality. Publicista Jiří Peterka v této souvislosti na serveru Lupa.cz upozornil, že nejde až tak o zmíněnou částku, která byla nesprávně použita, ne však ukradena.Největší část z údajně prošustrovaných milionů (konkrétně 670 milionů korun) byla totiž v časové tísni způsobené skluzem celého projektem použita na platy učitelů, protože hrozilo, že bude muset být vrácena do státníhorozpočtu. Problém je ale podle Peterky v tom, že stát za své relativně velké peníze dostal „velmi málo muziky“. „Výsledné řešení se prodražilo natolik, že vyšlo jen na část škol, místo na všechny, a také na podstatně kratšídobu, než s jakou s původně počítalo. Také kvantitativní parametry (počty počítačů na školu/žáka, vybavenost těchto počítačů a rychlost připojení) nakonec musely být (diplomaticky řečeno),dosti skromné‘,“ zdůraznil. Projektskončil loni v září, ministerstvo školství však chce v zavádění internetu do škol pokračovat. Do roku 2010 má jít na počítačové vybavení škol miliarda korun ročně.

Mezinárodní titul Ekoškola byl 27. června ve Valdštejnském paláci v Praze slavnostně předán vybraným základním školám u nás (na snímku Vladimíra Brady jsou zástupci ZŠ Vítkov, okres Opava).Do projektu Ekoškola, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Českou republikou, je v současnosti zapojeno 70 škol. O získání mezinárodního titulu pokusilo 20 z nich. Tyto školy musely splnit náročná kritériatýkající se ekologické výchovy a jejího praktického dopadu do provozu školy. Čtrnáct z nich bylo nakonec úspěšných.