Online archiv

Do pohody s Nešporem!

Knižní tip

2 SERIÁL

Dítě u psychologa: Pro mnohé psychology i psychoterapeuty bývá dítě těžkým klientem. Ne každý máme talent si s dětmi porozumět, získat jejich důvěru, ba co víc - rozhovorem jim pomoci. Přesto děti do našich konzultoven vstupují, jsou našimi klienty, potřebují pomoc, a někdy jde o vážné situace, kdy se rozhoduje o jejich dalším osudu.

Sloupek Milana Petráka

Kontroverzní dopis rozeslal loni japonský ministr pro vzdělání Hakubun Shimomura vysokým školám. Všechny státní univerzity vyzval k uzavření kateder společenských věd (včetně ekonomie a práv), popřípadě k transformaci tak, aby se věnovaly oborům, které podle ministra „lépe odpovídají potřebám společnosti“. Ministrovým záměrem je posílit řady techniků, programátorů a vědců věnujících se přírodním vědám. Ale je toto skutečně to, co říše vycházejícího slunce nejvíce potřebuje?

Americká kardiologická organizace publikovala studii, v níž shrnuje výsledky studií, které se zabývají vztahem vysokého krevního tlaku (hypertenze) a rozvoje demence. Hlavním výsledkem je zjištění, že přítomnost vysokého krevního tlaku ve středním věku má nepříznivý vliv na kognitivní funkce ve stáří. Nejrizikovější je kombinace vysokého tlaku ve středním věku, a naopak nízkého tlaku ve stáří. Demence je progresivní a nevratné zhoršení kognitivních funkcí, přičemž nejrozšířenější příčinou tohoto zhoršení je Alzheimerova choroba (AD). Léčba rizikových faktorů spojených s vysokým krevním tlakem může přitom snížit riziko výskytu Alzheimerovy choroby až o 30 procent. Dalším faktorem přispívajícím ke zhoršování kognitivních funkcí je například menopauza u žen - mechanismus vzájemného působení ale zatím není jasný. Také dosud nemáme odpověď na otázku, zda léčba hypertenze ve středním věku může pozdější zhoršování kognitivních funkcí zcela zvrátit. Podle klinických dat se zatím zdá, že největší účinnost má léčba hypertenze u mladších pacientů.

Vít Šmilauer je mladým docentem na ČVUT, kde se věnuje víceúrovňovému výzkumu betonu. A nutno dodat, že ve svém oboru dosáhl světové proslulosti. Proslul ale i něčím jiným, alespoň mezi těmi, co ho znají. Vyléčil se z Crohnovy nemoci. Touto bolestivou - a v podstatě nevyléčitelnou - nemocí střev trpí 40 000 Čechů a jejich počet stále roste. Za posledních deset let skoro o padesát procent. Vít Šmilauer si ji vyléčil sám. Hladovkou.

MÁM POCIT, že jsem hrozně emočně závislá na lidech, s kterými jsem ve vztazích - zejména ve vztazích partnerských, kde mne to také nejvíce trápí. Neustále potřebuji od partnera slyšet, že mne (stále ještě) miluje, že se mu líbím, že mne považuje za dostatečně zajímavou, chytrou, že ho vztah se mnou stále baví… Zároveň jsem si vědoma toho, jak vyčerpávající tohle musí pro druhého být a jak tím mohu partnery dovést právě k tomu, že se se mnou raději rozejdou. Snažím se proto se co nejvíce přemáhat a domáhat se těchto ujišťování co nejméně. I moje „málo často“ však může být pro druhého příliš. Jak bych měla k tomuto problému přistoupit?

Když se řekne box, řadě lidí se vybaví dva rozmlácení fighteři, kteří do sebe tlučou hlava nehlava. Většina lidí vnímá box jako velmi agresivní sport, ve kterém jde jen o to, druhého co nejvíce roztřískat, zranit, ublížit mu. Jenže - ne vždy to tak musí být. O co v boxu vlastně jde a jak do takového sportu zapadne žena?