Online archiv

Zaplatila zálohu a pár prvních leasingových splátek - na výzvu, aby doplatila zbytek peněz nebo auto vrátila, nereagovala. Na své dítě neplatí od roku 2004. Půjčil si elektrocentrálu a nevrátil ji. Fyzicky napadl člověka, způsobil mu otřes mozku, podlitiny a pohmožděniny na hlavě i hrudníku. Co vedlo tyto odsouzené k jejich činům? Přemýšlejí jinak než lidé, kteří se nedostávají do konfliktu se společenskými normami a se zákonem?

stručně

Dopravní psychologové doporučují zajistit větší bezpečnost tím, že silnice budou vypadat nebezpečněji a donutí řidiče zpomalit. Odborníci jim říkají sebevysvětlující či promíjivé silnice, pokud při řízení přece jen uděláte chybu, následky by neměly být tak závažné.

stručně

Mnozí rodiče si uprostřed vlastních rozvodových sporů vůbec neuvědomují, jak těžce mohou synové a dcery jejich rozchodem psychicky strádat. Psychologové upozorňují, že pomoc těmto dětem je stejně naléhavá jako v případech sexuálního zneužívání či domácího násilí

První část seriálu o psychickém teroru na pracovišti jsme věnovali obětem mobbingu. Ve druhé se blíže podíváme na osobnost mobbera a na rozdíly v taktikách mobbingu mezi ženami a muži.

Řádění estetické chirurgie na obličejích a postavách žen a nyní také mužů považuji za zvrácené, scestné a pitomé. Vím, že se mnou většina nebude souhlasit, neboť „právo na zkrášlení“ jistě prohlásí za zásadní, přesto se domnívám, že mám právo také na svůj názor. Zdobivost sdílíme s mnoha zvířecími příbuznými, nicméně je rozdíl, zda si šimpanz dá za ucho květinu, nebo zda si dá padesátiletá žena (v marné naději, že se stane atraktivnější) napíchat do prsou dva litry gelu a za to uříznout 10 cm2 kůže za ušima, aby se podobala spíš než sobě egyptské mumii. Jindřiška Smetanová kdysi napsala, že „existuje něco jako Malé dějiny vlastního domova. Přitažlivé na nich je to, že je nepíší ani vítězové, ani dějepisci, ale člověk sám - a to z hlediska své osoby jako hlavní tvůrce.“ A já se domnívám, že toto stonásobně platí o naší tváři a naší postavě. Diktát současné módy vyjádřený skutečností, že všechny adeptky soutěže Miss bůhvíco mají naprosto patologické parametry hmotnosti odpovídající diagnóze mentální anorexie, nesporně přispívá k narůstajícímu výskytu této poruchy v posledních letech. Pokud se také pergamenové tváře našich celebrit stanou ideálem, bude zanedlouho realitou (nikoli science fiction), že po ulicích bude běhat tisíc stejných obličejů, které se příští měsíc promění opět v tisíc jiných-stejných. Pokud se chce člověk měnit, musí začít zevnitř, nikoli od škrabošky, kterou si nasadí na svůj dosavadním životem věrohodně naformovaný obličej. Moc se mi líbila stížnost podaná na jedno pracoviště estetické chirurgie (a dobře jim tak, že podrobně neinformovali klientku předem!): „Nechala jsem si opravit nos, ale manžel mě stejně opustil a odešel za tou druhou.“ Autorce nedošlo, že to nebylo kvůli nosu. Pamatuji se na pohádku, které bude dnes nejméně sto let, jejíž poslání však vyznívá stále aktuálně. Hrdina - filuta i filosof - předvede princezně toužící po elixíru mládí své „omládnutí“ a zanechá jí za patřičnou úplatu vzorek zázračné masti s tím, že jej smí použít až při východu slunce. V té době již je dávno za horami a princezna v krabičce místo elixíru najde vzkaz: „...dobrým skutkem tvář svou krášli, nenaříkej, vrásky máš-li!“ Jako psychiatr, psychoterapeut a především člověk trvám na tom, že krása vyzařuje zvnitřku, a ne z plastikou poničené deformované tváře.

V posledních letech významně přibývá Čechů, kteří žádají radikální změny tělesných proporcí a zákroky proti projevům stárnutí. Jaké psychologické a společenské tlaky stojí za odhodláním tolika lidí dobrovolně podstoupit rizika narkózy a operací?