Online archiv

Těžko bychom hledali profesi, při níž nepřijdeme do kontaktu s lidmi. Spolupracovníci, klienti, zákazníci, podřízení, nadřízení, uchazeči o práci – se všemi je třeba komunikovat, občas jim sdělovat i špatné zprávy a reagovat na jejich kritiku. Zvlášť v těchto chvílích jsou důležité psychologické znalosti, které odborníkům v mnohých profesích scházejí. O tom, jak jim může pomoci Vysoká škola aplikované psychologie, hovoříme s jejím rektorem Štefanem Medzihorským.

* Bude mít podle Vás náš první přímo zvolený prezident silnější podporu veřejnosti než prezidenti volení parlamentem?

Existuje intuice? A může rozumně uvažující člověk něco takového brát vážně? Lze intuici důvěřovat? Po celá desetiletí pokládali vědci intuici za něco iracionálního a nevěrohodného. Studium lidského rozhodování a také kreativity je však znovu přimělo se tématem intuice zabývat. Představa, že se v životě rozhodujeme racionálně, vyvolává u většiny psychologů samozřejmě shovívavý úsměv již dávno. Od dob Freudových a Jungových je zřejmé, že pudy, emoce nebo v Jungově pojetí archetypy ovlivňují lidské chování mnohem víc, než si obvykle připouštíme. Jak ale smířit emoce a rozum, když emoce nás přece tak zaslepují? Nedávné výzkumy rozhodovacích procesů ukazují, že ne vždy. Prvotní pocity, dojmy i „tušení“ někdy bývají správné. A i když takové „někdy“ našemu rozumu jistě nepostačí, vědci tento fenomén vysvětlují, stručně řečeno, takto: Mozek přijímá v bdělém stavu okolo 11 milionů smyslových podnětů za vteřinu. Naše vědomé myšlení, sídlící v mozkové kůře, je schopné zpracovat jen asi 40 až 60 z nich. To je cca 0,00045%. Nepatrný zlomek. Zbytek podnětů mozek také registruje, ovšem ne vědomě. Přesto podle kognitivních vědců mozek tyto informace zpracovává a využívá. Děje se tak prostřednictvím dvou nezávislých, vzájemně interagujících systémů, které oba ovlivňují náš úsudek a rozhodování. Jsou označovány jako systém 1 a 2.

Nejen láska, i tradice prochází žaludkem

V zahraničí zestárla generace hippies a zastánců volné lásky – a hlásí se o své právo na milování, třeba i v domovech seniorů. Jejich vrstevníci v Česku jsou ještě v zajetí předsudků, sexuální život v pokročilém věku je často tabu. Zatím…

Pocit úlevy je příjemný už proto, že střídá méně příjemné emoce jako napětí, strach, pocit nejistoty, stres… Ale nikdy nám příliš dlouho nevydrží. A nejspíš je to dobře, protože jinak by to mohlo znamenat, že náš život začíná být pěkná nuda.

„Vzdělání ani léta praxe vám samy o sobě dobré výsledky a úspěch nezaručí,“ tvrdí kouč, lektor a učitel osobního rozvoje Mark Dzirasa. Nejdůležitější je podle něj způsob vidění světa a nastavení mysli, kterým říká mentalita úspěchu. Ta nepředstavuje permanentní shon, stres ani ostré lokty, ale dostatek vnitřního klidu, sebevědomí, pokory a vděčnosti. O tom, že se tyhle zdánlivé paradoxy skvěle doplňují, umí vyprávět celé hodiny.

Obtížněji se v práci rozhodujete, vyhýbáte se častěji týmové spolupráci a zapomínáte na důležité schůzky? To jsou příznaky stresu. Tedy neúměrné, většinou psychické zátěže, kterou náš organismus už neumí zvládnout. Timothy Gallwey, americký poradce a kouč, pomáhá už více než dvacet let manažerům a sportovcům zvládat stres tzv. metodou Inner Game.

Vliv jógy na psychiku člověka je blahodárný i tehdy, pokud z celého filozofického systému jógy přejímáme „pouze“ cvičení, relaxaci a práci s dechem. Tyto techniky nás totiž navracejí k vnímání sama sebe, jež my Západoevropané poněkud opomíjíme.

Čtenáři nám často píší o kontakty na psychology. Tato servisní rubrika vám může napovědět, na koho se ve svém regionu obrátit.

Čtenáři nám často píší o kontakty na psychology. Tato servisní rubrika vám může napovědět, na koho se ve svém regionu obrátit.