Online archiv

Kategorie: ŽIVOTNÍ STYL

Jitka a její partnerské vztahy

10/2017

Vztahy na dálku Mají šanci?

MOJMÍR SEDLÁČEK, 10/2017
Je to velké téma. Právě v těchto dnech, tedy na začátku zimního semestru, odjíždí spousta studentů na mnohaměsíční zahraniční studia a stáže. Nejde však jen o studenty, řada lidí také pracuje daleko od svého domova. Delší odloučení proto snadno potká téměř jakýkoli vztah. Jak se s takovou situací vypořádat?

HLÍNA, KŘÍDA ČI PÍSEK. NAPADLO BY VÁS JE SNÍST?

Mojmír Sedláček., 9/2017

CHCEME MANŽELSTVÍ, ale nemáme NA NĚJ...

Matyáš Zrno, 9/2017
Aneb s Maxem Kašparů o tom, proč lidé po manželství touží, ale málo pro ně dělají. A také o tom, s jakými potížemi se setkává u svých pacientů, proč střídavou péči vymyslel někdo, kdo nemá rád děti, a jaké nebezpečí vidí v eutanazii.

Můžou nás emoce oklamat?

Taťána Nováková, 9/2017
Jak poznáte, že se vám někdo líbí? Asi nebudete jediní, pokud je vaším identifikačním faktorem šimrání, nebo jak se také říká, „motýlci“ v břiše či srdce tlukoucí jako o závod. Ale ukazuje nám pocit v břiše opravdu naše skutečné city? A jak moc se na něj spoléháme?

BÝT, ČI NEBÝT... krásná

Milan Petrák, 9/2017
Brigita byla zhruba pětadvacetiletá pohledná tmavovláska s postavou modelky. Když se dostavila na pohovor do firmy, hledající asistentku do oddělení marketingu, šéf oddělení omrkl její vyvinutou postavu a žoviálně se zeptal: „Tak co umíte?“ Brigita neměla ve zvyku se s čímkoli příliš párat, a tak odpověděla, jak nejstručněji to šlo: „Nic!“ Šéf oddělení byl částečně okouzlen Brigitiným vzezřením a částečně si liboval v absurdním humoru, a tak řekl: „Tak já vás teda beru!“ Brigita tedy nastoupila, zapracovala se a nutno říct, že práci zvládala a žádnou aféru na svém novém pracovišti nevyvolala. Bohužel firmě se příliš nedařilo, a tak se chtě nechtě musela v rámci nucených úspor po pár měsících s Brigitou zase rozloučit. Jeden z kolegů Brigitě ochotně pomohl s vyhotovením strukturovaného životopisu. I on si liboval v absurdním humoru, a tak na konec životopisu připsal: „Zájmy: Nakupování, nakupování, nakupování a hlavně drby!!!“ Vtipnou větu zvýraznil červeným fontem a žlutým zarámováním. Dokument poslal Brigitě mailem s dodatkem: „Hlavně si to napřed pořádně přečti!“ Po týdnu mu přišla od Brigity rozzlobená zpráva: „Ty vole, co jsi mi tam napsal? Já už to poslala do tří firem!“ Navzdory drobnému karambolu při hledání nového místa Brigita rychle uspěla. Opět během pohovoru vypnula hruď a byla vmžiku přijata. Nedá se nic dělat. Krásní lidé mají v životě cestičku umetenější. Nejde jen o hledání zaměstnání. Studie ukazují, že krásné mladé ženy, které spáchaly trestný čin, fasují nižší trest než méně pohlední lidé za stejné provinění. Vysocí (a tedy přitažlivější) muži jsou zase svými zaměstnavateli lépe placeni než my, méně rostlí. Můžeme naříkat nad tím, jak je svět nespravedlivý, ale nebude nám to nic platné. Jsme výtvorem evoluce a ta na spravedlnost kašle. Své geny přenesl spíše ten, kdo si dokázal získat přízeň pohledných jedinců opačného pohlaví. Těžko mít soudcům za zlé, že jsou shovívavější vůči krasavicím, když jde o druh chování, jehož kořeny jsou statisíce či možná miliony let staré. Mimochodem v době, kdy jsem Brigitu vídával, příliš šťastná nebyla. Snažila se najít si partnera, ale většina mladíků v jejím okolí se jí zdála příliš neupravená a špatně oblečená. Brigita tak dala za pravdu nedávnému výzkumu, podle kterého mají pohlední lidé méně kvalitní a kratší dobu trvající partnerské vztahy. Jejich krása vede k tak velkým nárokům na případné protějšky, že je obtížné, ba nemožné jim vyhovět. Tak vidíte, není nakonec lepší brát menší plat než se těšit platu vysokému, ale o podstatnou část příjmů stejně přijít při rozvodovém řízení?

MILÉ ČTENÁŘKY A MILÍ ČTENÁŘI,

Matyáš Zrno, 9/2017

PETR FIALA: Ať se lidé rozhodnou, co je dobré

9/2017

Dej to na INSTÁČ“

Matyáš Zrno, 9/2017
Znáte to taky? Jste s přáteli na večeři a už už se chystáte začít jíst, když se někdo (obvykle ženského pohlaví) ozve a vše zastaví. Je totiž nutno udělat fotku na „instáč“ neboli Instagram – sociální síť na sdílení fotek. Následuje i několik minut aranžování, focení, upravování fotky, než je výsledný produkt slavnostně umístěn na Instagramy, Facebooky a podobně. Pak se teprve může jíst. Inu, ne že by si jídlo nezasloužilo nějaké rituály. Jídlo je přece ta skoro nejzásadnější událost – bez něj bychom, jak známo, nepřežili. A doby, kdy se chléb náš vezdejší v potu tváře dobýval (a nikdy nebylo jasné, zda se ho podaří dobýt), jsou možná kdesi v našem podvědomí ještě uloženy. Jenže doby, kdy jídlo začínalo děkovnou modlitbou za ty skvělé dary (ať už to byly suché brambory, nebo filet mignon), jsou dávno pryč. Nahradilo je nic – tedy okamžité hltání jídla po usednutí. Ve slušnějších rodinách pak alespoň popřání dobré chuti. Až teď přišlo focení, umožněné samozřejmě neuvěřitelným pokrokem informačních technologií v posledních letech. Doby, kdy se film musel vyvolávat, zní dnešním mladým lidem asi jako připomenutí klínového písma. A právě ono aranžování, upravování, přerovnávání příborů a hledání správného světla je jakousi interakcí s jídlem na talíři, která oddaluje samotný akt konzumace a v konečném důsledku vede k tomu, že se na jídlo více těšíme a lépe nám chutná. Podle čtyři roky starého výzkumu magazínu Psychological Science krátký rituál zvyšuje náš požitek z jídla. Rituál to může být jakýkoliv – musí ale být pravidelný a opakovaný.

Psychologie NA TALÍŘI

9/2017
Maso: pro pohodu a dobrou paměť

NARKOMAN dokáže vyvinout obrovskou sílu

Matyáš Zrno, 9/2017
Jsou v první linii. Lidé, s nimiž se ve službě denně potkávají, jsou alkoholici, narkomani, bezdomovci a zločinci. Také často narazí na schizofreniky nebo lidi trpící různými typy psychických poruch. Pustit se s někým takovým ještě nabuzeným drogou do křížku jen ve dvou je předem prohraný boj, to vše již policisté znají. Zkrátka být (dobrým) poldou není vůbec snadné. Musíte být tak trochu i právník a psycholog. A také té práci hodně obětujete.

To je ono!

Jana Peclová, 9/2017
Klíčem ke spokojenosti v práci je sebepoznání