Online archiv

Facebook způsobil explozi hlouposti ve veřejné diskusi. Je to vidět v příspěvcích pod články na serverech médií, která diskuse umožňují přes Facebook. A ještě lépe jsou projevy neurózy vidět na Facebooku samotném. Projevují se díky němu neuroticky i zdánlivě zdraví lidé?

Lukáš (27) je zdánlivě obyčejný kluk z Hodonína, který ale už odmalička nevede úplně obyčejný život. První hiphopový koncert zorganizoval ve čtrnácti a u různých prací v hiphopovém odvětví zůstal 12 let. Zkušenosti s angličtinou získal již v osmnácti, kdy se na rok přestěhoval do britského Manchesteru, a momentálně kotví u Gibraltaru, kde je analytikem pro sázkové kanceláře a má na starosti možné problémové klienty. Má tak unikátní příležitost nahlédnout za oponu sázkové závislosti. 

Pochybným hrdinou české historie zůstane navždy Harry Jelínek, muž vybraných mravů a mistr v působení na lidi. V mládí si otevřel obchod se starožitnostmi a uměleckými díly. Nikdy si s ničím nelámal hlavu, a tak se bez váhání chytil nápadu vylepšit si příjmy prodejem falzifikátů. Zpočátku to šlo dobře, ale něco takového nelze dělat věčně. Po pár letech „podnikání“ musel Jelínek dost kličkovat a každou chvíli měnit adresu, aby unikl stovkám (!) žalob, které na něj byly podány.

Naše těla a naše genetická informace jsou prakticky stejné jako u pravěkých lovců a sběračů. Náš životní styl je ale diametrálně odlišný. Vzniká tak nesoulad, který se v lepším případě projevuje pocitem nepohody, v horším jako nemoc.

„Člověk může žít kdekoli, ale nakonec hodně lidí zjistí, co pro ně znamená jejich kultura, jejich identita a jejich vztahy s rodinou, širší rodinou a přáteli,“ říká slovenská psycholožka Ivana Ballová. Ví, o čem mluví – sama strávila třináct let v Lucembursku. Své zkušenosti nyní využívá v párové terapii pro mezinárodní manželství v Praze.

Teroristické útoky islamistů, které sužují západní Evropu, bývají interpretovány ze všech možných úhlů pohledu - včetně psychologického a psychoanalytického. V naší náboženství zbavené společnosti se ale věnuje málo pozornosti existenciální či náboženské stránce těchto útoků. Má to dva důvody. Jednak náboženství už v Evropě málokoho zajímá. A zadruhé – pokud se na problém islámského terorismu v Evropě podíváme prizmatem spiritualit - musíme si přiznat své vlastní vyhoření. Podivnou skutečnost, že se naše vlastní spiritualita tak rozpustila v tuku smažených hranolků, že je v západní Evropě pro mladé lidi z periferie nejbližší duchovní autoritou militantní imám.