Online archiv

V ordinaci zahoďte ostych, máte svá práva

tělesná schránka něco společného? Podle všeho ano. Nová studie profesora Eda Dienera a jeho kolegů se zaměřila na revizi literatury z poslední doby a přišla s jednoznačnými výsledky: šťastní lidé jsou opravdu zdravější. Jako nejzásadnější faktor se ukazuje pozitivní myšlení; to totiž ovlivňuje jak prožívané štěstí, tak umožňuje jedinci, aby za své chování přijal odpovědnost. V důsledku tak díky pozitivnímu myšlení více dbáme o svou životosprávu, jelikož uznáváme, že se o své tělo musíme (a chceme) postarat sami. Podle profesora Dienera navíc úroveň spokojenosti, stresu a vnímané deprese ovlivňuje kardiovaskulární a imunitní systém. Čím jsme spokojenější a vyhýbáme se stresu, tím více síly má tělo na boj s nemocemi a zotavování se po zraněních. Rada „myslete pozitivně“ zní samozřejmě až banálně, je však užitečné si ji jednou za čas připomenout. A to obzvlášť ve chvíli, kdy tuto lidovou moudrost podporují i seriózní vědecké poznatky.

Jsme manželé 35 let, náš vztah je stále vřelý, stálý, plný respektu. Problém je v tom, že manžel nemá pocit žízně, pije velmi málo. Snad jen při sportu se množství blíží ke dvěma litrům tekutin, ne vody. Zdravotní problémy jsou v začátku, bolí ho ledviny a zvažuje vyšetření. Tento problém je sice jeho, ale já se tím trápím, probíhají mezi námi diskuse o pití a nepití. Předkládám před něj nápoje všeho druhu a nic se nemění. Přestávám s ním komunikovat i obecně, stále na věc myslím a dost se trápím, až se u mne objevují bolesti břicha. Prosím vás o radu, abych se o jeho problém nezajímala a vytěsnila ho z osobního života. Jitka D.

Maso: pro pohodu a dobrou paměť

Jsou v první linii. Lidé, s nimiž se ve službě denně potkávají, jsou alkoholici, narkomani, bezdomovci a zločinci. Také často narazí na schizofreniky nebo lidi trpící různými typy psychických poruch. Pustit se s někým takovým ještě nabuzeným drogou do křížku jen ve dvou je předem prohraný boj, to vše již policisté znají. Zkrátka být (dobrým) poldou není vůbec snadné. Musíte být tak trochu i právník a psycholog. A také té práci hodně obětujete.

Kdysi, v časech předpsychologických, se rozvíjela frenologie, která se snažila poznat potenciálního násilníka podle velikosti a tvaru lebky. Jedním z cílů takového snažení bylo potenciálním zločincům dopředu protispolečenské chování znemožnit: možné sklony ke kleptomanii „léčit“ useknutím ruky, intriky vyříznutím jazyka. Frenologie úspěšná nebyla. Jsme na tom dnes, obdařeni sofistikovanými zobrazovacími technikami, lépe?

Radka Gottwaldová Jak na pasivní agresi Nenechte se jí zmítat a ovládat Pasivní agresivita je proti otevřené agresi hůře rozpoznatelná, a přitom se v mezilidské komunikaci vyskytuje možná častěji než otevřený útok. Kniha přibližuje čtenářům, co pasivní agrese znamená a o jaký typ komunikace se jedná. Teorie je doplněna o příklady z praxe, které názorně ilustrují situace z každodenního života. Kniha je určena všem, které zajímá téma pasivní agrese, kteří chtějí zlepšit kvalitu svého života, zajímají se o komunikaci a zpracovávání emocí. Je psána tak, aby jí rozuměl i člověk bez hlubšího zájmu o psychologii. brož., 192 str., 265 Kč, TAKÉ JAKO E-KNIHA Zakoupíte na obchod.portal.cz

Stres před dovolenou je pochopitelný - snažíme se vše stihnout, připravit, naplánovat… Jenže když už na dovolenou vyrazíme, problémy často nekončí. Všichni znají „cestovní horečku“ před odjezdem, ale mnohým z nás se také stalo, že nám nebylo „nic moc“ ani první dny dovolené - někdo si stěžuje, že se mu špatně spí nebo ho bolí hlava, jinému se zhorší nálada a do ničeho se mu nechce… a u některých může dojít dokonce ke zvýšení krevní tlaku. Co je to za podivnou „nemoc z dovolené“?

Stres vyvolává celou škálu negativních účinků - zhoršení nálady, problémy se spánkem a metabolismem, únavu, psychosomatické potíže. Tomu všemu můžeme čelit relaxací. Té existuje nespočet druhů; kromě těch tradičních - jógy, postupné svalové relaxace, imaginace či řízeného dýchání - nabízí moderní doba i některé zcela nové. BIOFEEDBACK využívá moderní technologie, ale je zároveň založen na jednoduché myšlence - pokud získáme zpětnou vazbu (feedback) o svém tělesném stavu, můžeme se ho učit změnit. Pokud tedy zjistíme, že máme vysoký krevní tlak, můžeme zkusit ho vědomě snížit; pokud můžeme vidět přepis svých mozkových vln zachycených pomocí EEG, můžeme je zkusit ladit do optimálního stavu. Biofeedback funguje podle svých zastánců velmi dobře při poruchách spánku i ostatních potížích spojených se stresem.