11. června 1967 zemřel ve věku 80 let americký psycholog německého původu Wolfgang Köhler. Narodil se 21. ledna 1887 v estonském Revalu, nynějším Talinu. V šesti letech se rodina přestěhovala do německého Wolfenbütelu v jižním Sasku. Po středoškolských studiích se zapsal na universitu v Tübingen pokračoval v Bonnu a Berlíně, kde získal titul PhD. Na Psychologickém institutu ve Frankfurtu se setkal s Maxem Wetheimerem a Kurtem Koffkou. Právě před 100 lety (roku 1912) společně založili nový obor, který nazvali Gestalt psychologie, známý též jako tvarová nebo celostní psychologie. Podle gestaltistů je celek více než jen souborem částí. Uznávali, že sice mohou existovat prvky, které jsou vůči sobě nezávislé, jako např. v aritmetice, kde existují tzv. čisté sumy, ale ty jsou abstrakcí, zatímco v konkrétnosti přírody a života jsou vzácností: sluneční systém je celek, Gestalt, poněvadž pohyb každého tělesa je ovlivněn přítomností dalšího. Stejným příkladem je točící se mlýnské kolo: pohyb každé části záleží na formě jako celku. A když se jen nepatrně poruší mýdlová bublina, celá struktura splaskne. Během první světové války vytvořil Köhler své nejvýznamnější dílo. Mezi lety 1913 a 1917 působil jako ředitel Stanice pro studium antripoidů Pruské akademie věd na ostrově Tenerife. Studoval šimpanze, kteří v té době nebyli typickými subjekty psychologického zkoumání: Pavlov studoval psy, Thorndike kuřata a kočky, Skinner holuby, Tolman krysy. Köhler byl jedním z prvních psychologů, který přijal za svou Darwinovu myšlenku o člověku jako součásti kontinuity života. Právě proto zkoumal naše nejbližší žijící příbuzné ve snaze porozumět člověku a jeho duševním procesům. Usiloval o nalezení toho, v čem jsou si lidé a opice podobní a v čem se liší. Köhlera nejvíce zaujaly otázky vhledu jako projevu inteligence a způsobu učení, na rozdíl od Thordikea a Pavlova, podle nichž je učení výsledkem asociací, pokusů a omylů. Hlavním cílem Köhlerových pokusů bylo ukázat, že lidoopi řeší problémy vhledem, že jejich chování neprobíhá podle slepého pokusu a omylu a řešení není dílem náhody. Vhled defi noval jako učení náhlým pochopením vztahových souvislostí mezi prvky přítomnými v dané situaci. Hlavní práci vykonal již během prvních šesti měsíců na ostrově a výzkumnou zprávu dokončil roku 1917. Po první světové válce se Köhler vrátil do Německa a stal se ředitelem Psychologického institutu Berlínské univerzity. Podnikl několik přednáškových cest po amerických univerzitách. Ve třicátých letech se stal jako patrně jediný nežidovský psycholog otevřeným kritikem německé Národně socialistické strany a roku 1935 byl nucen trvale přesídlit do USA, kde působil na řadě univerzit. V roce 1956 se stal prezidentem Americké psychologické společnosti APA. Od jeho smrti letos uplyne 45 let.

Placená zóna