Touha po spojení

Pro Sigmunda Freuda je libido (latinsky touha, žádost, pud) základní hybná síla, životní energie, která je v jednotlivých vývojových obdobích lokalizována na různé erotogenní zóny (orální, anální, falické, latentní a genitální). Pudy jsou determinovány základními biologickými procesy. Vlivem vývoje a socializace se je učíme ovládat, abychom vyhověli nárokům společnosti. Zvládneme-li překonat konflikty, se kterými se v každém vývojovém stadiu vyrovnáváme, vstupujeme do zdravé dospělé genitální sexuality. Na Freuda navazuje směr kulturní psychoanalýzy, která se odklání od raných sexuálních pudů k potřebě dětí (a posléze i dospělých) mít bezpečné a důvěrné vztahy s blízkými osobami. Za vším tedy nestojí pouze sexuální pudy a jejich vybití. Freud ale předpokládal, že pudy tvoří základní motivační výbavu člověka. Mohou mít kreativní potenciál a hnát nás dopředu. Ovšem stejně tak je přirozená naše potřeba intimity, blízkosti a sdílení, jak to popisovali kulturní psychoanalytici, například Karen Horney, Erich Fromm nebo Harry Stack Sullivan. 

Od Freudových teorií jsme se během století posunuli k mnohem pestřejšímu chápání sexuality a partnerských vztahů. Současné trendy v psychosexuologii ukazují, že vztahové a sexuální preference jsou dnes velmi rozmanité. Do našich fantazií a ložnic vstupují nové technologie nebo seznamovací platformy, čím dál více mluvíme o sexuálním wellbeingu namísto klasických „sexuálních poruch a dysfunkcí“. Výzkum CZECHSEX Národního ústavu duševního zdraví od listopadu 2023 do března 2024 mapoval sexuální chování a preference na vzorku šesti tisíc dotazovaných. Kladl si za cíl shromáždit informace o sexuálním zdraví, preferencích a chování dospělých v České republice, které jsou nezbytné pro rozvoj zdravotních a sociálních služeb nebo preventivních programů v oblasti sexuální delikvence. Výzkum se zaměřil nejen na heterosexuální preference, ale i na osoby s neheterosexuální orientací a osoby genderově rozmanité, které obvykle z psychosexuálních výzkumů vypadávaly. První výsledky výzkumu ukazují, že frekvence sexuálních aktivit Čechů klesá, seznamování se přesouvá na internet, ale většina Čechů je se svým sexuálním životem spokojená. 

Proměny vztahů a jejich forem 

Partnerské vztahy prošly od dob Freuda celou řadou proměn. Narůstá počet singles, podle výzkumu Současná česká rodina žije v České republice přibližně 18 procent lidí bez partnerského vztahu. Někteří lidé nepotřebují k životu sex vůbec, jiní nehledají romantický vztah. Každý jedinec, ale i partnerský pár má potřebu sexu a intimity zcela specifickou a unikátní. Záleží na mnoha okolnostech. 

Psychoterapeut Jiří Procházka upozorňuje na to, že žít single život může být vědomá volba, která člověku přináší naplnění a smysl skrze přátelství, vztahy s rodinou nebo volnočasové aktivity. Partnerský vztah nemusí být jediná „meta“, díky níž se člověk stane v životě spokojeným. Procházka tak vyvrací mýtus o romantické lásce na celý život, která pro někoho může být vyhovující, ale pro jiného nikoli. Představy o heteronormativních vztazích podle Procházky panují i v psychologické a psychoterapeutické obci. Tyto názory ale často neodráží realitu klientů ani společenské proměny. 

Kontakty na služby sexuálního zdraví a moderních vztahů
https://sexhelplinka.cz
https://parafilik.cz
https://www.freya.live/cs
https://jiri-prochazka7.webnode.cz
https://www.institutmodernilaska.cz

Fáze a vývojové milníky ve vztazích

Každá etapa vztahu přináší nové výzvy. Může partnery sbližovat, nebo mezi nimi otvírat propast. Na začátku partnerského vztahu ve fázi zamilovanosti druhého člověka objevujeme a poznáváme, připadáme si neoddělitelní, vzájemně splýváme, po druhém toužíme, můžeme zažívat romantické fantazie a chceme být co nejvíc spolu. Někteří psychologové zamilovanost přirovnávají k přechodné fázi připomínající psychotický stav. Je to taková emoční horská dráha, kdy partnera idealizujeme a nevidíme jeho nedostatky. Vliv mají hormony. Ve fázi zamilovanosti se vyplavuje dopamin, díky adrenalinu a noradrenalinu nám buší srdce, potíme se a jsme před svým objektem touhy nervózní. Oxytocin pak bývá spojován s vytvářením důvěry.