Málo může být hodně

Jako alternativa k vysoce konzumnímu stylu života, častému pro západní společnosti, se dobrovolná jednoduchost (též označovaná jako minimalismus) zaměřuje na snížení spotřeby a nadbytku, což umožňuje kladení většího důrazu na zastávané hodnoty, tvrdí psycholog Joshua Hook. Jeho tým srovnal více než dvě desítky rozličných empirických studií týkajících se vztahu minimalismu a štěstí či životní spokojenosti, o jejichž propojenosti sice každou chvíli slyšíme, vyplatí se však ptát: skutečně jsou lidé vyznávající minimalismus spokojenější?

Stručná odpověď je, že… ano. Jak mezi kvantitativními (tedy převážně dotazníkovými) šetřeními, tak napříč kvalitativními rozhovory nabízely zahrnuté výzkumy ve více než 80 procentech případů uspokojivé závěry, že lidem vyznávajícím prostší životní styl se vede o něco lépe. Ať už autoři různých studií definovali pojmy jako štěstí, životní spokojenost, minimalismus či dobrovolná jednoduchost v podstatě jakkoli, výsledky to nijak zvlášť nezměnilo. Minimalisté, zpravidla méně aktivní, co se týče nakupování ne úplně nutných věcí, se dokázali snáze orientovat na svůj vnitřní svět a psychologické potřeby, což následně vedlo k jejich duševnímu růstu. Připomíná se tak myšlenka Benjamina Franklina, že čím více člověk má, tím více následně chce. Hned několik zmapovaných výzkumů navíc ukázalo, že cesta dobrovolného minimalismu přináší více uspokojení lidem s nižšími příjmy, kteří tak ze svých limitů mohou udělat přednost a netrápit se srovnáváním s vyššími socioekonomickými třídami.

„Štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš,“ zpívá se v populární písni, Hook však nesouhlasí: „Jedna z největších lží, kterým můžeme podlehnout, je, že potřebujeme více peněz, více materiálního vlastnictví a více prostě čehokoli dalšího, abychom byli šťastní. To většinou nefunguje. Namísto toho bychom měli přemýšlet o jiných cestách ke zvýšení spokojenosti – a vyznávání jednoduššího života by mohlo být jednou z nich.“

Zdroj:
Hook, J. N. et al. 2021. Minimalism, voluntary simplicity, and well-being: A systematic review of the empirical literature. The Journal of Positive Psychology, 18, 1, str. 130–141.