Online archiv

Kategorie: TERAPIE

Tělo mluví i beze slov

Lenka Terezie Růžičková, PD 2/2026
V umění i terapii existují chvíle, kdy se ze skrytosti vynoří něco podstatného – myšlenka, pohyb, zvuk, gesto. Takové okamžiky se rodí ze spolubytí, z přítomnosti, která nespěchá, a z bezpečí, jež poskytuje prostor a oporu tomu, co přichází. Jak nás ve zmíněném procesu může inspirovat fenomenologie a tanečně pohybová terapie?

Očistný vztek

Mojmír Sedláček, PD 2/2026

Hudba otevírá cestu

Petr Steklý, PD 2/2026
Hudba pomáhá navazovat vztah a má také léčivý účinek. Sociální pracovník Petr Steklý ze středočeské organizace Prostor plus popisuje mimo jiné to, jaký je rozdíl mezi muzikoterapií a tím, když hudbu používáme spíš jako nástroj komunikace.

Když psychoterapie opustí místnost

Adam Táborský, PD 2/2026
Jak se liší terapie v uzavřeném prostoru a ve venkovním prostředí? Příroda nabízí živoucí rytmy a cyklické podněty, které korespondují s naší psychikou i pohybem těla. „Zelená péče“ mění úhel pohledu a může zásadně přispět k uzdravení.

Krizová intervence jako základní kámen

Pavlína Doležalová, PD 1/2026
V životě se nevyhneme bolestným okamžikům – ztrátám, nečekaným změnám nebo krizím, které nám berou pevnou půdu pod nohama. Někdo se pod jejich tíhou zhroutí, jiný z nich dokáže vyrůst silnější. Co rozhoduje o tom, zda se po pádu zvedneme? Odpovědí je rezilience – schopnost adaptovat se na náročné podmínky, čelit těžkostem a znovu se postavit na nohy.

Smysluplný život díky přesahu

Lukáš Man, PD 1/2026
Z fenomenologického pohledu může být přesah chápán jako zkušenost, která nás překračuje ještě dřív, než ji nahlas pojmenujeme. Jde o momenty, kdy nás něco zasáhne, dojme, donutí žasnout. Takové okamžiky lze zažívat i v psychoterapii a vždy odkrývají hlubší, smysluplnější roviny našeho bytí.

Transgenerační trauma

Radim Ress, PD 12/2025
Hraničním existenciálním zkušenostem je vystaven jak voják na frontě, tak dítě v kolébce, které trpí dlouhodobou či opakovanou nepřítomností matky, tedy hrůzou z opuštění. Podobné prožitky jsou vytěsňovány do nevědomí a mohou ovlivnit naše fungování v dospělosti. V léčbě pomáhá například konstelační práce či strukturované pohyby očí.

Čtyři podoby smyslu

Ondřej Fafejta, PD 12/2025
Proč je skutečná změna osobnosti tak těžká a nelze ji uspěchat? Podle Paula Watzlawicka to souvisí s existencí vyšší kognitivní roviny, která nám bývá dostupná pouze v záblescích. Ve své teorii čtyř stupňů vědění se Watzlawick zabývá různými podobami zakoušení smyslu.

Svět jako živý organismus

Adam Táborský, PD 12/2025
Stojíme na rozcestí. Dědictví industriální modernity nám dalo fascinující technologie, ale také osamělost, duchovní prázdnotu a klimatickou krizi. Odkaz domorodých kultur naproti tomu nabízí rovnováhu, odolnost a sounáležitost.

Denní snění jako brána k sobě

Kamil Antonín Vondrouš, PD 11/2025
Odklon od zaměření na vnější svět a jeho požadavky k vnitřním obrazům a fantaziím představuje jednu z nejběžnějších mentálních aktivit. Lze ji využít k duševnímu obohacení a růstu, například prostřednictvím psychoanalýzy nebo psychoanalytické psychoterapie?

Co nás příroda učí o odpočinku a obnově

Adam Táborský, PD 11/2025
Zima v přírodě není obdobím smrti, ale nezbytného zklidnění a přípravy na nový růst. Také lidé potřebují zpomalit, naslouchat svým rytmům a uvědomit si, že útlum energie je nutnou součástí života, nikoli selháním. Přijetí „zimního spánku“ nám může přinést více psychické odolnosti a naděje, až přijde naše vlastní jaro.

Snění a léčba traumatu

Petra Jonášová, PD 11/2025
Někdy se stává, že opakovaně zažíváme stejné situace, znovu a znovu trpíme, aniž bychom věděli proč. Ke zvědomění a případnému přepsání dávných vnitřních vzorců pomáhá výklad snů nebo vizualizace.