Online archiv

Čeká lidstvo větší synergie myšlení?

Čtenáři nám často píší o kontakty na psychology. Tato servisní rubrika vám může napovědět, na koho se ve svém regionu obrátit. JIHOMORAVSKÝ KRAJ

Zaměstnavatelé tlačí ceny dolů tím, že nakládají stále více práce na své zaměstnance. Přibývá lidí, kteří se cítí být pod tlakem a začínají mít problémy se zpracováním nadměrného stresu z práce. Toho si jsou někteří zaměstnavatelé vědomi, a proto nabízejí službu podnikového psychologa, který může právě s těmito problémy pomoci.

Dali jste si závazek, že v letošním roce konečně zapracujete na zlepšení svých jazykových znalostí? Nejste spokojeni s výukou a hledáte změnu? O netradiční metodě vhodné pro „domácí užití“ hovoříme se spoluautorkou TAXUS Learning® Martinou Králíčkovou.

Věřili byste, že vlídný dědeček se může v noci změnit v agresivní monstrum? Příčinou je porucha chování v REM spánku, tzv. REM Behavior Disorder (RBD).

Ibuprofen - účinná látka, blokující jeden enzym, která působí proti bolesti a zánětu, byl veřejnosti poprvé představen v roce 1969 ve Velké Británii. Tehdy dostal „růžový kabát“ a za dobu své existence získal řadu různých přídomků jako růžové blaho, lentilka, brufátko, ibáček, či „záchranné kolečko“. Podle farmakopsychologů růžová evokuje pocit úlevy a v emoční rovině vyjadřuje optimismus. Atypická barva se osvědčila - spotřebitelské průzkumy ukázaly, že lidé růžovou vnímají velmi pozitivně. Přesto se „růžový kavalír“ může projevit jako zákeřný nepřítel, a to nejen z důvodu nadužívání, ale i „díky“ svému syntetickému zabarvení…

Podle dlouhodobých průzkumů kouří kolem 29 % tuzemské populace. Většina kuřáků by si přála přestat, ovšem ne každému se to podaří. Jak můžeme zvýšit úspěch při odvykání kouření?

„Chvalte, chvalte!“ doporučují pedagogicko-psychologické příručky jako jednoznačný a všezachraňující způsob, jak vychovat zdravě sebevědomé dítě. Metodu chválení označují za základní stavební kámen úspěšného výchovného prostředku. Obecně tomu samozřejmě tak je. Jak si ovšem vysvětlit fakt, že tolik chválených dětí prožívá pocity nízkého sebevědomí a sebedůvěry? O faktu, že je potřeba chválit, oceňovat, povzbuzovat, pozitivně hodnotit nejen pokroky dětského vývoje, ale i malé úspěchy, není snad ani potřeba diskutovat. V klinické praxi se však příliš často setkáváme s tím, že očekávaná přímá úměra, tedy „dostatek pochvaly úměrně odpovídá zdravě sebevědomé osobnosti dítěte“, se nedostaví. Jak tedy vlastně děti chválit? Děláme my rodiče někde chybu? Čeho se můžeme vyvarovat?

Přežili bychom bez supermarketu?

Kdy jste si naposled pouštěli už téměř kultovní film Knoflíkáři? Vybavujete si obraz z povídky Civilizační návyky, kdy depresivní mladík (Marek Najbrt) sedí v pracovně psychologa (Vladimíra Dlouhého), který mu vlídně káravým otcovským tónem říká: „Podívejte se na sebe. Kdy jste si naposled myl vlasy?“ Načež mu doporučí, aby šel domů, pořádně se vydrbal a bude mu líp.

Ale co to je?

V milostném vztahu jsou muži motivováni tělesnou krásou potenciální partnerky a ženy „vůní mužových peněz“. Platí tento rozšířený a evolučními psychology podporovaný názor beze zbytku i dnes?