Online archiv

MICHELLE:

Jak žít život jinak než ryze konzumně? Hledat smysl života v opravdových, upřímných a citově bohatých lidských vztazích? A jak k tomu vést děti? Jak z nich udělat hledače pravdy o světě, o sobě, o vlastním nitru, o osobním poslání, které na ně čeká?

Ze všech stran slyším rady, že psychické problémy nemáme skrývat, ale naopak -nemáme se bát vyhledat odbornou pomoc. Tedy psychologa či psychiatra. Ale jak moc si tím zadělám na pozdější problémy? Co když budu chtít jednou pracovat u policie či armády? Nebo na pozici, kde je vyžadována bezpečnostní prověrka? Nebude to problém při řidičáku nebo zbrojním průkazu? I kdyby šlo o nějaký relativně drobný psychický problém, který se podařilo vyléčit stejně, jako se vyléčí třeba chřipka? Jak moc jsou informace o mých psychických problémech důvěrné? Kdo všechno k nim má přístup a kde všude mi to může potenciálně uškodit? Tadeáš

Čím povzbudit unavenou mysl? Šálkem kávy? Energetickým nápojem? A co když pro nabuzení mozku sáhneme po něčem silnějším, například po lécích určených nemocným?

Proč jsou chudí lidé chudí? Protože se narodili chudým rodičům, samozřejmě… Ale zatímco někteří se z chudoby vymaní (pomocí tvrdé práce či vzdělání, výjimečně pak výhrou v loterii či výhodným sňatkem), jiní v ní stráví zbytek života. Jedním z častých vysvětlení bývá neracionální chování. Lidé ze dna společnosti neplánují budoucnost, utrácejí impulzivně za zbytečné věci, popřípadě nadproporčně velkou část příjmu utratí za alkohol a cigarety. Nyní výzkumníci z University College London (UCL) přišli na další vysvětlení. Za chudobu může totiž i vaše povaha.

Nasazení dnešních rodičů v péči o potomky je enormní. Dětem v předškolním věku děláme osobní asistenty a později se měníme na osobní řidiče, hlavní sponzory, skalní fanoušky a zprostředkovatele komerčních služeb.

Mluvíme-li o lásce na celý život, často vidíme v očích druhých nedůvěru. „Vždyť je to přece nesmysl,“ můžeme občas slyšet. Je tomu skutečně tak? Jak dosáhnout dlouhodobě spokojeného vztahu? A co naopak fungující soužití dvou lidí zadupe do země?

MATYÁŠ ZRNO

Ženy mají aktivnější mozek, ukázal výzkum

Odkdy vlastně víme, že stará láska nerezaví? Oficiálně od roku 1852. Tehdy toto přísloví poprvé uvedl F. L. Čelakovský ve svém Mudrosloví národu slovanského ve příslovích. Původní latinské přísloví známe ale už ze středověku (láska, která zestarala, se změnit neumí). I kdybychom ale přísloví neznali, tak skoro není člověka, který by alespoň o nějaký příklad nerezavějící staré lásky ve svém okolí nezavadil. Drsný happy end

Jak opravdu vypadal spánkový režim našich předků žijících ještě v těsném propojení s přírodou? Donedávna jsme se o tom mohli jen dohadovat. Teď nám odpověď nabídlo sledování lovců a sběračů z Afriky a Jižní Ameriky. Přináší řadu překvapivých odhalení.