Online archiv

Od 1. října 2010 obsahuje oficiální Katalog prací novou profesi: kaplan. Povolání vykonává duchovní, který poskytuje spirituální péči v širším slova významu. Co vlastně dělá kaplan v nemocnici a čím se liší jeho kompetence, řekněme, od psychoterapeutů?

/ Aktuality z domova /

Přestože lidi, kteří se doma nechávají týrat, mnohdy nechápeme, soucítíme s nimi a státní systém pomoci obětem domácího násilí považujeme za nezbytný. O to podivnější se může zdát fakt, že existuje i program pomoci násilníkům samým.

Čtenáři nám často píší o kontakty na psychology. Tato servisní rubrika vám může napovědět, na koho se ve svém regionu obrátit.

Baron Prášil není pohádkovou postavou. Skutečně žil v letech 1720– 1797 a jmenoval se Hieronymus Karl Friedrich Freiherr von Münchhausen. Byl proslulý svou bájivou lhavostí (pseudologia fantastica) a vymyšlenými příhodami a kousky, jimiž bavil společnost. Není však o něm známo, že by cestoval od jedné nemocnice ke druhé jen proto, aby se dával vyšetřit nebo bezdůvodně operovat. Jeho jméno je přesto dáváno do souvislosti s jednou podivuhodnou psychickou poruchou, a to s předstíráním nemoci. Předstírat nemoc lze s různou mírou dovednosti a s různým cílem. Nejčastěji bývají předstírány různé bolesti, které se lékařům špatně prokazují, do moči lze přihodit špetku hroznového cukru nebo ucedit kapku krve, také únavu nemůže nikdo dost dobře změřit. Cíl bývá většinou srozumitelný: pracovní neschopnost, invalidní důchod, odklad nástupu trestu a další výhody. To je známý a běžný obraz simulace. Pro dosažení výhod se mohou lidé i poškozovat; vězni např. polykají předměty, aby se dostali do nemocnice. To ale není případ pacienta s Münchhausenovým syndromem. Ten jako by si vzal za své Tyršovo heslo: Ni zisk, ni slávu. Netouží po důchodu, nevyžaduje úlevy ani výhody spojené s rolí nemocného, chce jenom jediné: hrát tuto roli. Chce být opečovávaným pacientem, nic víc. Na rozdíl od většiny simulantů své obtíže nejen předstírá, ale příznaky si také sám vyrábí.

Na přelomu roku odvysílala ČT2 dokument o psychoterapeutce Jiřině Prekopové a její terapii pevným objetím, jež autorka doporučuje jako prostředek k obnovení lásky v rodině. Využití terapie v případě dítěte postiženého autismem, které mohli diváci sledovat, vyvolalo bouřlivé reakce.

V dospívání se sice nejviditelnější změny projevují na těle, puberta je však obdobím, jež doprovází zásadní přestavba mozku. Právě proto má chování „puberťáků“, které přivádí mnohé rodiče v lepším případě k pochybnostem o inteligenci vlastního potomka, v horším případě na pokraj zoufalství, své důvody a děti jsou v tom do značné míry „nevinně“.

Podle průzkumů je prokázáno, že každý šestý Čech má zkušenosti se šikanou na pracovišti, ať už ze strany kolegy, nebo svého nadřízeného. Nejčastější formou šikany na pracovišti je však teror pocházející ze strany nadřízeného.

Před 95 lety, 4. března 1916, se narodil britský psycholog německého původu Hans Jürgen Eysenck