Online archiv

Kategorie: VĚDA

Ekologická nika

6/2013

Cestování a dovolená: zvyky se mění

6/2013
„Rodinné dovolené v tuzemských centrech končí, všichni teď chtějí do Evropy,“ posteskl si v závěru americké „filmové klasiky“ Hříšný tanec vedoucí rekreačního zařízení. Nové výzkumy o cestování ukazují, že dovolenkové trendy se znovu mění. Zatímco Američané se Evropy i dalších světadílů už trochu nabažili a raději zůstávají o dovolené doma, Evropané, nás nevyjímaje, jezdí do zahraničí stále rádi, ovšem rostoucí potenciál vidí odborníci na cestovní ruch hlavně v asijské populaci. Mladí Asiaté studují v zahraničí, nastupují do mezinárodních společností a i dovolené se stále raději spojují se světem, zatímco tradičně mezinárodní Američané se od světa snaží oddělit, cizincům důvěřují stále méně a dávají víc přednost vlastním regionům (patrné jsou negativní dopady teroristických útoků, obavy o bezpečí na cestách kvůli možnému únosu turistů jako rukojmí). Město cestuje, venkov zůstává doma K nárůstu cestování v posledních letech přispívá i rostoucí urbanizace. A to hned z několika důvodů. Lidé žijící ve městech mají větší potřebu odjet si odpočinout do přírody, ale také na to mají vzhledem k tradičně vyšším příjmům více prostředků než lidé z venkovských oblastí. Zároveň jsou obyvatelé měst více zvyklí na „pestřejší svět“, jsou otevřenější, ochotnější poznávat jinou kulturu, jiné zvyky a kuchyně, což má pozitivní dopad na cestování. Svou roli hraje i stoupající podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel ve městech. Přibývá lidí, kteří se musejí kontinuálně učit nové věci, ovládat novou techniku. To obecně zvyšuje ochotu přijímat, a dokonce přímo vyhledávat nové podněty i v oblasti volného času, při cestování a dovolené. Touha po nevšedních, často adrenalinových zážitcích typická pro mladší věkové skupiny souvisí s tím, že ze „všestranně zabezpečeného“ moderního života se přirozené dobrodružství vytratilo – a proto je vyhledáváno uměle. Zároveň ale mezi obyvateli měst přibývá stoupenců udržitelného rozvoje, který se projevuje v zájmu o šetrný turismus, o životní prostředí, ale i lidská práva. A přináší s sebou odklon od masového cestovního ruchu a vyšší požadavky na individuální nabídky pro dovolenou a cestování. Single i třígenerační rodina Kdo s kým jezdí na dovolenou? K nejtypičtějším změnám přelomu milénia patří nový typ dovolených, tzv. singles holidays. Samostatně žijící mladí lidé mají prostředky na cestování, ačkoli zpočátku se snaží utrácet co nejméně. Pokud cestují za poznáním, ukazuje se, že se později do oblíbených destinací vracejí s rodinami. Neplatí to ale v případě těch, kteří vyrážejí na víkendové pití do levnějších destinací. Mají-li totiž zemi zafixovanou jako levný alkoholový ráj, těžko si ji zvolí jako cíl dovolené s partnerem a dětmi. Zatímco dříve cestovaly širší rodiny s více členy v jedné generaci (sourozenci, bratranci a sestřenice), dnes jsou častější rodinné dovolené napříč generacemi (prarodiče s vnoučaty nebo tři generace pohromadě), což podle demografů odráží trend menšího počtu dětí v rodině i stárnutí populace, zejména evropské.

Šaman, rytmus a mozkové vlny

Roman Frajt, 6/2013
Téměř v každé kultuře na světě byl zpěv a bubnování nejzákladnějším způsobem léčení. Analýzy rytmů různých šamanských kultur ukazují jejich propracovanost, schopnost naladit náš mozek na jiné stavy vědomí. Velice zjednodušeně lze říci, že pomalý rytmus mozkové vlny zpomaluje a rychlé rytmy jej zrychlují. Hraním jednoduchého opakujícího se rytmu dokáže šaman a téměř kdokoliv ovlivnit stav mysli. Rychlost rytmu v domorodém kmeni určuje intuitivně šaman, moderní psychoakustika ale mapuje efekt zvuků s matematickou přesností. S pomocí pokročilé audio technologie je snadné využívat zvuky k našemu prospěchu a měřit jejich účinky na náš mozek. Ve studii zabývající se šamanským bubnováním objevila Melinda Maxfi eldová účinky zvuku na neurofyziologickou aktivitu mozku a jeho schopnost vyvolat dočasné změny mozkových vln. Takové bubnování vyvolává specifi cký druh imaginace. Maxfieldová zdokumentovala, že rytmy domorodých kultur mají tempo kolem 4,5 úderů za sekundu a tím aktivují théta mozkové vlny, které jsou ukazatelem hluboké relaxace. Nahrávky mnoha domorodých kultur odkrývají porozumění účinkům zvuku na lidské vědomí i přesto, že autorům i interpretům scházelo moderní vědecké vybavení.

Od Bacha ke studiu jazyků

Roman Frajt, 6/2013

Jak na nás působí hudba?

Daniela Kramulová, 6/2013
Ovlivňuje emoce, ale i řadu rozumových funkcí, dokonce dokáže zasáhnout do stavby mozku. Umí ukolébat k spánku, pomáhá mobilizovat síly v kritických situacích i vybudit až na pokraj infarktu. Hudba zasahuje do našeho každodenního života víc, než tušíme – dokonce i když nehrajeme na hudební nástroj a neumíme zpívat.

Mužská obřízka

Rod Kodesh, 6/2013
Oběť pro zdraví a ženskou rozkoš?

Mimovolní seznámení

Jeroným Klimeš, 6/2013
Proč vznikají vztahy, které jsme neplánovali, a dokonce jsme ani ve snu na nic takového nepomysleli?

Feminismus, nebo romantická láska?

Šárka Kubcová, 6/2013
Můžete mít obojí

Staříci jsou drsní

6/2013

Tušená vůně léta

Daniela Kramulová, 6/2013

Gestalt terapie seznamte neboli tvarová terapie

5/2013
se

Cítím, že Satan vítězí...

Jana Abeslon Tržilová, 5/2013
Rozhovory s pacienty uzavřeného oddělení PL Bohnice