Co čte Lenka Šulová?
Lenka Šulová, 6/2005Čtu pořád a všechno, na co přijdu. Čtu vždy několik knih současně; a dají se rozdělit podle toho, kde se v mém životním prostoru nacházejí.Určitou skupinu tvoří knížky"před spaním", které leží na mém nočním stolku relativně dost dlouho. Vracím se k nim, přemýšlím o nich, povídám si o nových"objevech"z nich se svými blízkými. Momentálněmezi nimi vévodí dvě knihy Výběru Reader´s Digest - Zaniklé civilizace, kde si pohrávám s letitou otázkou, co je tím důležitým hybatelem dějin a jak to, že určité kvetoucí civilizace náhle zanikají. Co je podmínkou jejichzenitu a úpadku. Přemýšlím ve vztahu k čtenému o otázkách současnosti, o globalizačních tendencích světa, o vzniku"velké Evropy"a jejich dopadech na naši vlastní společnost a naši civilizaci. Je to publikace velmifundovaná, podnětná a doplněná krásnými fotografiemi. Druhá kniha, která tam leží, je 1000 divů přírody. To je skutečná životní inspirace a zdroj obdivu i pokory vůči dokonalosti přírody.Dále mám knihu"do kapsy"či"do kabelky"(poznamenávám, že velikost dotyčné knihy v tom nehraje žádnou roli). To je knížka, kterou"zhltnu"jedním dechem, od které nejsem schopná se odloučit,čtu ji všude, kde to jde. Tenhle druh literatury mě chytí a nepustí, stávám se součástí děje, píšu si vlastní stránky, když text náhle skončí a nechá mě na holičkách. Momentálně je touto knihou Ivy Pekárkové poněkud drsný, alevelmi poutavě psaný Gang zjizvených. V tomto typu četby mám své autory, od kterých jsem četla snad vše, co vyšlo, sleduji jejich profesní vývoj, mám pocit, že se téměř osobně známe.Mám knihy na"pracovních stolech". To jsou odborné publikace různé úrovně, zaměření i jazyka, od učebnic až po obsáhlé přehledové monografie. Kupuji či dostávám jich několik týdně, studuji je kvůli svýmpřednáškám, výzkumným projektům, diplomovým tématům. Jsou to práce, které čtu výběrově, třeba jen několik kapitol zběžně, nebo naopak určité části čtu opakovaně, když chci autorovi"dobře porozumět". Momentálněpracuji s větším zaujetím asi se třemi takovými knihami. Jsou to učebnice vývojové psychologie z různých koutů světa. Zajímá mě jejich obsahová stavba, probíraná témata a jejich návaznost.Právě nyní studuji dvě publikace - Psychologie du developpement francouzských kolegů (J. C. Coulet, M. Deleau, F. Labrell a další) a Psychologie de l´enfant kanadských kolegů (R. Cloutier, A. Renaud), kde mě oslovila kroměpřehlednosti, časovosti a respektu k didaktickým pravidlům snaha pracovat s originálními prameny významných vývojových psychologů.Domnívám se, že to mé vlastní práci se studenty chybí. Analýza klíčových originálních textů by byla dobrou základnou pro formování vlastních názorů, myšlenek, pro polemiky mezi studenty, které posunují názorově dopředu ajsou nutné pro zrání osobnosti během studia.
