Zatímco pocity studu vycházejí z nejistoty, jsou pocity viny výsledkem naprosté jistoty, že člověk udělal něco špatně. Tohle „špatně“ vnímáme především my sami a může se pohybovat v mnoha rovinách – od nepodařeného výrobku přes nepodařený skutek nebo sociální výkon až po činy a myšlenky, o nichž neví nikdo jiný než naše svědomí. „S-vědomí česky, stejně jako anglicky con-science je zajímavý výraz: musíme si být toho špatného vědomi,“ upozorňuje psychiatr Radkin Honzák. Vnímavost a citlivost lidského svědomí je pak záležitost ryze individuální. „Svědomí, napsal Jean Cocteau, nás neodvrací od hříchu, jen nám brání se z něho těšit,“ dodává. Co je dobré a co špatné, se nám odmalička snaží vštípit rodiče a další blízké pečující osoby. A někdy si přitom v dobré víře vypomáhají i tím, že se v dětech snaží vyvolat pocit viny.

Placená zóna

Daniela Kramulová