Online archiv

Téměř každý je přesvědčen, že rozumí principům přírodního výběru a Darwinově evoluční teorii. Ve skutečnosti to ale platí jen pro málokoho. K tomuto závěru dospěl Richard Dawkins již v roce 1987 ve své knize Blind Watchmaker(Slepý hodinář)."Je to skoro jako kdyby byl lidský mozek navržen specificky tak, aby člověk darwinismu nerozuměl,"napsal Dawkins.Experimentálně toto téma zkoumal nyní Andrew Shtulman a výsledky své práce publikoval začátkem roku v časopise Cognitive Psychology. Shtulman zjistil, že většina z 42 pregraduálních studentů Harvardovy univerzity, kteří sestudie účastnili, evoluci chápe chybně - jako proměnu podstaty druhů. Tito studenti například věří, že jedinec se přizpůsobuje svému prostředí a takto získané vlastnosti pak v genech předává svým potomkům.Darwinovská evoluce je však dvoustupňový proces založený na variacích uvnitř jednotlivých druhů: náhodnými mutacemi genomu a pohlavními rekombinacemi vznikají rozdíly mezi jednotlivci. Zda budou takto vzniklé vlastnosti vrámci druhu zachovány, závisí na reprodukční úspěšnosti jedince.Shtulman testoval porozumění evoluci pomocí baterie otázek týkajících se variací, dědičnosti, adaptace, domestikace apod. V jedné z úloh měli například studenti za úkol vybrat nejvíce darwinistické vysvětlení toho, žebasketbalový dorostenecký tým podával v letošní sezóně lepší výkony než loni. Studenti, kteří evoluční teorii chápali správně, vybrali z nabízených možností většinou vysvětlení, že"více hráčů letos splnilo přijímacítesty, takže bylo více kandidátů na stejný počet míst v družstvu". Ti, kteří evoluční teorii chápali chybně, vybrali například odpověď, že"jednotliví hráči od minulé sezony o něco povyrostli". Ukazuje se, želaické chápání vědeckých teorií (včetně termodynamiky, akustiky apod.) je zatíženo mnoha chybami. Podobně jako v jiných oblastech, i v tomto experimentu se ukázalo, že laické chápání koresponduje s historickým vývojem chápánídaného jevu - v této studii chápání evoluční teorie se objevily například názory, které kdysi formulovali Lamarck, Cope a Haeckel.Může být chybné chápání evoluce také v pozadí příklonu ke kreacionismu? Pravděpodobně nikoli. Přesvědčení o tom, že evoluční teorie je nejlepším vysvětlením, jak se druhy přizpůsobují svému prostředí, nebylo závislé natom, zda studenti Darwinovu evoluční teorii chápou správně či chybně.

1. Jste pro registrovaná partnerství osob stejného pohlaví?2. Myslíte si, že mediální prezentace ptačí chřipky odpovídá jejímu reálnému nebezpečí?

V prosinci loňského roku provedla agentura Factum Invenio další z pravidelných výzkumů postojů české veřejnosti k reklamě. Opět se potvrdila přesycenost zejména televizní reklamou. Zároveň však přibývá lidí, kteří považujíreklamu za běžnou součást moderního života. Loni se jejich počet zvýšil na 84 procent. Stejně tolik lidí však vidí reklamu jako prostředek manipulace a také podpory zbytečného konzumu (z 68 % v roce 2004 na 75 %). Na druhéstraně si ale uvědomují, že umožňuje existenci mnoha médií a pestrost názorů (nárůst o devět procentních bodů na 80 %).Zdá se tedy, že pro většinu Čechů je reklama cosi jako nutné zlo. A když už musí být, chtějí, aby byla pravdivá (75 %), důvěryhodná (61 %) a srozumitelná (60 %). Jenže pokud se konkurenční výrobky podobají jako vejcevejci, je stále obtížnější rozlišovat produkty a služby na základě užitných hodnot. Proto se reklama podle výkonného ředitele Asociace komunikačních agentur Jiřího Janouška čím dál víc soustřeďuje na psychologickou nadstavbu,na značku. Klade se důraz na to, jak se s ní spotřebitel cítí, jak posiluje jeho identitu, vyjadřuje jeho aspirace."Pravdivost a důvěryhodnost se posouvá směrem od produktu k osobnosti spotřebitele."

Máte dojem, že vaše pracovní porady či diskuse s kolegy nevedou rychle a efektivně k cíli? Zdá se vám, že komunikace ve vašem týmu je někdy málo konstruktivní či přímo destruktivní? V takovýchto situacích může být dobrýmpomocníkem talkSignals - nová metoda pro podporu zpětné vazby.

Krizový výjezdový tým funguje 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a doprovází klienta až do jeho umístění v terapeutickém zařízení či do chvíle, kdy je přesvědčen o své schopnosti problém zvládnout sám.Pohotovostní psychiatrická služba v USA provádí intervenci jak u klientů, kteří přijdou sami požádat o pomoc, tak na doporučení jiné osoby.

Zdraví, které chutná. Zdravější, krásnější. Pramen zdraví z Posázaví. Darujte zdraví. Zdravé a silné zuby. Všimli jste si, jak je slovo zdraví všudypřítomné? Také se pořád zdravíme a ze všeho nejvíc si přejeme zdraví. Je totižnejdůležitější. Nebo snad není?"To, co se mi stalo, není trest, ale dar. Dostal jsem šanci žít a pokračovat, naplnit svůj příběh,"řekl herec Jan Potměšil v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes.

Altruismus obvykle chápeme jako nezištnou pomoc druhému. Je však zároveň dlouhodobě značně efektivní společenskou strategií. Z tohoto základu vyrůstá i široké spektrum soudobých pomáhajících profesí.Zdravotní sestra: Povolání, jehož hlavním cílem je zkvalitnit lidský život.

www.plná verze na webu

Jen tak lze přestat s kouřením, říká lékařka Eva Králíková z Centra léčby závislosti na tabáku. Statistika navíc ukazuje, jak potřebné to je - na následky kouření umírá pětina všech Čechů, kteří si cigaretami zkracují život vprůměru o 15 let.

Reaguji na článek Islámský závoj -symbol svobody, nebo útlaku? (Tomáš Raděj a Josef Smolík, Psychologie dnes, 3/2006). Islámský šátek je bezesporu jedním z nejdiskutovanějších aspektů islámu. Bohužel je neustále považován zasymbol náboženské příslušnosti nebo dokonce útlaku žen. Podle mě to však není symbol. Je to prostě součást našeho oděvu jako třeba spodní prádlo. Jeho nošení také není otázkou toho, jestli jej dotyčná nosit chce nebo nechcenebo jestli to po ní chce její muž a podobně. Je to jednoduše povinnost každé muslimky daná Koránem. Pokud některá muslimka šátek nenosí, je to její věc, nicméně by měla počítat s tím, že v Soudný den jí to může přitížit.Pokud jde o to, co muslimský šátek vyjadřuje, dovoluji si nesouhlasit s autory. Ještě jsem neslyšela, že by snad šátek vyjadřoval politickou příslušnost či se podle něj daly odhadovat názory nebo postavení nositelky.Jistě, máme různé typy šátků, jejich barev, vzorů, způsobů nošení. Ale to vše je spíše záležitostí módy než čehokoli jiného. Tento rok se nosí takové barvy a střihy a příští rok to budou zas jiné barvy. Je to jako s módnímitrendy v Evropě -letos se nosí takové sukně či barvy a příští rok to mohou být jiné. Jen měnit každou sezonu celý šatník podle aktuálních módních trendů je poněkud nákladnější, než si obstarat pár nových šátků. Snad jen naekonomickou situaci a věk nositelky se dá usuzovat. Je to jako u nás - máte-li dost peněz, koupíte si nejnovější značkové oblečení, nemáte-li je, koupíte si něco podobného na stánku nebo v second handu. Ale to se odrazí vcelkovém oblečení, ne jen v šátku. Co se týče věku, lze to přirovnat k našemu venkovu - staré babičky dodnes chodí v kroji. I v arabských zemích se staré ženy oblékají poněkud jinak než ty mladší - tedy zase jde o oblečení jakocelek, nikoli pouze o šátek.Všeobecně, podle mého názoru, muslimky na celém světě, které nosí šátek (a je jich absolutní většina) a celé své islámské oblečení, ho nosí dobrovolně, protože věří, že je to tak správně. U nás si některé ženy nedovedounapříklad představit, že by vyšly nahé na nuda pláž. Tyto zahalené ženy si zase nedovedou představit, že by šly po ulici bez šátku. Je mi líto, že ve"vyspělých, západních"zemích lidé demonstrují proti utlačovánímuslimských žen. Ale my se necítíme nijak utlačeny ani naším oděvem ani našimi muži, ale paradoxně právě touto"moderní"civilizací, která nám nutí něco, co je proti naší přirozenosti a našemu přesvědčení. Nedávnojsem četla článek na toto téma, bohužel si nepamatuji ani kde jsem ho četla, ani kdo ho napsal, snad mi tedy autor odpustí, když ho budu citovat. V článku srovnal způsob oblékání Evropanek, muslimek a žen přírodních národů vesnaze ukázat, co je normální. Řekl, že některé ženy jsou zvyklé (považují za normální) se oblékat trochu méně než ženy v Evropě a některé zase trochu více. Velmi se mi tento názor líbí a autorovi za něj děkuji. Škoda, žetakových není více.A ještě taková drobnost na závěr. Francie zakázala muslimkám nosit šátek do školy. Zakázal by někdo jeptiškám chodit do školy v jejich šatu?

Co je v psychologii paradoxní? Paradoxem je už to, že člověk má schopnost překonat nepřekonatelnou vzdálenost mezi hmotou a duchem. Paradoxní je i introspekce, tj. rozum, který zkoumá sebou jako nástrojem sám sebe nebo jinakřečeno - duše zkoumající duši. Jakkoli je dnes introspekce považována za málo spolehlivou metodu, přesto právě ona stála jako sudička u kolébky psychologie. I nejexaktnějsí psycholog přistupuje ke zkoumání problému s určitýmpředzvěděním. Bez introspekce bychom sotva věděli, co jsou emoce.Vyjmenujme si některé paradoxy osobnosti:* Paradox složitosti prostého vnímání: je sofistikované, prvky podmětového pole se poměřují paměťovými stopami a našimi projekcemi, uplatňují se různé styly percepce a zároveň, nikoli až pak, i jejich integrace, takže rozumdostává k dalšímu zpracování všechna data jako na zlatém podnosu. Není to izolovaný postup, ve hře je celá osobnost se vším všudy, a přesto jde o prostě komplikovaný proces (také paradox).* Paradox sebedistance, schopnosti jakoby vystoupit ze sebe, stát se nezávislým vnějším pozorovatelem sebe, být objektivnější.* Paradox transcedence, schopnosti přesažnosti ega, nepodléhat sugesci fenoménů, ale být nad nimi, mimo ně, povznést se nad samozřejmost a spočinout ve filozofující nesamozřejmosti.* Paradox kompatibility i protikladných, nelogických komponent v struktuře osobnosti; ve srovnání s neslučitelností protikladných jevů hmotného světa jde o skutečný paradox.* Paradox interakce fyzické, duševní a duchové vrstvy především nesamozřejmost působení těla na duši a naopak.* Paradox podstaty duše spojující tělesnost a animalitu s duchovností.* Paradox lásky, jediného a nejvyššího ideálu zahrnujícího všechny ctnosti a touhy; nositelem této nejvyšší posvátné entity je jedině duše.* Paradox psychických zákonitostí napo dobujících zákonitosti hmoty, a přece nenapodobující.* Paradox nevědomí: jako by nebylo, a přece se projeví, když to nejméně očekáváme, je k nám dobré, někdy nikoli, paradoxní je i souhra nevědomí s vědomím, archetypy i kolektivní nevědomí spojující nás s předky.* Paradox integrace celé osobnostní dynamiky - všechny tak různorodé složky a bůhví kde posbírané přece fungují jako jedinečný celek symbolizovaný JÁ.Obsahuje-li tolik paradoxů celost nazývaná osobnost, pak je paradoxní i psychologie, která tyto paradoxy zkoumá. Je paradoxní, protože paradoxní je její předmět, fenomén zvaný lidská bytost. Zkusme na chvíli použítschopnosti sebedistance a hned se vynořují otázky: Jak to, že se vyvinul tvor nadaný rozumem a vůlí i svobodou? Jak to, že poznává i to, co se mu skrývá nebo to, co je tajemné? Jak to, že nikdy není sám a jen pro sebe že jehoJÁ v sobě uchovává mnoho JÁ druhých lidí? Na tyto a podobné otázky může dát odpověď filozofie, trochu snad i psychologie, ale dobře víme, že mnoho zůstane nezodpovězeno. Člověk sám je paradoxní.Kant stanovil čtyři otázky, na něž čekáme od filozofie odpověď (co mohu vědět, co mám konat, v co smím doufat a co je člověk?). Na čtvrtou otázku hledá odpovědi i psychologie a co je asi z jejích dosavadních odpovědínejpravdivější, je, že člověk je záhada a paradox.U člověka jsou dva póly, kolem nichž se odvíjí příběh života - animalita (živočišnost) a trancendentalita (přesažnost). Podle Kanta trancendentalita podmiňuje všechno empirické, je předpokladem poznávání empirického,apriorní daností. Bez moderní filozofie by"vyšší"psychologie paradoxu člověka byla kusá a nemohoucí. Toho si vždy byli velcí psychologové (W. James, C. G. Jung, V. E. Frankl aj.) vědomi. Současná psychologie jepokorná, ví o svých skvělých možnostech i o svých omezeních, to přímo sálá z děl velkých moderních psychologů. A přesto ji to neodrazuje od donkichotských výprav za neznámem.

Božena BuchtováPraha, Grada 2006. 212 s.