Online archiv

Myslíte si, že investovat do drahého oblečení je jen pouhý rozmar? Omyl. Možná je to naopak investice, která vám přinese konkurenční výhodu.

Proč nás lákají místa velkých tragédií

Hormonální antikoncepce byla uvedena na trh před více než 50 lety. Výzkumy z posledních deseti let naznačují, že hormonální antikoncepce může měnit sexuální chování žen a ovlivňovat jejich výběr partnera. Je to skutečně tak?

Strach nás varuje před nebezpečím. Potud je to emoce užitečná a zdravá, kterou bychom si měli tak trochu pěstovat – a zároveň zkoušet její hranice postupně posouvat. Pokud nás ovšem strach začne ovládat, je nejvyšší čas poradit se s odborníkem.

Mají různé profese, různé zájmy – přesto si jsou ženy, které udržují vztahy s ženatými muži, čímsi podobné. Často je spojují stejné životní příběhy v dětství a dospívání, dokonce mívají podobné zdravotní problémy. A pokud čekají s milencem dítě, obvykle volí i stejné strategie, jak být co nejdříve po porodu znovu přitažlivé a sexuálně aktivní.

Co potřebujeme, abychom se cítili osobně spokojení a v pohodě? Jako první nás patrně napadne zdraví, pak nejspíš pomyslíme na to, že člověk by neměl být sám a neměl by se cítit zbytečný, měl by tudíž dělat něco, co ho baví a v čem vidí smysl. Vladimír Kebza, který se specializuje na oblast psychologie zdraví, upozorňuje, že odborníci hovoří v souvislosti s osobní pohodou (well-being) také o významu psychické odolnosti. A právě té se nám Čechům občas nedostává… Kde Američan vidí výzvu, Čech vnímá problém

Šikana na českých školách kvete a bují. Negativně ovlivňuje vyučovací proces, deformuje vztahy v kolektivu a osobnost zúčastněných. Zážitek soustavného, někdy přehlíženého a často beztrestného ubližování podkopává u dětí víru v to, že svět je v pořádku. V naší škole žádná šikana není! A nikdy nebyla - po této větě a jejích variacích bychom rozhodně měli zpozornět, zvlášť jde-li o školu, kam chceme přihlásit naše dítě. Podle Michala Koláře, který má s tímto fenoménem na českých školách úctyhodné zkušenosti, šikana se alespoň v mírné podobě vyskytuje téměř všude. Tvrzení, že šikana ve škole není, nás informuje o postoji školy k šikaně, nikoli o jejím výskytu. Ve skandinávských zemích (podle průkopníka výzkumu šikany Olweuse) je na základní škole přibližně 9 % žáků opakovaně obětí šikany a 6 až 7 % žáků se s určitou pravidelností účastní šikanování druhých. V USA se chronickou obětí šikanování stává 10 až 15 % ze všech žáků a studentů. Ve Španělsku mezi žáky základních a středních škol bylo 10 % těch, kteří se stali obětí pravidelné šikany, 9 % se pak účastnilo šikanování druhých. Jak je to s výskytem šikany v českých školách? Říčan zkoumal výskyt šikany na našich základních školách a zjistil, že mezi dětmi v 5. a 6. ročnících se stává obětí pravidelné šikany 18 % žáků, druhé pak šikanuje 14 % dětí. Vidíme, že zamořenost škol šikanou je po celém světě dost vysoká, stejně tak jako šance běžného českého dítěte, že se ve škole setká s nějakou formou šikany. Šikana může nabývat různých forem. Kolář jich rozlišuje 5: fyzickou agresi a používání zbraní (agresoři se zcela vážně pokoušejí oběť vyhodit z okna, shodit z mostu apod.); slovní agresi a zastrašování zbraněmi (oběti je vyhrožováno zabitím, mučením); krádeže, ničení a manipulace s věcmi (agresoři zabavují kapesné oběti, trhají oblečení); násilné a manipulativní příkazy (jíst jídlo z podlahy) + zraňování izolací (spolužáci oběť ignorují, neodpovídají na pozdrav, dělají, že neslyší).

Časová orientace -nový pohled na lidské chování

Proč:

Facebook, Twitter, Bebo a další sociální sítě mohou způsobit infantilizaci mysli lidí 21. století, tvrdí britská neurovědkyně Susan Adele Greenfieldová. A jelikož je jako baronka rovněž členkou Sněmovny lordů, snaží se apelovat na zákonodárce i veřejnost, aby nepodceňovali hodiny, které zejména děti a mladí lidé tráví ve virtuálním prostředí. Podle baronky Greenfieldové, jež patří k předním britským odborníkům v oblasti fyziologie mozku, je u lidí, kteří se pravidelně a dlouhodobě pohybují na sociálních sítích, ohrožen mozek rizikem změn, jež souhrnně nazývá infantilizací mysli. Facebook, další sociální sítě a život ve virtuálním světě obecně podporují takové charakteristiky, jako je jen krátkodobé udržení pozornosti, snížení schopnosti empatie, podpora senzacechtivosti a nejasná, rozmlžená identita.

„Potetovaný obličej? To je jen další krok po tom, co si ostříháte vlasy nebo oholíte bradku,“ vysvětluje ve filmu Modify svůj pohled na body-modification člověk, jehož tvář připomíná něco mezi člověkem a ještěrem. Říká si The Lizardman.

Za nejdůvěřivější obvykle považujeme čas dětství. Pak se postupně dostáváme do situací, kdy důvěřujeme, že něco proběhne určitým způsobem - naše očekávání se nenaplnilo. Začínáme být s důvěrou opatrnější. Ale zdaleka ne všichni stejně.