Online archiv

Kategorie: VĚDA

Hoďme se do stroje

Nikola Hořejš (1980) Nik, 7-8/2012
Zrcadlo a počítač nikdy nelžou. Stále více lidí věří, že se pomocí sebemonitorování lépe pozná a možná se i změní. Jsou jejich pokusy jen podivínskou hrou, nebo cestou k personalizované medicíně?

Vanilkové pivo nahoře bez

(dak), 7-8/2012

Česká hospoda?

Eva Tomková,, 7-8/2012
Parlament, kostel a lékárna pod jednou střechou

Vzniknou noční kluby pro ženy?

Radim Uzel, 7-8/2012
V tisku objevila zpráva, že jakýsi podnikatel zakládá erotický klub pro ženy. Nemá prý sloužit pouze k uspokojování sexuálních potřeb. Podnikatelský záměr počítá spíš s možností dámských společenských setkání za účelem bližšího seznámení ekonomicky úspěšných žen, k výměně zkušeností a navazování případných obchodních kontaktů.

Kritický bod ve vztahu?

Daniela Kramulová, 7-8/2012
Konec rodičovské dovolené, říká Radka Dudová

Podváděli ve škole. A co v práci?

Marek Preiss, 6/2012
Podvádění ve školách je na vzestupu. Dokládají ho výzkumy i konkrétní kauzy. Na rozdíl od škol jsou zaměstnavatelé schopni vyčíslit ztráty, které jim způsobí nečestné jednání zaměstnanců. A tak není divu, že sílí obavy, jak se budou lidé, kteří podváděli při studiu, chovat v práci.

Kámen hovoří o myšlení pravěkého člověka

Jiří X. Doležal, 6/2012
Nálezy kamenných štípaných „výrobků“ z pravěku mohou říci až překvapivě mnoho o psychice a myšlení jejich výrobců. Vše ukazuje, že nejen neandrtálci, ale už i jejich předchůdci byli lidmi v plném slova smyslu.

Nešpor/n/oviny

Karel Nešpor, 6/2012
Experiment s hráči

Kalendárium

6/2012
11. června 1967 zemřel ve věku 80 let americký psycholog německého původu Wolfgang Köhler. Narodil se 21. ledna 1887 v estonském Revalu, nynějším Talinu. V šesti letech se rodina přestěhovala do německého Wolfenbütelu v jižním Sasku. Po středoškolských studiích se zapsal na universitu v Tübingen pokračoval v Bonnu a Berlíně, kde získal titul PhD. Na Psychologickém institutu ve Frankfurtu se setkal s Maxem Wetheimerem a Kurtem Koffkou. Právě před 100 lety (roku 1912) společně založili nový obor, který nazvali Gestalt psychologie, známý též jako tvarová nebo celostní psychologie. Podle gestaltistů je celek více než jen souborem částí. Uznávali, že sice mohou existovat prvky, které jsou vůči sobě nezávislé, jako např. v aritmetice, kde existují tzv. čisté sumy, ale ty jsou abstrakcí, zatímco v konkrétnosti přírody a života jsou vzácností: sluneční systém je celek, Gestalt, poněvadž pohyb každého tělesa je ovlivněn přítomností dalšího. Stejným příkladem je točící se mlýnské kolo: pohyb každé části záleží na formě jako celku. A když se jen nepatrně poruší mýdlová bublina, celá struktura splaskne. Během první světové války vytvořil Köhler své nejvýznamnější dílo. Mezi lety 1913 a 1917 působil jako ředitel Stanice pro studium antripoidů Pruské akademie věd na ostrově Tenerife. Studoval šimpanze, kteří v té době nebyli typickými subjekty psychologického zkoumání: Pavlov studoval psy, Thorndike kuřata a kočky, Skinner holuby, Tolman krysy. Köhler byl jedním z prvních psychologů, který přijal za svou Darwinovu myšlenku o člověku jako součásti kontinuity života. Právě proto zkoumal naše nejbližší žijící příbuzné ve snaze porozumět člověku a jeho duševním procesům. Usiloval o nalezení toho, v čem jsou si lidé a opice podobní a v čem se liší. Köhlera nejvíce zaujaly otázky vhledu jako projevu inteligence a způsobu učení, na rozdíl od Thordikea a Pavlova, podle nichž je učení výsledkem asociací, pokusů a omylů. Hlavním cílem Köhlerových pokusů bylo ukázat, že lidoopi řeší problémy vhledem, že jejich chování neprobíhá podle slepého pokusu a omylu a řešení není dílem náhody. Vhled defi noval jako učení náhlým pochopením vztahových souvislostí mezi prvky přítomnými v dané situaci. Hlavní práci vykonal již během prvních šesti měsíců na ostrově a výzkumnou zprávu dokončil roku 1917. Po první světové válce se Köhler vrátil do Německa a stal se ředitelem Psychologického institutu Berlínské univerzity. Podnikl několik přednáškových cest po amerických univerzitách. Ve třicátých letech se stal jako patrně jediný nežidovský psycholog otevřeným kritikem německé Národně socialistické strany a roku 1935 byl nucen trvale přesídlit do USA, kde působil na řadě univerzit. V roce 1956 se stal prezidentem Americké psychologické společnosti APA. Od jeho smrti letos uplyne 45 let.

Smích léčí

Radkin Honzák, 6/2012
Deset minut hurónského smíchu potlačí bolest na dvě hodiny.

Experiment Hodný samaritán

Daniela Kramulová, Zdeněk Krpoun, 6/2012
Proč:

Kde se berou dobré nápady?

6/2012
Vynálezy, inovace a změny vznikají díky zkoumání a překračování stávajících hranic „možného“. Zapomeňte na osamoceného génia, kterému se v hlavě zrodí jedinečný vědecký objev – čím blíž k sobě lidé mají, čím více se vzájemně ovlivňují, tím víc a rychleji přibývá vynálezů, zajímavých netradičních řešení a dobrých nápadů.