Online archiv

V listopadovém čísle Psychologie dnes vyšel rozsáhlý text o environmentálním žalu od šéfredaktora Matyáše Zrna. Jako psycholožka k němu mám několik doplnění. Tyto emoce (ať už jde o smutek z masivního vymírání biologických druhů, hněv kvůli hořící Amazonii či lítost nad nedostatkem jarní vláhy) totiž trápí víc a víc lidí. A není divu.

Devadesátiletá psycholožka Jiřina Prekopová je autorkou jednoho z nejprodávanějších titulů Portálu Malý tyran. Obliba této knihy nestárne. Současně je ale propagátorkou metody pevného objetí, která vyvolává kontroverzní postoje veřejnosti laické i odborné. Zvláště videa s touto terapií šířená v televizi či na sociálních sítích budí značné vášně. Kritiku vzbuzuje hlavně její uplatnění v práci s autistickými klienty. V následujícím textu o metodě Jiřiny Prekopové polemizují dva známí čeští psychologové, Jaroslav Šturma a Jeroným Klimeš.

Dobrý den, mám takovou netypickou otázku. Nevím, jestli se na ni dá vůbec nějak odpovědět, ale za zeptání nic nedám. Moje partnerka studuje a v budoucnosti se chce věnovat poradenství, terapii nebo koučování. Píšu to, protože se to týká mého dotazu.

Jaroslava Trajerová má sice pět dětí a pět vnoučat, ale k tomu všemu ještě zvládá sloužit na Lince pomoci jako krizový intervent a vést projekt Nesoudíme. Pomáháme. V jeho rámci pracuje se ženami, které zvažují potrat nebo trpí postabortivním syndromem, spolupracuje se školami, nemocnicemi, radnicemi, přednáší… Někde se setkává s pochopením a ochotou pomoct, jinde naráží na nezájem a neznalost. „Je neuvěřitelné, jak málo se ví, čím si prochází ženy, které zvažují potrat nebo prožívají postabortivní syndrom“, říká. „A jak moc se na ně spěchá s rozhodnutím zrovna v situaci, kdy nejvíce ze všeho potřebují čas na rozmyšlenou.“

Diana je vzdělaná, finančně zajištěná, šťastně provdaná žena. Jenže idylka má své slabiny – Diana trpí bipolární poruchou, se kterou se musí vyrovnat nejen ona, ale i její manžel, děti a lékař. To je základní osa muzikálu Ne/normální, který po celosvětovém úspěchu uvede nyní i spolek art4rent v pražském Divadle Na Prádle. Jaké je hrát ženu s bipolární poruchou? Jak může muzikál přispět k větší osvětě, co se týče duševních chorob, a jaké zkušenosti s problémy duše mají samotní herci? O tom si povídáme s představitelkou hlavní role herečkou Danielou Šinkorovou a hercem a zároveň producentem muzikálu Tomášem Vaňkem.

Filmový počin pro náročnější publikum, to je film SÓLO, který se do naší distribuce dostává 31.října.

Strhující celovečerní debut německé režisérky Nory Fingscheit o dítěti, které se nevešlo do systému: „V Německu milujeme byrokracii, když se objeví problém, jako první hledáme řešení v rámci existujících institucí a pravidel. A to bohužel ne vždy pomáhá, život se do nich nevejde. Chybí nám cit pro nečekaná řešení.“ Film získal Stříbrného medvěda i Cenu Alfreda Bauera pro film, který otevřel filmové tvorbě nové perspektivy a je německým kandidátem na OSCARA.

Dvanáctého října slavíme Světový den hospicové a paliativní péče. Tak trochu mimo zájem veřejnosti. Až do chvíle, než se to dotkne vás či vašich příbuzných. Co dělat, když váš blízký umírá? Jak se orientovat v nabídce hospicové péče? Kdo vám poradí? Třeba linka pomoci, kterou provozuje nadační fond Umění doprovázet.

Jana chodila s mým spolužákem a štípala na něm dříví. Říkal jsem jí: „Jani, neštípej na něm dříví, pochroumá se ti.“ – „Ne ne ne, Honzík mě miluje. Ten mě neopustí,“ zněla rozverná odpověď.