Online archiv

V rozvinuté západní společnosti žije mnoho dětí, které nevyrůstají v optimálních podmínkách. Bývají emočně, duševně nebo fyzicky zanedbávány, či dokonce týrány, a to zdaleka nejen v rodinách dysfunkčních na první pohled. Také v rodinách tzv. spořádaných se lze setkat s případy normativního zanedbávání - s desktruktivními jevy přispívajícími k nárůstu dětských poruch zdraví, chování a prožívání.

Mapování Země, kontinentů a krajin má dlouhou tradici od atlasů až po složitý navigační systém GPS. Pro náš vnitřní, osobní svět nic takového neexistuje. To byla výzva: začali jsme vytvářet soubor osobních map. Pomáhají v orientaci a objevování skrytých souvislostí.

Jak nervový systém trávicího traktu ovlivňuje naše reakce Gastroenterolog Michael Gershon z newyorského Columbia University Medical Center nabízí poněkud nevšední pohled na funkci nervstva řídícího funkce trávicího traktu. S mírnou nadsázkou označuje tuto nervovou tkáň za „druhý mozek“.

6. září 1886 se narodil Edgar John Rubin, dánský psycholog a fenomenolog

Návykové nemoci a chudoba Chudoba - tedy stav, kdy jedinec není schopen uspokojovat své základní potřeby způsobem, který je běžný ve většinové populaci - s návykovými nemocemi jednoznačně souvisí, a to obousměrně. Návykové nemoci mohou vést k chudobě a chudoba a s ní související stres zase zvyšují riziko návyku. V ideálním případě by se oba tyto problémy měly zvládat současně. Materiální pomoc aktivně závislému člověku jeho stav nezlepší, někdy dokonce zhorší, zejména v případě pomoci finanční, již lze proměnit za alkohol, drogy nebo ji použít k hazardu. Naproti tomu pouze léčba návykové nemoci u člověka v extrémně špatné sociální situaci je obtížná a naráží i na administrativní překážky. Takový jedinec sotva uhradí regulační a jiné poplatky a často nemá v pořádku ani doklady. Výzkum týkající se návykových rizik u bezdomovců je obtížný. Tito lidé jsou často odkázáni na pomoc druhých a nechtějí ji ohrozit údaji o svém návykového chování. Ekonomicky slabší skupiny navíc bývají hůře informovány o tom, kde hledat pomoc, nebo neumějí zdravotnické a jiné služby dobře využívat. Čekání na výhru Reklama hazardu motivuje případné zákazníky vidinou zisku, právě hazardní hráči však na tom paradoxně bývají finančně nejhůře. Řada z nich pak sní o situaci, kdy splatí své dluhy. Ty často přesahují sto i vícekrát jejich měsíční výdělek. To, co tito lidé vydělají, jim rychle zabaví přičinliví exekutoři. To dlužníky motivuje k nelegální práci nebo k tomu, že přestávají pracovat a stávají se z nich bezdomovci. Někteří z nich zjistí, že normální prací své dluhy nikdy nezaplatí - to může vést ke kriminalitě nebo k dalšímu hazardu. Logicky se pak dostávají ještě do větších dluhů a potíží. Souvislost mezi hazardem a bezdomovectvím je v České republice patrně ještě větší než v jiných zemích s ohledem na extrémní hustotu míst, kde se hazard provozuje, a na slabou legislativu. Sociální a zdravotní rizika alkoholu jsou známa. Socioekonomické znevýhodnění a problémy s alkoholem mohou souviset i s etnickým původem. Jak může společnost návykovým rizikům předcházet? Řada prací z různých zemí upozorňuje, že vyšší zdanění tabákových výrobků vedlo ke snížení počtu kuřáků v populaci, a to zvláště v nízkopříjmových skupinách obyvatel. Je lépe zdanit alkohol v nápojích než nápoje jako takové - to vede k větší nabídce nealko nápojů a ke snižování spotřeby alkoholu. Je žádoucí, aby i u nás, podobně jako ve většině jiných zemí, byly nealko nápoje podstatně lacinější než nápoje alkoholické. Důležitým faktorem je omezování dostupnosti, zvláště za rizikových situací, např. při fotbalových zápasech, kdy opilí fanoušci ohrožují na stadiónu i mimo něj sebe a druhé. Je třeba zvýšit cenu spojenou s opatřováním návykové látky (finanční cena plus námaha spojená s opatřením si látky nebo s přístupem k hazardu). Cena spojená s opatřováním je v České republice nízká, jak o tom opakovaně svědčí výzkumy prováděné u dětí a dospívajících.

/ Nová školní písmová předloha Comenia Script, vytvořená grafičkou Radanou Lencovou a jejími spolupracovníky, byla veřejnosti poprvé představena před dvěma lety. Stále však vyvolává bouřlivé diskuse mezi rodiči, učiteli, psychology, grafology a dalšími odborníky. Od září 2010 bude toto písmo v rámci pilotního projektu ministerstva školství pokusně zavedeno do čtyřiceti vybraných základních škol. /

Z deníku dívky, která přišla o sluch Říká se, že slepota odděluje člověka od věcí a hluchota od lidí. Nejen vrozená vada či funkční porucha, ale i pomalé zhoršování sluchu s prognózou ohluchnutí si dokáže s psychikou člověka dramaticky pohrát. Ale proč je někdy tak obtížné jít se poradit s psychologem?

Kdo dnes nezná Harryho Pottera? Počet prodaných výtisků „potterovek“ směle konkuruje Bibli a plátna kin každý rok zaplaví nový díl ságy o mladém čaroději. Většina lidí ví, že knížky o Harrym Potterovi jsou „fantasy“. Tvrdí to všechny recenze a za pár let to budou sdělovat i učebnice literatury. Jak to, že kniha z žánru, který je primárně určen spíše pro úzkou čtenářskou skupinu, je najednou fenomén, který zahltí svět?

Nakupování se z činnosti nutné pro přežití posunulo do úrovně nového způsobu trávení volného času. Sobotní odpoledne v nákupním centru, sledování nových trendů, slev či akcí se stalo pro mnohé zábavou. Všichni věříme, že se při nakupování řídíme vlastním rozumem. Výzkumy ale dokazují, že nakupování je hlavně o spontánních emocích.

Téměř třetina mužů a osm procent žen si neumí představit život bez pornografie. Porno si zdaleka neprohlížejí jen neuspokojení nešťastníci či sexuální abstinenti - zjistily jsme, že sledování porna je pro většinu lidí obohacením a doplněním plnohodnotného intimního života, nikoli jeho náhražkou.

Jana Drtilová vystudovala psychiatrii a během své třicetileté praxe se velmi často věnuje dětem i dospělým, kteří se stali obětí násilí - a neustále se přesvědčuje, jak agresor svým dominantním postavením a suverénním jednáním snáze získává sympatie a zdání důvěryhodnosti. Je spoluautorkou známé knihy Vzpoura deprivantů a dalších titulů, v nichž společně s Františkem Koukolíkem hledají kořeny zla ve společnosti i způsoby, jak se mu bránit.

Britské muzeum v Londýně bylo dějištěm výzkumu mapujícího vliv interaktivních exponátů na komunikaci rodičů s dětmi. Vycházel z předpokladu, že muzeum může sloužit jako bohatý zdroj vjemů a témat k hovoru - rodiče mají možnost s dětmi diskutovat o exponátech, vysvětlovat, vyslechnout si dětské připomínky a názory. Vědci z britského Leicestru se rozhodli zjistit, jestli interaktivní exponáty mají vliv na kvalitu a intenzitu takové rodinné komunikace. Rozdělili účastníky výzkumu do skupin k různým expozicím, jedné skupině přidělili „batoh aktivit“, tedy návod na aktivity u jednotlivých exponátů, druhá skupina rodičů s dětmi dostala letáčky a brožury týkající se expozice a třetí, kontrolní skupina, nedostala žádné pomůcky. Ze záznamů rozhovorů vyplynulo, že rodiče z obou skupin vybavených nějakými pomůckami komunikovali se svými dětmi výrazně častěji a kvalitněji. Dospělí kladli dětem více otázek, odpovídali na jejich zvídavé dotazy a rodinná interakce byla o poznání kvalitnější, než tomu bylo u rodin bez pomůcek, všichni zúčastnění měli i celkově větší prožitek z návštěvy. Výsledky studie (které mimo jiné ukázaly, že zdaleka všechny exponáty nemusejí být interaktivní, aby návštěvníka oslovily) ovšem neslouží jen jako návod pro práci muzeí. Potvrdily, že k bezprostřední komunikaci s dětmi mohou rodičům v mnoha situacích pomoci nejrůznější nápadníky, sborníky her, návody na společné tvoření apod.