Online archiv

Škola komunikačních dovedností IV. Když se zaposloucháme do hovorů ať v dopravních prostředcích, na pracovních poradách nebo u rodinné večeře, můžeme si všimnout, jak málo se druhých skutečně na něco ptáme. Většinou dáváme otázku jen proto, abychom si něco ověřili či zkontrolovali stav. Ale málo nás zajímá, co si druhý skutečně myslí nebo jak by mohl řešit své problémy. Dobrá otázka otevírá druhému možnosti, rozšiřuje pohled, nutí k přemýšlení. Naučme se používat základní koučovací otázky.

Podle údajů Světové zdravotnické organizace je na světě zhruba 300 milionů obézních lidí, kteří jsou ohroženi závažnými zdravotními komplikacemi obezity, jako je zvýšená rezistence na inzulin vedoucí k rozvoji diabetu, kardiovaskulární choroby, metabolický syndrom atd. Nadváhu má šestina populace, tedy asi jeden bilion obyvatel. Poprvé v historii prý chodí po Zemi více lidí s nadváhou než podvyživených.

Podle výzkumů sexuologů Weisse a Zvěřiny uvádí 64 % mužů a 46 % žen, že byli v průběhu manželství nevěrní. S manželovou či manželčinou nevěrou je konfrontována značná část podváděných - a bez ohledu na to, jak moc se aktuálně cítí v manželství spokojení, či nespokojení, působí odhalení partnerovy nevěry vždycky jako psychický šok.

Čtenáři nám často píší o kontakty na psychology. Zejména ve venkovských oblastech a pro osoby, které nemají přístup k internetu, je obtížné psychologa najít. Přispět ke zlepšení by měla i naše servisní rubrika.

Zažili jste někdy situaci, v níž jste jednali v rozporu se svým přesvědčením? Chtěli jste něco udělat, ale přemohl vás pocit silnější než vy? „Co to do něj vjelo?“ říkáváme v takových chvílích. „Co ji to popadlo? Vůbec jsem ji nepoznával…“

Škola komunikačních dovedností II .

Čtenáři nám často píší o kontakty na psychology. Zejména ve venkovských oblastech a pro osoby, které nemají přístup k internetu, je obtížné psychologa najít. Přispět ke zlepšení by měla i naše servisní rubrika.

Proč už to není jako dřív?

Tuyen, 17letá vietnamská dívka, byla přijata na dětskou psychiatrickou kliniku poté, co se rozhodla ukončit svůj život skokem z vysoké budovy. Zázraky se stávají – Tuyen zůstala naživu.

Čtenáři nám často píší o kontakty na psychology. Zejména ve venkovských oblastech a pro osoby, které nemají přístup k internetu, je obtížné psychologa najít. Přispět ke zlepšení by měla i naše nová servisní rubrika.

Jak to v Česku vypadá s novoročními předsevzetími, zjišťovala společnost STEM naposled před dvěma lety. Ukázalo se, že nějaké novoroční předsevzetí přijala třetina Čechů starších 18 let (33 %). Častěji si předsevzetí dávaly ženy (35 %) než muži (30 %), mladší lidé (18-29 let – 37 %; 30-44 let – 38 %; 45-59 let – 32 %; 60 a více let – 23 %) a lidé s vyšším dokončeným stupněm vzdělání. A co chtěli ve svém životě nejčastěji změnit a vylepšit? Na prvním místě jednoznačně figurovala péče o zdraví (36,43 %). Do této kategorie se dají zařadit předsevzetí a osobní závazky typu „přestanu kouřit“, „začnu sportovat“ a podobně. Další oblast předsevzetí se týkala vztahů s nejbližšími a oblasti práce a vzdělávání. Méně často se předsevzetí týkají finanční ho zajištění, trávení volného času včetně dovolené nebo bydlení – viz graf. Respondenti v této části výzkumu vybírali z nabízených možností: práce, zaměstnání, vzdělávání; osobní rozvoj mimo zaměstnání; péče o vlastní zdraví; finanční zajištění, peníze; bydlení; vybavení domácnosti, auta; trávení volného času, dovolené; zapojení se do veřejného života; dobročinná a dobrovolnická činnost. Poslední dvě jmenované oblasti respondenty oslovily viditelně nejméně (dobrovolnictví – 1,11 %, veřejný život 0,7 %, pouhých 2,32 % jsme zaznamenali v oblasti vybavení domácnosti – v grafu jsou označeny výsečí „jiné odpovědi“). Citované výsledky pocházejí z výzkumu STEM provedeného na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, který se uskutečnil ve dnech 2. – 8. ledna 2008. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovídal rozsáhlý soubor 1362 respondentů.