Zkušenosti z terapeutické komunity pro léčbu závislostí v peruánské Amazonii
Ekonomická krize způsobila větší škody než válka v Iráku. A zdaleka není všem problémům konec, zemí s rostoucími dluhy nenápadně přibývá. Kdo by se na situaci díval z vojenského hlediska, nejdřív by se asi zeptal na ztráty, ale hned by si musel položit otázku: jak to, že selhal systém předběžného varování?
Uspořádání pracovního prostoru v obrovských místnostech bez vnitřních dělicích příček má svůj původ ve Spojených státech. U nás se první otevřené prostory začaly budovat v polovině devadesátých let minulého století. Od té doby až dodnes mají své zaryté příznivce a stejně sveřepé odpůrce.
4. ledna 2001 zemřela ve věku 99 let dcera Alfreda Adlera Alexandra Adlerová. Narodila se r. 1901 ve Vídni, kde vystudovala medicínu. Ve třicátých letech následovala otce do USA, kde působila jako jedna z prvních žen v oboru neurologie na Harvardově univerzitě. Od r. 1948 řídila Adlerovu kliniky v New Yorku. Během 20 let pracovala s tisícovkou odsouzených žen a r. 1955 publikovala výsledky výzkumu. 12. ledna 1861 se narodil americký experimentální a vývojový psycholog James Mark Baldwin. Roku 1892 byl zakládajícím členem Americké psychologické asociace a r. 1893 založil v kanadském Torontu psychologickou laboratoř. Zkoumal psychický vývoj dítěte, mimo jiné i na své dceři Elizabeth. Zabýval se historií psychologie a roku 1902 vydal Slovník filozofi e a psychologie. Zemřel roku 1934. 31. ledna 1991 zemřel ve věku 90 let americký psycholog Robert James Havighurst, který se specializoval na vývojovou a pedagogickou psychologii, psychologii dospělosti, životní cesty a otázky stárnutí. Vypracoval teorii šesti věkových období a osobnost chápal jako vzájemné působení biologických sil, vlivu prostředí a učení. Narodil se roku 1822 a byl považován za zázračné dítě. Vystudoval medicínu na Cambridgeské univerzitě, po otcově smrti se jí však přestal věnovat a díky finančnímu zajištění začal cestovat. V letech 1845 až 1846 procestoval Egypt, podnikl výpravu podél Nilu, pokračoval do Bejrútu, Damašku a Jordánu. O svých zážitcích z tropické jižní Afriky napsal knihu, za niž byl v roce 1853 oceněn britskou i francouzskou geografi ckou společností. Jako vědec proslul v mnoha oborech: psychologii, antropologii, statistice, matematice, je po něm pojmenována vysokofrekvenční píšťala užívaná při výcviku psů, zkoumal jedinečnost otisků prstů. Během londýnské Mezinárodní výstavy zdraví roku 1884 provedl u devíti tisíc návštěvníků měření reakčního času, zrakové ostrosti, sluchových prahů a paměti pro tvary. Při výzkumech v londýnské antropometrické laboratoři si povšiml vztahu mezi proměnnými, které se nalézají v prostoru mezi úplnou a žádnou shodou, a zavedl pojem korelace a korelační koeficient. Později z jeho regresní přímky vypočítal Karl Pearson korelační koefi cient r jako vztah v rozmezí od 1 (dokonalá kovariance), 0 (žádný vztah) do –1 (nepřímý vztah). Z Galtonovy laboratoře se vyvinula první psychologická výchovná poradna a z ní následně Klinika pro dětské poradenství. Galtonův žák J. M. Cattell tento trend přenesl na americký kontinent. Na základě výzkumů dědičnosti formuloval tzv. Galtonův regresivní zákon týkající se dědičného přenosu vlastností, kdy jedna polovina přechází z rodičů, osmina z prarodičů atd. Roku 1869 publikoval průkopnickou práci Dědičná genialita a roku 1874 dílo Význační angličtí vědci: jejich přirozenost a výchova. Od náhodných vzorků přešel ke zkoumání dvojčat a výsledky popsal roku 1875 v článku Historie dvojčat. V další práci roku 1883 navrhl pro tyto výzkumy termín eugenika, který se začal používat pro snahu o tělesné a duševní zlepšení příštích generací lidské společnosti. V počátcích byl obor ovlivněn učením Malthuse a Darwina, později bylo toto „úsilí o dobrou genetiku“ cíleně zneužito v nacistickém Německu. V současné době je podporována odborná snaha o zlepšení vnějšího prostředí a omezení vlivu geneticky nevhodných dispozic pomocí genetického poradenství. Za pozornost stojí, že Francis Galton ještě za svého života upozornil na biologicky nevýhodné sklony v britské společnosti, k nimž patřilo pozdní manželství významných osob, s malým počtem potomků. Zabýval se vztahem mezi reakční dobou a mírou inteligence. Zkoumal vnímání, představivost a slovní asociace. Do šlechtického stavu byl povýšen roku 1909, dva roky před svou smrtí.
Vůdce smečky nešišlá
Eva Jedelská, 1/2011
Po 24. prosinci se v mnoha rodinách objeví nový člen – štěně. Všemi rozmazlované chlupaté klubíčko se však často brzy změní v rodinného despotu, který je zjevně přesvědčen, že vůdcem smečky je právě on a chová se podle toho. Téměř vždy je však příčinou antropomorfismus ze strany nás lidí a nepochopení odlišností psí komunikace. Na to, jak se vyhnout hlavním chybám ve spolužití se psem, jsme se zeptali veterinárního lékaře Petra Košaře.
CO SE STANE, KDYŽ ZAKÁŽEME HAZARD? Zatímco v jiných zemích dochází k omezování hazardu nebo jeho vykazování na okraj společnosti, v České republice se – pod ochranou některých politiků – rozmáhá. Co by se stalo, kdyby se u nás hazard zakázal? Odpověď nabízí práce norské vědecké pracovnice Ingeborg Lund (Lund, 2009). Popsala v ní změny, k nimž došlo po zákazu elektronických hazardních přístrojů (u nás z nepochopitelného důvodu nazývaných výherní automaty) v Norsku v roce 2007: Ubylo telefonátů na speciální linku telefonické pomoci, kterou v Norsku zřídili speciálně kvůli hazardu. Nezjistilo se, že by docházelo po zákazu k ilegální hazardní hře. Nedošlo k nárůstu jiných forem hazardu. Zákaz příznivě ovlivnil i osoby, které před tím hrály intenzivně a rizikově. NÁVYKOVÉ LÁTKY A NENAROZENÉ DÍTĚ Zneužívání návykových látek v těhotenství vede u nenarozených dětí k široké škále poškození, od fyzických defektů až po psychické potíže, které se naplno projeví až v budoucnosti. Užívání opioidů například způsobuje odtržení placenty, nižší porodní váhu, anémii a žloutenku. U novorozence může propuknout odvykací stav. Rizika s sebou přináší patrně i metadon, např. při rozvoji mozkové kůry a zrakových funkcí. Buprenorfin je patrně o něco bezpečnější, ale i on přináší pro plod určitá rizika. Lze jistě správně namítnout, že injekční zneužívání heroinu by bylo pro matku i plod mnohem horší. Drogy z konopí mají za následek nižší porodní váhu, menší obvod hlavy dítěte, i zde se po narození může objevit odvykací stav. Prakticky důležité je zjištění Hansena a spol. (2008), že kanabinoidy zvyšují zranitelnost vyvíjejícího se mozku alkoholem. Sedativa: Těžký odvykací stav v těhotenství ohrožuje matku i plod, proto je třeba je vysazovat postupně. Podávání benzodiazepinů v prvním trimestru gravidity je spojeno s malým, ale významným rizikem malformací, např. rozštěpů patra. Halucinogeny: Pokusy na zvířatech ukazují na možná poškození plodu včetně dlouhodobých změn, jako je hyperaktivita. Patrně se objevuje i horší paměť a schopnost učení takto postižených dětí. Metamfetamin (pervitin), amfetamin a kokain způsobují vrozené vady a abnormální vývoj plodu, nižší porodní hmotnost, zpomalení růstu a předčasné porody. V pozdějším věku jsou častěji pozorovány poruchy chování v rodině i ve škole. I MALÉ DÁVKY ALKOHOLU ZHORŠUJÍ SCHOPNOST ŘÍDIT Trend snižovat povolené T limity alkoholu v h se projevuje v řadě zemí. Příkladem je Irsko, kde parlament schválil snížení povolené hladiny alkoholu u řidičů z 0,8 ‰ na 0,2 ‰ u začátečníků a profesionálů a na 0,5 ‰ u ostatních řidičů. wTestování na přítomnost alkoholu bude v Irsku povinné u všech dopravních nehod, kde došlo k poranění. Nový zákon začne platit v září 2011. Zhoršení schopnosti řídit (např. větší sklon riskovat) se podařilo prokázat i u nižších dávek alkoholu. To se týká obzvláště některých skupin řidičů, k nimž patří kromě začátečníků a mladých řidičů i senioři. Navíc u žen a u lidí s nízkou hmotností a tolerancí dochází i po malých dávkách alkoholu k relativně vysokým hladinám v krvi. Obzvláště nebezpečná je interakce malých dávek alkoholu s léky nebo drogami (např. marihuanou), která mívá nečekaně dramatický průběh.
/ Neomezená svoboda virtuálního prostoru je téma, které se nějakým způsobem dotýká skoro každého z nás. Měli bychom se jí vzdát ve jménu ochrany před terorismem, dětskou pornografi í a dalšími nežádoucími jevy? /
PODOTEKY STANISLAVA KOMÁRKA
Také občas hledáte, kam jste před obchodním centrem zaparkovali auto? Potkáte po čase známého a nemůžete si upamatovat jeho jméno? Cestou od stolu zapomenete, pro co jste si vlastně chtěli dojít? Nebo vás rodina usměrní, že tuhle historku už od vás přece slyšela? Možná jste jen trochu přepracovaní a ve stresu – anebo se jedná o první známky mírné kognitivní poruchy.
Hrát počítačové hry se stává běžnou náplní volného času dětí i dospívajících. Nejmladší generace je natolik ovlivněna hrami a internetovými sociálními sítěmi, že se v posledních letech na místo o teenagerech hovoří o screenagerech, od anglického screen – obrazovka…
Je jim obvykle mezi dvanácti a dvaceti, na první pohled upoutají černou patkou až do temně podmalovaných očí, ve tváři hloubavě smutný výraz. Vyznávají kult smutku, skepse, otevřeně se přiznávají k depresím a dávají přirozený průchod emocím všeho druhu – jsou totiž emo…
„Probudil jsem se a v hlavě mi ještě zněla líbezná melodie. Vstal jsem z postele a sedl jsem si k pianu, začal jsem na G, přešel na Fis moll7 a to už mě vedlo přes B na E moll a nakonec na E. Pokračovalo to logicky a melodie se mi líbila, byla nádherně „snová“ a nevěřil jsem, že bych to mohl složit já…“ Takto popsal Paul McCartney zrod skladby Yesterday.