Online archiv

Zatímco pocity studu vycházejí z nejistoty, jsou pocity viny výsledkem naprosté jistoty, že člověk udělal něco špatně. Tohle „špatně“ vnímáme především my sami a může se pohybovat v mnoha rovinách – od nepodařeného výrobku přes nepodařený skutek nebo sociální výkon až po činy a myšlenky, o nichž neví nikdo jiný než naše svědomí. „S-vědomí česky, stejně jako anglicky con-science je zajímavý výraz: musíme si být toho špatného vědomi,“ upozorňuje psychiatr Radkin Honzák. Vnímavost a citlivost lidského svědomí je pak záležitost ryze individuální. „Svědomí, napsal Jean Cocteau, nás neodvrací od hříchu, jen nám brání se z něho těšit,“ dodává. Co je dobré a co špatné, se nám odmalička snaží vštípit rodiče a další blízké pečující osoby. A někdy si přitom v dobré víře vypomáhají i tím, že se v dětech snaží vyvolat pocit viny.

Dnešní děti dospívají dříve než předchozí generace. Období relativně harmonického psychického vývoje a čas, kdy jsou děti výchovně snadno zvladatelné, se zkracuje.

Patologické lhaní se těžce diagnostikuje a je téměř neléčitelné. Pokud někoho takového znáte, gratulujeme. Je to vzrušující obohacení klidných vztahů, které kolem sebe jinak máte. Ale jestli s takovým člověkem žijete, pak upřímnou soustrast.

„Ráda točím filmy o věcech, nad kterými zrovna přemýšlím,“ říká režisérka úspěšného dokumentárního filmu Generace singles Jana Počtová. V tomto případě šlo o víc - točila o tom, čím aktuálně žila.

Přibývá vyšetřovnání korupčních kauz. Zvyšuje se ochota politiků „bojovat proti nešvarům“?

O nečitelnosti světa

Autorka článku Umíme udržovat přátelství? (PD 9/2012) uvádí mj.: „České prostředí oplývá společenskými stereotypy, které ovlivňují oblast vztahů a přátelství. Tyto stereotypy jsou bezpochyby dědictvím uplynulých čtyřiceti let komunismu. Jedním z těchto významných stereotypů je založení rodiny a nástup rodičovské dovolené u žen.“ Zaujalo mne, že založení rodiny a nástup rodičovské dovolené je dědictvím komunismu. Kolik let v komunismu zažili mladí lidé, kteří dnes zakládají v Česku rodiny? A co mladí lidé ve Francii, Itálii, Británii…, kteří trpí obdobným stereotypem a zakládají rodiny? Nebo snad je správnější a méně komunistické rodinu nezakládat a v případě narození dítěte rodičovskou dovolenou nenastupovat?