Online archiv

Mihaly Csikszentmihalyi: Flow - O štěstí a smyslu života, Portál 2015

Matt Damon v hlavní roli, Ridley Scott režie - to jsou pro mě už vcelku dostatečné důvody, proč se vypravit na film Marťan, natočený podle stejnojmenného románu Andyho Weira. Vzhledem k nedostatku technického vzdělání nedokážu v oblasti vesmírných letů dost dobře rozlišit, „jak moc velké“ je sci-fi, které sleduji. Takže mi v úvodní orientaci docela pomohlo, když jsem se dozvěděla, že Weir psal svůj román „vědecky tak přesně, jak jen je to možné, a jeho psaní bylo součástí rozsáhlého výzkumu orbitální mechaniky, podmínek na Marsu, historií pilotovaných kosmických letů, a botaniky“. (www.databazeautoru.cz) Dění, jež sledujeme na plátně, je prý na samých hranicích lidských možností, ale mimo realitu v dohledné budoucnosti není. Marťan je Weirův třetí román. Nakladatelé ho prý odmítli s tím, že téma není atraktivní, tak ho začal vydávat jako seriál na svém webu, na Kindle byla celá elektronická verze k dostání za 99 centů - a stala se bestsellerem. Takže si u bývalého informatika a nynějšího spisovatele samozřejmě začali podávat kliku literární a brzy i filmoví agenti.

Co je charisma? Všichni to nějak tušíme, ale jakmile je třeba ho popsat, těžko hledáme slova. Považujeme-li charisma za osobní vlastnost, často se divíme, jak se najednou může ztratit…

Co se vám vybaví, když se řekne „feministky“? Zástup hlasitých žen, které se dožadují něčeho, co bylo relevantní před sto lety? Nevyrovnané osobnosti, kterým nic není dobré a všechny si nakonec znepřátelí, kromě sebe navzájem?

Neurofeedback: fakta versus mýty 3. část V následujících případech využití neurobeedbacku buď chybí dostatek výzkumů, nebo se jejich závěry rozcházejí.

Příběhy si lidé vyprávějí od pradávna. Pomocí příběhů se předává vědění, informace, tradice. Pomáhají nám pochopit svět. A právě proto nás ovlivňují v životě i v práci…

Jste ctižádostiví, nebo hédonisté? Rozdíl mezi těmito dvěma světy je veliký. Výzkumy ukazují, že tito lidé se liší v prožívání, chování, ale především základní časovou orientací na současnost, či budoucnost. To má značné důsledky pro jejich osobní i pracovní život.

Ženy vydělávají méně než muži, v Česku dokonce o víc než pětinu, což nás řadí na třetí nejhorší místo v EU. Především kvůli tomu jsou na tom rozvedené ženy hůř než vdané. V manželství totiž mohou profi tovat z dělby práce, kdy muž víc vydělává, žena víc pečuje o rodinu a o společné příjmy se dělí napůl. Alespoň tak se to jeví z pohledu matematiky a statistiky. „Jak vypadá sdílení příjmů v konkrétních rodinách, to samozřejmě nikdo neví. Ptal jsem se několika kamarádů, u každého to funguje trochu odlišně. Ale jiná data k dispozici nejsou,“ usmívá se Jiří Šatava z Národohospodářského ústavu, hlavní řešitel nedávné Analýzy ekonomických dopadů rozvodu na oba manžele. Rozvedené ženy jsou celkově více ekonomicky aktivní než vdané (pravděpodobně proto, že musejí zvládnout „vydělávat“ i „pečovat“), zároveň však mají vyšší míru nezaměstnanosti, což si odborníci vysvětlují například tím, že ve skupině žen, které mají horší uplatnění na trhu práce (s ohledem na věk, vzdělání, kvalifi kaci či region), jsou ty vdané častěji v domácnosti, zatímco rozvedené skončí na úřadě práce. Rozvodem prý žena kvůli ztrátě sdílení přichází o 2035 % příjmů. Nejvíce jsou rozdíly vidět na úrovni domácností vedených rozvedeným člověkem. Příjmy na hlavu jsou u domácností rozvedených nižší než u domácností manželů, jde-li navíc o domácnost vedenou rozvedenou ženou (ať žije sama, s dětmi nebo s rodiči), jsou příjmy na hlavu i schopnost vyjít s nimi nejnižší ze všech. „Tady se efekt sdílení prokazuje,“ konstatuje Jiří Šatava.