Online archiv

1. dubna 1908 se narodil Abraham Harold Maslow, americký psycholog, jeden ze zakladatelů humanistického proudu v psychologii, známý především jako autor hierarchické teorie lidských potřeb. Uspořádal je do pyramidy, v jejíž základně jsou fyziologické potřeby, nad nimi jsou potřeby jistoty a bezpečí (vyhýbání se všemu hrozivému, neznámému), dále potřeby lásky a sounáležitosti (někam, k někomu patřit, být přijímán), ještě výše stojí potřeba úcty a uznání (mít úspěch v očích druhých a na jeho základě budovat vlastní sebehodnocení), nejvýše stojí potřeba seberealizace. Uspokojení nižších (nedostatkových) potřeba je podmínkou rozvoje potřeb vyšších, růstových. V roce 1968 byl zvolen prezidentem APA. Maslow zemřel 8. 6. 1970. 26. dubna 1931 zemřel George Herbert Mead (narozen 27. 2. 1863), americký filozof a sociální psycholog, představitel filozofického pragmatismu a inspirátor symbolického interakcionismu. G. H. Mead věnoval velkou pozornost problematice lidského Já (self). Navazoval na Cooleyho koncepci „zrcadlového Já“, podle níž člověk sám sebe zakouší prostřednictvím druhých, a poukazoval na roli hry a napodobování v procesu sociálního učení dítěte. Všechny jeho knihy (Myšlení, já a společnost, Filosofie činu, Filosofie přítomnosti) byly vydány až posmrtně na základě jeho přednášek, rukopisů a článků.

* Po nevydařeném vystoupení krasobruslaře Tomáše Vernera na zimní olympiádě prohlásila trenérka, že jeho problémem je příliš vysoká inteligence - o všem prý moc přemýšlí a jeho výkonnosti to škodí…

/ Pod vlivem psychotické poruchy udupal na Psychiatrické klinice Ke Karlovu agresivní pacient svého spolupacienta. Zprávy o tomto incidentu proběhly počátkem roku některými médii s konstatováním, že k prohřešku ze strany psychiatrické kliniky nedošlo. Skrývá se vedle konkrétních pochybení za tragickou událostí chyba systému psychiatrické péče v České republice? Systém psychiatrických služeb u nás nezaznamenal na rozdíl od ostatních států EU za posledních 20 let žádnou výraznější změnu... /

Vybíral ve svém textu rozděluje psychologii na odnož vědeckou a odnož popularizačně zjednodušující. Zcela však opominul psychologii jako řemeslo - setkávání psychologů s klienty a pacienty, jež je podstatou oboru.

Příloha Orientace Lidových novin uveřejnila 27. února esej Zbyňka Vybírala, v němž napadá mediálně známé kolegy. „Psychologové dnes vytvářejí kulisu v médiích asi jako každodenní baviči. Z odborného hlediska tlachají, šíří polopravdy, ale i úplné nesmysly,“ píše.

Pohledem české psycholožky žijící v USA

Podle údajů Světové zdravotnické organizace je na světě zhruba 300 milionů obézních lidí, kteří jsou ohroženi závažnými zdravotními komplikacemi obezity, jako je zvýšená rezistence na inzulin vedoucí k rozvoji diabetu, kardiovaskulární choroby, metabolický syndrom atd. Nadváhu má šestina populace, tedy asi jeden bilion obyvatel. Poprvé v historii prý chodí po Zemi více lidí s nadváhou než podvyživených.

Podle výzkumů sexuologů Weisse a Zvěřiny uvádí 64 % mužů a 46 % žen, že byli v průběhu manželství nevěrní. S manželovou či manželčinou nevěrou je konfrontována značná část podváděných - a bez ohledu na to, jak moc se aktuálně cítí v manželství spokojení, či nespokojení, působí odhalení partnerovy nevěry vždycky jako psychický šok.

Bolest. Společná porodní zkušenost všech žen. Zároveň přirozená a pozitivní součást porodu. S bolestí, která porod provází, může rodička spolupracovat. Pomůže rodící ženě intuitivně nalézt nejvhodnější polohu, a díky tomu porod dobře postupuje. Žena ovšem musí mít možnost prožívat porod nerušeně a s úctou k jedinečnému okamžiku.

Tomáš Sedláček, raketová star mezi ekonomy, přirovnává s trochou ironie roli současných ekonomů k šamanům nebo vykladačům snů. Sám se do jisté míry takovým národním šamanem stal - dokázal přivolat velký zájem o historii ekonomického uvažování a nabídl alternativu, jak o problémech přítomnosti přemýšlet.

Roboti nacházejí využití nejen v průmyslu při činnostech, které jsou pro člověka příliš namáhavé nebo se odehrávají ve zdraví škodlivém prostředí. Stále více vědců se zabývá vývojem robotických náhrad paží, nohou, případně konstrukcí celých robotů, kteří se stávají pomocníky fyzicky handicapovaných osob. Mnozí ochrnutí lidé však mají velmi ztížené možnosti ovládání těchto umělých pomocníků, a tak například vědci v německém Bremenu vyvíjejí robotické ruce, jež se dají ovládat jen pomocí pohybů hlavy, například bradou nebo jazykem. V budoucnu by mohly umožnit imobilním osobám například jednoduchou přípravu jídla v mikrovlnné troubě. Japonská automobilka Honda však představila v loňském roce speciálního robota, který dostává pokyny přímo z mozku člověka, jenž ho ovládá. Muž na snímku má na hlavě speciální helmu, ve které je přístroj vybavený elektroencefalografem (EEG) a infračerveným spektroskopem (NIRS). Pohyby rukou robota ASIMO, který svým vzhledem připomíná člověka, jsou řízené pomocí optických senzorů umístěných ve zvláštní pokrývce hlavy. Honda společně s japonskou výzkumnou laboratoří ATR oznámily, že jako první na světě vyvinuly technologii, která umožňuje pohybovat rukama a nohama robota jen silou signálů vycházejících z lidského mozku.