Online archiv

Čtvrťáci s vlastní televizí, herní konzolou a počítačem ve svém pokoji mají horší známky z mateřského jazyka, z matematiky i z dílen než jejich vrstevníci. Vyplývá to z rozsáhlé studie kriminologického výzkumného institutu vněmeckém Hannoveru, o které informovala ČTK. Zvlášť negativní důsledky prý mají počítačové hry. „Čím brutálnější je obsah her a čím častěji jsou hrány, tím horší jsou školní výsledky,“ řekl vedoucí studie Christian Pfeiffer.Desetiletí, kteří mají vlastní televizor, sledují třikrát častěji filmy, které jsou kvůli násilnému obsahu přístupné až od 16 nebo 18 let. U patnáctiletých byla zaznamenána souvislost mezi vlastnictvím televizoru a herníkonzole a pozdějšími sklony k násilí. „Překvapilo nás, jak jasné ty výsledky jsou,“ řekl Pfeiffer. Ke sklonům k násilnickému chování ovšem přispívá kombinace řady dalších faktorů - „nesprávní“ kamarádi, nevhodný typ školy anásilí v rodině, nejvíc rozhodující je však stupeň vzdělání rodičů.

Britský expert v oblasti vzdělávání Tony Sewell soudí, že přílišná feminizace školství škodí chlapcům, kteří zaostávají při zkouškách a na trhu práce. Školy podle něj nyní prosazují kvality spojené s dívkami, tedy metodickoupráci a pozornost při vyučování, a zanedbávají kvality spíše chlapecké, tedy soutěživost a snahu vést. Podle Sewella, který sám řídí školu, vede feminizace nejen k tomu, že chlapci ztrácejí o výuku a zkoušky zájem, ale dokoncev některých případech i k vytváření pouličních gangů, kde si hoši uvolňují svou frustrovanou mužskou stránku. Nápravou by podle něj byla změna metodiky zkoušek a výuky s větším důrazem na činnost venku a na dobrodružství.Zejména na první stupeň by mělo být také přijato víc učitelů. „V 50. letech (minulého století) jsme se dali do boje s patriarchátem minulosti a správně jsme řekli, že tento svět nepatří mužům. Ale z vaničky jsme s vodou vylilii chlapce,“ řekl Sewell podle zprávy ČTK. Podle docentky Bethan Marshallové, která přednáší o školských systémech na londýnské King‘s College, ale naopak dnešní školství značně znevýhodňuje dívky. „Říká se jim, že pokud budouposlušné a budou tvrdě pracovat, povede se jim dobře. Ale na pracovišti tomu tak není. Přestože mají chlapci horší výsledky u zkoušek, jsou lépe placeni v zaměstnání,“ připomněla.

Koupit Spartu, zblízka si prohlédnout Ježíška nebo si pořídit koně a velký dům. To si přejí sedmiletí školáci. Touha po luxusním domu jim většinou vydrží až do zkoušek na střední školu, nově se k ní přidruží přání zažít sex.Ukázal to průzkum mezi žáky základních škol realizovaný Magazínem MF Dnes. Podle dětského psychologa Václava Mertina ale nemají dnešní děti zas tak jiná přání, než jaká v dětství měli jejich rodiče. „Stejně jako kdysi touží ponejrůznějších věcech. Před dvaceti roky to byly barbíny a jízdní kola, dneska mobily s foťákem, ale dohromady je trápí pořád totéž: škola, kamarádi, že je babička nemocná nebo že se máma zlobí, že se večer nemůžou koukat natelevizi nebo že nemají věci, které by si přály a které mají jejich vrstevníci.“ Podle něj jsou ovšem častěji vystavovány otázkám sexu. „I ve znalostech a dovednostech proto budou vyspělejší mnohem dříve. Jenže to není zralost,ale lepší obeznámenost. Dvanáctileté děti mají leckdy znalosti, jako měli jejich rodiče, když jim bylo dvacet, ale biologicky jsou to stále dvanáctileté děti,“ dodává Mertin s tím, že odtud možná pramení některé rodičovské obavy.

Celkem 138 pedagogů středních škol se zapojilo do projektu „Malé granty - Projektový management“, který probíhá v Ústeckém, Královéhradeckém a Moravskoslezském kraji. Cílem projektu je ukázat pedagogům a studentům, jak získatprostředky pro své nápady a na deseti vybraných školách je uvést do života. Učitelé se naučí psát a připravovat projekty a tuto dovednost pak předají i svým studentům, aby i oni dokázali připravit a řídit projekty, jež samivymyslí. Projekt realizuje občanské sdružení Aisis, financuje jej společnost T-Mobile.Pedagogové se nejprve učili, jak psát a připravovat projekty a jak tvořit projektovou dokumentaci. Sami pak museli nějaký projekt vytvořit. „Chceme rozšířit dovednost učitelů o další kompetenci. Je třeba, aby sezorientovali v projektové problematice, která je většině z nich dosud cizí. Žijeme totiž v,projektové době‘ a i školství v tom není výjimkou,“ říká manažerka projektu Malé granty Jana Udatná. Učitelé podle ní mají mnoho dobrýchnápadů, ale mnohdy je neumí formulovat tak, aby byly lákavé i pro firmy, od nichž potřebují získat peníze. „Nevědí, co firmám nabídnout, jak propojit svůj zájem se zájmem celé komunity,“ uvádí J. Udatná. Pokud učitel pouze žádáo peníze, často se stane, že je odmítnut. Chce-li kupříkladu vybudovat odpočinkovou zónu ve škole, může shánět peníze na křesílka, mnohem zajímavější ovšem je, jako to navrhl jeden z účastníků kurzu ve svém projektu, když sevypíše soutěž na návrhy křesílek mezi studenty a její vítěz pak bude spolupracovat s oslovenou firmou na jejich výrobě.Podle J. Udatné je dobré, že si učitelé mohli vyzkoušet, jak takový projekt vzniká. „Teoreticky třeba věděli, že má mít zajímavý a výstižný název. Stejně si ale každý říká, že důležitý je obsah, až do doby, kdy má projektysám hodnotit - pak mu dojde, že se zabývá nejdříve těmi, jejichž název je zaujal.“ Stejně tak se pedagogové učili, jak napsat stručný obsah projektu, což je první a někdy jediné, co jeho hodnotitel čte. Pokud je napsaný přesněa zajímavě, ocitá se projekt na hromádce těch, které postupují do druhého kola, v opačném případě má často smůlu. Učitelé se také seznámili s fundraisingem - souborem metod a postupů, jak získat prostředky na svůj projekt. Jdenapříklad o to, aby žádající uměl při hledání prostředků jasně formulovat cíl, na který peníze potřebuje, a důvod, proč by měl tuto aktivitu podpořit právě oslovený dárce. „Učitelé v tomto případě musejí přijmout,jazyk firem‘,musejí se přiblížit jejich uvažování,“ říká J. Udatná.Letos na podzim by z účastníků projektu mělo být vybráno deset nejlepších, na jejichž školách pak budou mít studenti možnost zažádat o peníze na projekty, které sami vymyslí. Na každé z deseti škol mohou z projektu Malégranty získat 66 tisíc korun. „Fakt, že peníze dostane jen deset škol, neznamená, že pro ostatní tato akce nemá smysl - všichni učitelé budou umět napsat projekt a požádat o peníze někde jinde,“ zdůrazňuje J. Udatná. „Smyslemprojektu je naučit lidi, jak realizovat svoje sny a svoje nápady.“Pane učiteli, seženete nám na to křeslo peníze?

Podle výsledků výzkumu, který před dvěma lety zahájilo Fórum zdravé výživy mezi žáky základních škol, dbá jen polovina rodičů na pravidelnou každodenní konzumaci ovoce a zeleniny u dětí. „Stejně varovné informace získávámebohužel i z přímého kontaktu se školáky, kteří se účastní vzdělávacího projektu Zdravá Pětka,“ upozorňuje manažerka tohoto projektu Petra Režná. „Sami se nám svěřují, co dostávají od rodičů ke svačině. Málokdy přitom jmenujíovoce či zeleninu.“ Téměř polovina dětí je zvyklá ve svých sáčcích se svačinou nacházet rohlík nebo housku se salámem, v lepším případě se sýrem. Ve svačině školáků se velmi často najde i nějaká sladkost -ať už buchta, koláč čisušenka. „Naopak na ovoce a zeleninu myslí při přípravě svačiny jen každý osmý rodič,“ říká Režná. Nejoblíbenější zeleninou je u dětí mrkev, následují okurky, papriky a trochu překvapivě také brambory. Při výběru ovoce paknaprostá většina dětí sáhne nejraději po melounu, banánu či jahodách. Jednoznačně však platí, že ovoce je mezi dětmi mnohem populárnější a mezi své oblíbené kousky řadí mnohem víc druhů, než nakonec jedí o školních přestávkách.

Absolventi středních a vyšších odborných škol mohou nově spolu s výučním listem, maturitním, případně závěrečným vysvědčením nebo diplomem absolventa vyšší odborné školy získat Dodatek k osvědčení, respektive Dodatek k diplomu.Tyto doklady jsou součástí Europassu, souboru dokumentů, které v rámci Evropské unie jednotně popisují kvalifikaci držitele. Jsou tedy určeny těm, kteří chtějí pokračovat ve studiu nebo hledat zaměstnání v zemích EU a potřebujídoložit srozumitelné informace o svém vzdělání. Pro absolventy více než 60 nejfrekventovanějších oborů středních škol byly už dodatky připraveny v minulém školním roce (v řadě případů je školy vydávají automaticky spolu svýučním listem, maturitním nebo závěrečným vysvědčením), v průběhu školního roku 2006/07 už budou k dispozici pro všechny obory. Aktuální seznam oborů, jejichž absolventi mohou získat dodatek, je na stránkách www.europass.cz.Na dodatek mají nárok i lidé, kteří střední školu dokončili už dříve (až po absolventský ročník 1990), vydává je Národní ústav odborného vzdělávání (www. nuov.cz). Europass tvoří vedle zmíněných dodatků Europass-životopis,Jazykový pas, kam se zanášejí údaje o znalostech cizích jazyků, a Europass-mobilita, jež zaznamenává studijní pobyty a stáže. Vystavení všech částí Europassu je bezplatné.

Podle nového školského zákona nebudou mít někteří neúspěšní žáci po ukončení povinné školní docházky ani úplné základní vzdělání. Žák totiž může propadnout do nižší třídy pouze dvakrát, a to jednou na první a jednou na druhémstupni. Pokud by měl žák už po třetí opakovat některý z ročníků, nepropadne a musí školu dochodit, po jejím absolvování ale nemá ukončené základní vzdělání. „Předchází se tak tomu, aby třeba patnáctiletý kluk chodil do třídy smladšími dětmi,“ řekla Lidovým novinám mluvčí ministerstva školství Michaela Lagronová. Podle ní přinášela dosavadní praxe mnohé problematické situace - „propadlí“ chlapci například obtěžovali mladší dívky nebo přinesli doškoly alkohol. Někteří odborníci však varují, že problémové děti tím mohou zcela ztratit další motivaci ke studiu. „Některé to může motivovat, že se chytnou za nos a řeknou si, že přece nejsou tak hloupí a začnou se učit. Mámale pocit, že u 90 procent dětí to bude obráceně. Tímto vlastně zmizel jeden z motivačních faktorů. Pokud dítě ví, že už nemůže propadnout, může to vést k nárůstu agresivního chování, šikany, záškoláctví. Žák bude vědět, že semu už nic nemůže stát, že těch devět let jednoduše nějak dochodí,“ uvedl ve stejném listě dětský psycholog Jiří Knoll. Navíc mohou někteří ředitelé kvůli penězům „držet“ i výrazně slabé žáky, protože se jim to vyplatí. Kdyždítě propadne, nebudou se jej snažit poslat do speciální školy. „Dítě postoupí dál namísto toho, aby šlo do zvláštní školy, kam by patřilo,“ upozornil Knoll.

Šmidingerova knihovna ve Strakonicích a město Strakonice vyhlásily pátý ročník literární a výtvarné soutěže o cenu prof. Antonína Voráčka, která je určena studentům středních škol z celé ČR. Tématem soutěže je vztah k domovu,objevování méně známých „tváří“ života, hledání, co komu v konkrétním životě chybí, nové pohledy na problémy a málo frekventovaná témata. Letos je soutěž výjimečně rozšířena o téma: rok 2007 - 640. výročí povýšení Strakonic naměsto. Soutěž probíhá ve čtyřech disciplínách: básnická tvorba, beletrie, naučné pojednání, ilustrace a plakát. Soutěžní příspěvky v maximální rozsahu pět textových stran zasílejte na adresu: Šmidingerova knihovna Strakonice,řed. Mgr. Ivana Parkosová, Zámek 1, 386 11 Strakonice II. Obálku označte „LS 2006“. Samostatně do obálky je třeba přiložit papír s následujícími údaji: jméno, příjmení, datum narození, trvalé bydliště, škola a e-mail (samotnépříspěvky by měly být neoznačené), dále je třeba připsat souhlas se zařazením osobních údajů do databáze soutěžících a s případným zveřejněním textu (příspěvky bez těchto údajů nebudou hodnoceny). Uzávěrka soutěže je 15. října.

Výzkumný ústav bezpečnosti práce vyhlásil tři celostátní soutěže, jejichž tématem je bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP). První je výtvarná soutěž nazvaná Nakresli svůj plakát pro žáky do 15 let, jejichž úkolem budenavrhnout a vytvořit plakát s tématem rizika při práci. Druhá je Národní fotografická soutěž pro mladé lidi do 19 let, kteří by měli nafotografovat nezvyklé situace a jevy při práci. Třetí je soutěž Mladý evropský filmař roku2006 (informovali jsme o ní v dubnovém čísle Rodiny a školy). Soutěžní práce by se měly zabývat následujícími tématy: pracoviště, lidé při práci, nebezpečí při práci. Soutěže jsou součástí informační kampaně Evropský týden BOZP2006 s názvem BOZ(P) na start!, jejímž cílem je připravit mladé lidi na vstup do zaměstnání a seznámit je s otázkami týkajícími se BOZP. Uzávěrka soutěže je 1. října. Více informací o kampani lze nalézt na http://osha.mpsv.cz/goodpractice. Bližší informace o soutěžích získáte od PhDr. Jany Smékalové, tel.: 224 015 889, e-mail: smekalova@vubp-praha.cz, fax: 224 210 494.

Ve školním roce 2005/2006 připravilo Sdružení TEREZA 351 ekologických výukových programů pro víc než 7 000 dětí z mateřských, základních i středních škol. Žáci si v programech mohli najít po hmatu svůj strom, vyprojektovatekodům, vyrobit staroslovanskou záušnici, třídit odpad do popelnic, vyrobit ruční papír, prožít masopustní veselí či příst na kolovrátku ovčí vlnu. „Programy jsou příležitost pro děti učit se hrou a prožitkem, objevovatsamostatně i ve skupinách, naučit se kriticky myslet a třídit informace, zkoumat věci různými způsoby a vyzkoušet si netradiční činnosti,“ říká koordinátorka těchto programů Petra Šimonová. Pro tento školní rok připravilosdružení novou nabídku ekologických výukových programů pro školy z Prahy a blízkého okolí.

Z domova utíkají častěji dívky než chlapci. Tato poněkud překvapivá informace vyplývá ze statistik Linky vzkaz domů. Podle poznatků jejích pracovníků představují dvě třetiny „uprchlíků“ dívky. „Většina dětí, které se na linkuobrátily, utekla poprvé. Polovina z nich byla v době volání na linku na útěku jeden den,“ uvádí Tomáš Květák, ředitel Sdružení Linka bezpečí, které Linku vzkaz domů provozuje. Nejčastější příčinou dětských útěků jsou problémy vrodině - motivem tohoto činu byly ve dvou třetinách případů. Dalších 13 procent dětí utíkalo kvůli fyzickému násilí a u pěti procent dětí souvisel útěk s problémy se školou. Statistiky přitom ukazují, že dětí na útěku přibývá.Zatímco v roce 2002 zůstalo pohřešováno 77 dětí a mladistvých z celkového počtu 8434 vyhlášených pátrání po osobách mladších 18 let, loni pokračovalo hledání 209 dětí a mladistvých z celkem 10 501 vyhlášených pátrání.Na Linku vzkaz domů se obracejí s konkrétními problémy častěji dívky (62 procent) než chlapci (38 procent). Nejvíce volajících je ve věku 12 až 17 let - obracejí se na ní především kvůli dlouhodobým problémům v rodinnýchvztazích (polovina případů), následují problémy ve škole a fyzické násilí. Svoji nepříznivou situaci v rodině či ve škole řešilo přes 40 procent volajících útěkem. „O vyhození z domova hovořilo sedm procent volajících ajedenáct procent dětí sice bylo na cestě domů (ze školy apod.), ale z nějakého důvodu se bály vrátit. Dalších šest procent volajících dětí o útěku zatím pouze přemýšlelo,“ uvedl ředitel T. Květák.

Na stránkách www.vyzkum-mladez.cz zahájil provoz Národní registr výzkumů dětí a mládeže. Podle představ Národního institutu dětí a mládeže by měl schraňovat informace o skončených i probíhajících výzkumech v této oblasti.Výzkumné práce zde budou především ve formě rešerší a internetového odkazu na plnou verzi na internetu, případně ve formě bibliografického odkazu na pracoviště, knihovnu či konkrétního řešitele. Přestože organizátoři vyzvali kespolupráci například vysoké školy, zatím je v registru pouze 35 zpráv Národního institutu dětí a mládeže, protože se žádná další instituce do něj dosud nezapojila.