Láska bez prstýnku
Daniela Kramulová, 2/2010
Přestože sv. Valentýn proslul podle jedné z legend tím, že tajně oddával zamilované páry a přes císařský zákaz tak podporoval institut manželství a rodiny (zatímco císař Klaudius II. chtěl mít co nejvíce svobodných mužů, kteří by se stali vojáky), dnes slaví 14. únor jako svátek zamilovaných především nesezdané dvojice…
Láska vyhořelá…
Miroslav Orel, Věra Facová, 2/2010
Proč už to není jako dřív?
Vztah dětí k psychicky nemocným rodičům
Přednosta Psychiatrické kliniky VFN a 1. LF UK Jiří Raboch se dlouhodobě zabývá tím, jak stresové faktory působí na lidský mozek. Je přesvědčen, že za vznikem duševních poruch a nemocí stojí kombinace mnoha faktorů – biologických, psycholologických i sociálních. „Když se nakupí větší počet stresových faktorů, které na člověka působí, může dojít k depresi,“ říká.
Osmiletá Josie Romero z Vail v Arizoně se narodila jako chlapec Joey a patří mezi lidi, kterým se říká transsexuálové. Když byly Joeymu čtyři roky, začal lidem říkat, že je děvče, a začal se oblékat do oranžové, protože oranžová se nejvíce podobá růžové. V pěti letech se odmítl nechat stříhat tak jako dřív, a proto si ho už tehdy začali plést s holčičkou. Joey žil s rodiči až do svých šesti let v Japonsku. Pediatr tehdy matce dítěte doporučil, aby se začala zajímat o problematiku odlišné pohlavní identity. Rodina také začala zjišťovat, jaké jsou možnosti pro děti, které chtějí změnit pohlaví. Joey se tehdy stal Josií, dostal rodný list, kde je uvedeno ženské pohlaví, a stejné změny se provedly i v jeho pase a identifikačním čísle (obdobě našeho rodného čísla), začal se česat i oblékat jako holčička. Rodina čelila předsudkům ze strany rodičů dětí, s nimiž by Josie měla chodit do školy; konzervativní rodičovská skupina se snažila Josii zabránit ve školní docházce. Proto se Romerovi před dvěma lety přestěhovali do Argentiny a Venessia Romero učí své děti Josii a Jade doma. Josie užívá léky, které blokují tvorbu mužských hormonů, a až jí bude 12 let, začne užívat ženské hormony. Josii a její rodinu představila televize Channel 4 v dokumentu Aged 8 And Wanting A Sex Change (V osmi letech chce změnit pohlaví).
Soužití s mentálně postiženým jedincem není pro žádného člena rodiny jednoduché. Doposud uveřejněné studie a knihy se ale zabývaly především vztahem rodičů k mentálně zaostalým dětem, popřípadě vlivu takovýchto dětí na zdravé sourozence. V nejnovějším čísle časopisu Aging and Mental Health vyšla studie, která si kladla za cíl zjistit, zda má na zdravého člověka nějaký vliv soužití s partnerem, který se stává mentálně hendikepovaným. Účastníky studie provedené v USA bylo více než 400 starších manželských párů, v nichž jeden má oslabené kognitivní funkce a druhý je mentálně zcela zdravý. Vědce zajímala především životní pohoda zdravých partnerů a manželské problémy u takových párů. Kritériem pro míru zasažení kognitivních schopností byla stupnice, na které se určovaly schopnosti respondenta jako například nalezení vhodného slova, zapamatování si jména nebo schopnost udržení pozornosti. Výzkumníci vzali v úvahu roli pohlaví i hodnocení manželských problémů. Podle výsledků studie se zhoršené mentální zdraví mužů podepsalo na fyzickém zdraví a životní pohodě jejich manželek. Naopak, horší mentální zdraví žen nemělo prakticky žádný vliv na zdraví nebo pohodu jejich manželů. Ať tak či onak, méně než 50 % dotázaných párů uvádělo nějaké manželské problémy. Vědci chtějí v budoucnu provést studii, která by objasnila důvody toho, proč zdravé ženy prožívají mentální chátrání svých partnerů hůře, než je tomu u mužů a jejich mentálně zaostalejších žen.
Vědci z Villanova University Philadelphia provedli průzkum zaměřený na to, jaké rozdíly jsou ve vstupních studijních předpokladech u dívek a chlapců, jsou-li nějaké. Při všeobecně přijímaném předsudku, že kluci mají na matematiku „buňky“, působí jejich zjištění velmi překvapivě: závěr jejich studie je takový, že dívky jsou ke studiu matematiky vybaveny stejně dobře jako chlapci, jejich horší výsledky však vyplývají z toho, že si nevěří. Podle studie je právě nízká míra důvěry ve vlastní matematické schopnosti tím, co brání lepšímu rozvoji dívek v matematice a následně také způsobuje, že zákonitě nemají zájem studovat technické obory, informatiku a další, v nichž hraje matematika důležitou roli.
Časopis Psychologie dnes pokládám za velmi zajímavý, díky osvícenosti naší paní vedoucí jsme ho začali odebírat na našem sociálním odboru. Vždycky v něm najdu něco, z čeho se mohu poučit. Potěšilo mě, že jsem tam našla i články svého strýce Pavla Machotky, který žije v Itálii, a tak jsou naše setkání vzácná. Lída Podlipná, Jilemnice
/ Sloupek terezy boehmové /