Online archiv

Začnou-li partneři společně podnikat, může se jim snadno stát, že práce vlastně nikdy nekončí. Ne vždy se jim podaří úspěšně oddělit soukromý a pracovní život, osobní konfl ikty pak mohou ovlivňovat pracovní výsledky, a naopak.

Pacienti s chronickou bolestí netrpí jen bolestí samotnou. Omezená hybnost, izolace, ztráta sociálních kontaktů a katastrofické myšlení podstatně zhoršují jejich kvalitu života. Často je chronická bolest provázená depresí – dokonce se ukazuje, že existuje několik mechanismů společných pro obě onemocnění.

Sheldon má vyznačenou svoji část pohovky, na kterou si nikdo jiný nesmí sednout, a vymezený čas, kdy chodí na záchod. Tato „podivná“ postava z amerického seriálu The Big Bang Theory pomáhá divákům porozumět všem, kteří trpí autistickými problémy.

Ve chvíli, kdy se psychologové začali zajímat o to, co přispívá k pocitům pohody a štěstí, bylo jen otázkou času, kdy vzniknou seznamy a přehledy osobnostních charakteristik, které dělají lidský život lepším a přispívají k tomu, že se člověk cítí spokojený.

Životní spokojenost se stala předmětem odborného zájmu psychologů relativně nedávno. Dříve dávala psychologie přednost studiu nedostatků, nemocí, nepohody, v posledních desetiletích ale výrazně sílí tendence pokusit se vědecky uchopit i záležitosti opačné, a výzkumů na téma životní pohoda přibývá…

Ženy se vzruší pomaleji než muži a k intimnostem je naladí důvěrný pohled do očí. Muže naopak zajímá buď pohled na ňadra, nebo na nohy. Souhlasíte? Ne? Od té doby, co do výzkumu mozku vstoupily zobrazovací metody, procházejí původní představy o tom, jak funguje lidská sexualita, podstatnou „modernizací“.

Až pět procent lidí trpí koktavostí, která trvá déle než šest měsíců. I když se poměrně velká část z nich uzdraví, tato závažná porucha plynulosti řeči ovlivňuje jejich chování, myšlenky a pocity. Profesor David Shapiro patří v terapii koktavosti k nejuznávanějším odborníkům na světě. Pracuje s postiženými všech věkových kategorií – a sám je jedním z nich.

Pojem „halucinace“ zavedl do medicíny roku 1837 francouzský psychiatr Esquirol pro označení vjemu, který nemá objektivní podklad. Halucinace se mohou týkat kteréhokoli z našich smyslů, odpovídat běžným vjemům, ale také se od nich bizarně odlišovat (například pokud kolenem slyšíte modrou barvu). Jejich existenci spojujeme s vážným psychickým či neurologickým onemocněním nebo intoxikací látkami, které je vyvolávají. Neuvědomujeme si však, že část jich prožíváme denně fyziologicky (sen je halucinovaný komplexní děj, ale ani extatické stavy doprovázené „viděním“ nejsou patologické) a některé z nich se mohou objevit u zcela zdravých lidí ve vypjatých emočních stavech (nejčastěji truchlení) nebo v určitých stresových nebo nadhraničních situacích. Apačský náčelník Gieronimo vyhlášený svou neohrožeností, když truchlil nad svou zmasakrovanou rodinou, uslyšel hlas, který mu oznamoval: „Žádná střelná zbraň tě nikdy nezabije.“ To mu dodalo neuvěřitelnou odvahu.

Zkušenosti z terapeutické komunity pro léčbu závislostí v peruánské Amazonii

4. ledna 2001 zemřela ve věku 99 let dcera Alfreda Adlera Alexandra Adlerová. Narodila se r. 1901 ve Vídni, kde vystudovala medicínu. Ve třicátých letech následovala otce do USA, kde působila jako jedna z prvních žen v oboru neurologie na Harvardově univerzitě. Od r. 1948 řídila Adlerovu kliniky v New Yorku. Během 20 let pracovala s tisícovkou odsouzených žen a r. 1955 publikovala výsledky výzkumu. 12. ledna 1861 se narodil americký experimentální a vývojový psycholog James Mark Baldwin. Roku 1892 byl zakládajícím členem Americké psychologické asociace a r. 1893 založil v kanadském Torontu psychologickou laboratoř. Zkoumal psychický vývoj dítěte, mimo jiné i na své dceři Elizabeth. Zabýval se historií psychologie a roku 1902 vydal Slovník filozofi e a psychologie. Zemřel roku 1934. 31. ledna 1991 zemřel ve věku 90 let americký psycholog Robert James Havighurst, který se specializoval na vývojovou a pedagogickou psychologii, psychologii dospělosti, životní cesty a otázky stárnutí. Vypracoval teorii šesti věkových období a osobnost chápal jako vzájemné působení biologických sil, vlivu prostředí a učení. Narodil se roku 1822 a byl považován za zázračné dítě. Vystudoval medicínu na Cambridgeské univerzitě, po otcově smrti se jí však přestal věnovat a díky finančnímu zajištění začal cestovat. V letech 1845 až 1846 procestoval Egypt, podnikl výpravu podél Nilu, pokračoval do Bejrútu, Damašku a Jordánu. O svých zážitcích z tropické jižní Afriky napsal knihu, za niž byl v roce 1853 oceněn britskou i francouzskou geografi ckou společností. Jako vědec proslul v mnoha oborech: psychologii, antropologii, statistice, matematice, je po něm pojmenována vysokofrekvenční píšťala užívaná při výcviku psů, zkoumal jedinečnost otisků prstů. Během londýnské Mezinárodní výstavy zdraví roku 1884 provedl u devíti tisíc návštěvníků měření reakčního času, zrakové ostrosti, sluchových prahů a paměti pro tvary. Při výzkumech v londýnské antropometrické laboratoři si povšiml vztahu mezi proměnnými, které se nalézají v prostoru mezi úplnou a žádnou shodou, a zavedl pojem korelace a korelační koeficient. Později z jeho regresní přímky vypočítal Karl Pearson korelační koefi cient r jako vztah v rozmezí od 1 (dokonalá kovariance), 0 (žádný vztah) do –1 (nepřímý vztah). Z Galtonovy laboratoře se vyvinula první psychologická výchovná poradna a z ní následně Klinika pro dětské poradenství. Galtonův žák J. M. Cattell tento trend přenesl na americký kontinent. Na základě výzkumů dědičnosti formuloval tzv. Galtonův regresivní zákon týkající se dědičného přenosu vlastností, kdy jedna polovina přechází z rodičů, osmina z prarodičů atd. Roku 1869 publikoval průkopnickou práci Dědičná genialita a roku 1874 dílo Význační angličtí vědci: jejich přirozenost a výchova. Od náhodných vzorků přešel ke zkoumání dvojčat a výsledky popsal roku 1875 v článku Historie dvojčat. V další práci roku 1883 navrhl pro tyto výzkumy termín eugenika, který se začal používat pro snahu o tělesné a duševní zlepšení příštích generací lidské společnosti. V počátcích byl obor ovlivněn učením Malthuse a Darwina, později bylo toto „úsilí o dobrou genetiku“ cíleně zneužito v nacistickém Německu. V současné době je podporována odborná snaha o zlepšení vnějšího prostředí a omezení vlivu geneticky nevhodných dispozic pomocí genetického poradenství. Za pozornost stojí, že Francis Galton ještě za svého života upozornil na biologicky nevýhodné sklony v britské společnosti, k nimž patřilo pozdní manželství významných osob, s malým počtem potomků. Zabýval se vztahem mezi reakční dobou a mírou inteligence. Zkoumal vnímání, představivost a slovní asociace. Do šlechtického stavu byl povýšen roku 1909, dva roky před svou smrtí.