„Chvalte, chvalte!“ doporučují pedagogicko-psychologické příručky jako jednoznačný a všezachraňující způsob, jak vychovat zdravě sebevědomé dítě. Metodu chválení označují za základní stavební kámen úspěšného výchovného prostředku. Obecně tomu samozřejmě tak je. Jak si ovšem vysvětlit fakt, že tolik chválených dětí prožívá pocity nízkého sebevědomí a sebedůvěry? O faktu, že je potřeba chválit, oceňovat, povzbuzovat, pozitivně hodnotit nejen pokroky dětského vývoje, ale i malé úspěchy, není snad ani potřeba diskutovat. V klinické praxi se však příliš často setkáváme s tím, že očekávaná přímá úměra, tedy „dostatek pochvaly úměrně odpovídá zdravě sebevědomé osobnosti dítěte“, se nedostaví. Jak tedy vlastně děti chválit? Děláme my rodiče někde chybu? Čeho se můžeme vyvarovat?
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.
Související články
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.