Online archiv

Na silnici jde o život. Každý rok zahyne při dopravních nehodách na celém světě jeden a čtvrt milionu lidí. Již celá desetiletí si odborníci na silniční dopravu, psychologové a zástupci policie lámou hlavu nad otázkou, jak tuto děsivou bilanci snížit. S rostoucí zatížeností silnic přibývá pravidel silničního provozu.

Má skutečně každý Američan svého terapeuta? Jak psychoterapii zasáhl obrovský vliv farmaceutických firem? Proč se Spojené státy změnily od šedesátých let k horšímu? O tom si povídáme s Olgou Marlinovou, psychoanalytičkou s dlouholetou praxí v New Yorku.

Ryby pro štěstí

Dokonalé umění pohody kdykoliv a kdekoliv

Epidemiologové a neurologové předkládají stále pádnější důkazy o tom, že znečištěné ovzduší vyvolává demenci u zvířat i lidí.

Stanislav Komárek je mužem mnoha tváří. Asi nejvíc je ale biologem, filozofem, spisovatelem a cestovatelem. Jeho široký záběr vede k tomu, že ve svých knihách nabízí často nezvyklý pohled na člověka a společnost. Myšlenky si chodí srovnat do temné komory, dost ho štve, kolik péče věnujeme domácím mazlíčkům, a myslí si, že zbytečně moc pracujeme.

Je duševní nemoc opravdu choroba, nebo jen jakási jiná dimenze vnímání? Podle režiséra Miroslava Janka to druhé. Jeho dokument o autistech „Normální autistický film“, který získal letošního Českého lva v kategorii Nejlepší dokumentární film, nám v lyrických obrazech ukazuje pět autistů (dětí a dospívajících), kteří jsou navíc každý v něčem výjimeční. Malá Marjánka mluví perfektně anglicky, Majda trefně rapuje, Denis umí skvěle na klavír, Lukáš je zábavný recesista atd. S mimořádnou citlivostí a půvabem ukazuje pět hlavních hrdinů ne jako pacienty, ale jako lidi – zajímavé lidi a trochu jiné než my. Je to film, na který se vyplatí jít jak kvůli porozumění životů lidí s duševní poruchou, tak kvůli dokonale odvedenému filmovému řemeslu. Jen snad... Těch pět vybraných autistů trpí lehčí formou – Aspergerovou nemocí. A asi přirozeně vybral režisér z plejády „aspiků“ ty nejzajímavější. Rodiče dětí se závažnější formou autismu by asi vše neviděli tak růžově.

Máte pochybnosti o vlastní přitažlivosti a kráse? Trpíte pocity méněcennosti? Cítíte se nešťastná ve svých intimních vztazích s muži? Pravděpodobně jste měla otce, který vám nedal to, co měl.

Říká se jim generace Y. Nebo také mileniálové – generace nového tisíciletí. Hlavní znaky? Jsou narození po revoluci a informační technologie sají takřka s mateřským mlékem. A předchozí generace má dojem, že to jsou tak trochu nezodpovědní flákači a mamánci, kteří nic neumějí a chtěli by všechno. Jenže to si myslí každá předchozí generace…

Hra je součástí kultury od počátku dějin lidské společnosti. Provází člověka po celý život a naplňuje ho od dětství k mládí až do dospělosti. A právě v dospělosti bychom neměli význam hry podceňovat!