Online archiv

Měl pravdu Sigmund Freud se svou interpretací snů, nebo mají lidské sny jiný smysl? Sní jenom lidé, nebo i zvířata? Na některé otázky nám současná věda již dokáže odpovědět, na jiné si ještě musíme počkat.

Dne 27. 7. 2004 bylo vydáno společné stanovisko Výboru zástupců resortů (VZR), MŠMT, MV, NPC a Sekretariátu RVKPP k aktivitám scientologů v oblasti primární protidrogové prevence s názvem Aktivity scientologů v oblasti primárníprotidrogové prevence. Organizace se ve stanovisku distancují od aktivit scientologů v protidrogové oblasti v ČR a považují je za rizikové pro mládež i dospělé. Tyto aktivity byly v ČR letos již podruhé prezentovány jakoprotidrogová kampaň v období předcházejícím Světovému dni proti zneužívání drog a nezákonnému obchodování s nimi, vyhlášenému OSN na 26. červen, pod názvem"Řekni NE drogám, řekni ANO životu"(v r. 2003 pod názvem Běhza Českou republiku bez drog 2003 a Cyklomaraton za Českou republiku bez drog 2003). V rámci letošní kampaně byly nabízeny tiskoviny (např. informace o jednotlivých drogách a brožura Jak mluvit s dětmi o drogách). Představiteléměst a obcí byli vyzýváni, aby podepsali prohlášení"Město bez drog". Za znepokojující považují organizace vydávající společné stanovisko to, že"někteří komunální, a dokonce i vrcholní politici podceňují rizikaspojená s podporou aktivit skupiny, která v oblasti protidrogové prevence nemá žádnou odbornou kvalifikaci, a podléhají jednoduchým sloganům, aniž by si uvědomili, že svojí podporou umožňují další šíření názorů scientologů amatení široké veřejnosti, pro kterou by volení političtí představitelé měli být jedním ze vzorů."

Přemýšlel jsem o tom, když práva pacientů visí v každé ordinaci, jestli i klienti psychologů vědí, že nějaká mají. Já osobně jsem se setkal dvakrát s chováním psychologa vůči klientovi, které bych označil za neprofesionální(hostilní, chcete-li). Podruhé to bylo, když jsem viděl"zprávu o psychologickém vyšetření", kterou si musela na Den matek číst moje máma, která celý život pracovala s dětmi, sama tři vychovala a teď se stará ovnoučata. Když se před časem vzpamatovávala z profesního psychologického vyšetření, které se svými kolegyněmi vychovatelkami absolvovala, nevěnoval jsem tomu moc pozornosti a byl jsem rád, že už to setkání s"chladnoupsycholožkou, k jaké by normálně nikdy nešla"(v tom si notovali i ostatní zúčastnění), má za sebou. Teď jsem nevěřícně četl zprávu, která byla tak zraňující a která se tak lišila od reality."Dominantní...používástudenou striktnost a negativní hostilní projevy. Ke svému okolí přistupuje často necitelně, tvrdě a represivně... vyvolává nedůvěru, strach a pocity viny...impulzivita...není ochotná...odmítá...neobratná...scházínáhled...menší soběstačnost..."Celkem třináct holých úderných vět ve dvou odstavcích a závěr. Bez jakéhokoli náznaku naděje nebo používané metody, která spočívala zřejmě v rozhovoru typu"Co vás napadne při slověrůže?"Žádný pohovor, vysvětlení, zájem o to, jak daného člověka vidí jeho blízcí nebo děti, se kterými pracuje. Z podobného posudku se vzpamatovávali i jiní"obvinění". Jediný případný přínos zpráva snad měla vtom, že si máma, jako vřelý nepsycholog, našla v psychologickém slovníku pojem"hostilní". Zjistil jsem, že většině laiků je tento pojem cizí (není ani ve slovníku mého Word 2000). Jinak marně přemýšlím, kam se poděloparadigma"neškodit","pozitivní diagnóza"apod., které se učí na školách. Na základě svého psychologického vzdělání jsem přesvědčen, že na takovou zprávu útočící na sebeobraz člověka se už nezapomíná. Aletaké vím, že existují i horší srážky s psychologem. V poslední době mám pocit, že pro lidi už není takový problém zajít v případě potřeby za psychiatrem, přece jenom je to lékař. Oproti tomu mezi laiky přetrvává stereotypvšemocného a vševědoucího psychologa s rentgenovýma očima. V televizních novinách"psychologové"každou chvíli něco říkají a něco si myslí. Tak bych měl klidnější spaní, kdybych věděl, že klienti si jsou vědomi svýchpráv, alespoň na slušné chování, a že i oni můžou něco říkat a něco si myslet.

stručněNa stránce určené především rodičům, dětem a pedagogům je k dispozici mnoho textů o drogové prevenci, konkrétní rady a návody, informace o zahraničních zkušenostech, přehled mýtů o drogách. Součástí jsou také soutěže, kvizy aindividuální testy. Od září bude na www.odrogach.cz zdarma k dispozici počítačový program zaměřený na primární prevenci.

stručněOdborný server Medinews.com informoval o novém výzkumu, podle nějž jsou poškození bílé hmoty mozkové u novorozenců způsobeny infekcí a nikoli porodem, jak se předpokládalo. Bílá hmota je zpravidla poškozena v koncových oblastechmezi dlouhými arteriemi, které zásobují mozek. Předpokládalo se, že tyto oblasti nejsou během porodu dostatečně zásobovány krví, což může vést k nedostatku kyslíku. V rámci aktuálního výzkumu bylo zkoumáno 150 předčasněnarozených dětí, u nichž došlo k poškození bílé hmoty. Tyto děti byly porovnávány se skupinou dětí narozených ve stejném gestačním týdnu, avšak bez poškození bílé hmoty mozkové. Jediným rozdílem, který byl mezi těmito skupinamizjištěn, byla vyšší pravděpodobnost výskytu infekce v cerebrospinální tekutině, krvi a průduškách u dětí s poškozením mozku. Podle autora studie Ernesta Grahama jsou infekce nejpravděpodobnější příčinou těchto perinatálníchpoškození mozku.

stručněPodle nové studie publikované v aktuálním vydání časopisu Psychology and Aging je znalost dvou jazyků (na vysoké úrovni) prevencí proti úbytku kognitivní kapacity ve vyšším věku. Má se za to, že naučené znalosti a habituovanéprocedury (tzv. krystalizovaná inteligence) se s přibývajícím věkem udržují snadno, zatímco schopností a dovedností závislých na pozornosti věnované úkolu (fluidní inteligence) s věkem ubývá. Ellen Bialystok z York Universityvšak ve svém výzkumu zjistila, že lidé, kteří byli po většinu svého života bilingvní, jsou mnohem lépe schopni i ve vyšším věku věnovat pozornost komplexnímu souboru rychle se měnících úkolů a podnětů. Studie se účastnilocelkem 104 mono- a bilingvních lidí ve věku 30-59 let a 50 lidí ve věku 60-88 let.

stručněAmerická psychologická asociace (APA) oficiálně podporuje legalizaci civilních sňatků mezi homosexuály a staví se proti diskriminaci homosexuálních rodičů. Zákaz uzavírat civilní sňatky mezi jedinci stejného pohlaví je podlenové rezoluce APA diskriminační a nespravedlivě odpírá takovým párům, jejich dětem a rodinám zákonné, finanční a sociální výhody civilního manželství. Americká psychologická asociace se zároveň staví proti diskriminačnímpostojům, které znevýhodňují lesbičky a gaye při svěřování dětí do adopce a pěstounské péče. Experti APA vycházeli ze závěrů řady vědeckých studií i praktických zkušeností, které prokazují, že diskriminace a předsudky založenéna sexuální orientaci mají zhoubný vliv na psychickou, fyzickou, sociální a socioekonomickou situaci homosexuálů. Plný text rezoluce APA je k dispozici na www.apa.org/releases/gaymarriage_reso.pdf.

stručněÚzkostnost matky během prvních 12-22 týdnů těhotenství bývá spojena s vyšším rizikem vzniku ADHD (porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou), úzkostnosti či poruch chování u dítěte. Vyplývá to z výzkumu, který publikovali BeaR. H. Van den Bergh a Alfons Marcoen (Catholic University of Leuven) v posledním čísle časopisu Child Development (červenec/srpen 2004). Podle hypotézy"naprogramování plodu"v průběhu těhotenství mohou určité rušivéfaktory působící v senzitivním období nitroděložního vývoje narušit vývoj mozku. Mohou dokonce způsobit jeho maladaptibilitu a predispozici k některým onemocněním a poruchám. Výzkumu se účastnilo 71 matek (prvorodiček) a jejich72 dětí. Informace byly zjišťovány v průběhu těhotenství a v době, kdy bylo dětem 8-9 let. Autoři se dotazovali zejména na míru úzkosti matek během těhotenství, u dětí byly zjišťovány informace o poruchách pozornosti ahyperaktivitě (od rodičů, učitelů i nezávislých pozorovatelů). Celkem se podařilo shromáždit údaje o 52 dětech z původního souboru. Výsledky ukázaly, že úzkost během těhotenství vysvětluje 22 % rozdílů, které děti vykazují vrámci příznaků hyperaktivity, 15 % rozdílů v problémech s agresivitou a 9 % rozdílů v úzkostnosti. Autoři kontrolovali možné intervenující proměnné, jako je kouření v těhotenství, porodní hmotnost, úzkost matek po porodu apod.

stručněNa území Prahy je možné do roku 2006 uskutečnit projekty za více než 3,5 mld. korun. Magistrát hl. m. Prahy bude rozhodovat o využití více než 2 miliard z této částky, a to na projekty v rámci opatření: Integrace specifickýchskupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí, Rozvoj počátečního vzdělávání, Rozvoj dalšího vzdělávání a Rozvoj cestovního ruchu. Bližší informace jsou k dispozici na www.praha-mesto.cz/jpd3.

stručněLidé, kteří přežili mučení, bývají častěji přizpůsobivější a odolnější vůči nepřízni osudu než oběti jiných traumatických zážitků. Vyplývá to z nového výzkumu zaměřeného na oběti mučení, které se přistěhovaly do Spojených států.Výzkum zároveň prokázal, že traumatické zážitky se akumulují a pokud překročí pomyslný práh přizpůsobivosti člověka, další trauma mírného či středního stupně se může stát"poslední kapkou". Všechna dosavadní traumatase v takovém případě dostanou do popředí. Dvě studie na toto téma vedl Ibrahim A. Kira z Michiganu. První zahrnovala 286 mučených a nemučených lidí z Iráku a dalších zemí, kteří vyhledali odbornou pomoc. Druhý výzkum zahrnoval365 iráckých utečenců žijících v Michiganu. 40 % z nich zažilo mučení před svým příchodem do USA. Všichni členové skupiny iráckých uprchlíků uváděli vícenásobná traumata - a to jak před svým příchodem do USA, tak po něm (vrámci adaptace na novou kulturu, jazyk apod.). Výsledky studií ukázaly, že lidé, kteří prožili mučení, mají však silnější posttraumatické"pozitivní růstové postoje"ve srovnání s lidmi, kteří mučení nezažili. Dálemají méně násilné postoje vůči ženám a dětem, mají méně tradiční rodičovské postoje, cítí větší podporu z okolí a jsou lépe socio-kulturně přizpůsobení.

stručněRočně je ve Velké Británii vydáno asi 24 milionů lékařských předpisů na antidepresivum Prozac (s účinnou látkou fluoxetinem; ekvivalent Deprexu, Fluvalu či Fludacu). Nyní byly stopy Prozacu identifikovány v britské pitné vodě.Podle Britské agentury pro životní prostředí (British Environment Agency) je právě četnost užívání antidepresiv příčinou, proč se nyní stopové množství Prozacu nachází v britských řekách i ve spodních vodách. Zjištění vyvolalopožadavek, aby se výskyt léků v pitné vodě monitoroval.

Postoj člověka vůči stáří se mění postupně s věkem. Je to dáno nejen zráním a zkušenostmi, ale také proměnou kognitivní složky postoje, kterou ovlivňuje uvědomování a připouštění (nebo popírání) faktu blížícího se staří člověkasamého. V literatuře, ale i v běžném hovorovém jazyce užíváme záměrně celou řadu opisných frází, které mají umožnit vyhnutí slovům, jako je"stárnutí"nebo"stáří". Proto občas zaslechneme, že někdo je"dříve narozený"nebo že"více pamatuje". Tyto opisné tvary jako by měly lidem, kterých se stáří již citelně dotýká, zmírnit nepříjemné prožitky z uvědomovaného faktu příslušnosti k této vývojové etapě.Obava ze stáří a stárnutí však prostupuje více vývojových období, a je proto pro člověka přirozené, že aktivuje obranné mechanismy, které mají vytěsnit, příp. učinit snesitelné myšlenky na to, že se bude potýkat s důsledkyinvoluce a úpadku - jak v oblasti vzhledu tělesné schránky, tak v oblasti kognitivních procesů. Potřebu ujišťování, že tato doba je ještě hodně daleko, mají nejen lidé ve středním věku, ale také lidé mladí. Jednu květnovouneděli jsem cestoval autobusem MHD v Brně a byl zahloubán do svých osobních věcí. Ze zadumání mne vytrhla hláška:"Proč ten dědek vystupuje tady, když ještě nejsme u hřbitova?"Pronesla ji jedna ze dvou slečen, kterébych podle vzhledu zařadil do vývojového období adolescence, ačkoliv její verbální projev nenasvědčoval, že by byla rovněž na vrcholu inteligence - alespoň ne té složky, které dáváme adjektivum sociální - a pokud skutečně onadívka dospěla na vrchol této složky, bylo by na místě uvažovat o jisté"sociální retardaci". Tento projev během následujících zastávek nebyl ojedinělý. Byla to věta, která zazněla pokaždé, když někdo, kdo byl již zapolednem života, vystupoval jinde než u hřbitova. Sloužila pro udržování interakce mezi oběma dívkami, jejichž krev při vědomí vlastní vzdálenosti od podzimu života vykazovala nepochybně značný obsah endorfinů (a možná ialkoholu). Ostatní cestující se bavili už méně, ale k žádné vnější akci vůči podnětům obou dívek nedošlo. Pohledy směřovaly do neurčita nebo do stránek bulvárního časopisu, jedna paní si povzdechla, že to je"drsné".Možná se projevilo rozptýlení odpovědnosti, konformita, u starších lidí možná zapracovala nejistota a v případě mladých lidí zřejmě lhostejnost (která je často prezentována jako nejvyšší projev emoční stability). Podle méhonázoru toto není příznakem tolerance společnosti, ale spíše důsledek její pasivity. O to více jsem začal přemýšlet, jak se k těmto agresivním projevům postavit. Hlavou mi proběhly pojmy jako hranice, asertivita, efektivníkomunikace, to vše při zvýšené sekreci stresových hormonů. Pomoc v této situaci mi naskytla nečekaně vývojová psychologie. Když jsem procházel kolem obou slečen, pronesl jsem k nim výrok ze závěrečné písemky:"Být mladýumí každé tele, ale stárnout, to je kumšt". Zabralo to. Možná ne jako podnět, který by u dotyčných slečen vyvolal pocit studu, ale alespoň jako pohlazení pro příslušníky stárnoucí generace, v jejichž obličejích byl vidětúsměv. Pokud prolistujete televizní program, možná narazíte mimo jiné na pořad s názvem Etiketa, který má jako podtitulek uvedeno:"Pokud se dosud neumíte slušně chovat, máte jedinečnou šanci se to naučit s LadislavemŠpačkem". Docela se těším na to, až přestane Ladislav Špaček dělat vědu z chyby ve stolování a začne napravovat chování těch adolescentů, kteří během socializace nepochytili základy zdvořilosti (nebo nejsou ochotni jedodržovat). Skutečné nebezpečí by nastalo, pokud by se averze vůči starším lidem stala normou. Být starý může být v některých případech stejné stigma, jako být před patnácti lety příslušníkem homosexuální komunity. Je to zřejmědůsledek akcentu početnější části společnosti na hodnoty, jako je výkon (v práci i v sexu), mladistvý vzhled, a na možnost užívat života plnými doušky.