Online archiv

Od března může zdravotnický personál ukončit intenzivní péči o nevyléčitelně nemocného. Je to krok správným směrem?

Pětiletý kocour Oscar, žijící v domově seniorů v americkém Providence, který je určený především pro klienty s demencí, se chodí mazlit jen s člověkem, který ve velmi krátké době zemře. Kocourovu schopnost odhadnout blízký konec potvrdil i doktor David Dosa z Brown University, který toto zařízení navštěvuje. Kocour Oscar prý takto předpověděl smrt už asi v padesáti případech. Obvykle není příliš velkým příznivcem mazlení, dokonce ani nijak zvlášť nevyhledává lidskou společnost, občas ale vstoupí do pokoje k některému z pacientů, vyskočí k němu na postel a nechá se od něj hladit. Jsou-li do pokoje, kam chce vstoupit, zavřené dveře, dožaduje se vstupu mňoukáním a škrábáním na dveře. Nemocný, jehož Oscar takto navštívil, většinou do deseti hodin zemře. Pracovníci pečovatelského domu několikrát zkoušeli přinést Oscara k pacientovi, o němž byli přesvědčeni, že umírá - kocour však z jeho postele seskočil. Jednou dokonce zamířil do vedlejšího pokoje k člověku, kterému ošetřovatelé dávali ještě několik dní života. Do rána skutečně zemřel. Příběh slavného kocoura se dostal také do jednoho z posledních dílů televizního seriálu Dr. House. Lékařský génius House rozlouskl i tuto záhadu - odmítl teorie, že kočka svým čichem může odhalit chemickou nerovnováhu nebo přítomnost vážných nemocí v těle pacienta, a našel mnohem prozaičtější důvod. Teplomilný kocour podle něj vyhledával pacienty trpící vysokou teplotou nebo ty, které zahřívali elektrickou dečkou.

Zatímco u nás jsme zvyklí televizi hodnotit spíše kriticky kvůli podpoře pasivního životního stylu a negativnímu ovlivňování dětí předkládanými násilnými vzorci chování, jinde ve světě naopak oceňují její přínos. Například v Indii podle odborných studií televizní vysílání přispívá k ženské emancipaci, ke snížení domácího násilí či porodnosti. Díky seriálům, detektivkám a zprávám západní provenience se indické vesnické ženy dozvídají, jak v praxi vypadá rovnoprávné postavení. Přestože v Indii bývá ceněno narození chlapce, i otcové si začínají více vážit dcer, což se projevuje i zvýšením školní docházky indických děvčátek. Navíc se muži díky sledování akčních filmů a přenosů z kriketu, který je v Indii nesmírně populární, odreagují u televize a nemají tolik času na své ženy, proto prý ubývá domácího násilí a je počato méně dětí než v časech před příchodem televize. Jiné americké studie naznačují, že v rodinách s nižším vzděláním a v méně podnětném prostředí může televize přispívat k většímu rozhledu dětí a zvyšovat tak jejich školní úspěšnost. V Americe prý lze zaznamenat o víkendu nižší násilnou trestnou činnost v ulicích, což podle studie Gordona Dahla a Stefana Della Vigny, uveřejněné v The Quarterly Journal of Enonomics, prý může být způsobeno tím, že někteří násilníci zůstávají doma, aby sledovali akční krváky v televizi. Zároveň při nich vybijí vnitřní napětí a sníží se tím jejich motivace použít reálně svou sílu v ulicích.

Roboti nacházejí využití nejen v průmyslu při činnostech, které jsou pro člověka příliš namáhavé nebo se odehrávají ve zdraví škodlivém prostředí. Stále více vědců se zabývá vývojem robotických náhrad paží, nohou, případně konstrukcí celých robotů, kteří se stávají pomocníky fyzicky handicapovaných osob. Mnozí ochrnutí lidé však mají velmi ztížené možnosti ovládání těchto umělých pomocníků, a tak například vědci v německém Bremenu vyvíjejí robotické ruce, jež se dají ovládat jen pomocí pohybů hlavy, například bradou nebo jazykem. V budoucnu by mohly umožnit imobilním osobám například jednoduchou přípravu jídla v mikrovlnné troubě. Japonská automobilka Honda však představila v loňském roce speciálního robota, který dostává pokyny přímo z mozku člověka, jenž ho ovládá. Muž na snímku má na hlavě speciální helmu, ve které je přístroj vybavený elektroencefalografem (EEG) a infračerveným spektroskopem (NIRS). Pohyby rukou robota ASIMO, který svým vzhledem připomíná člověka, jsou řízené pomocí optických senzorů umístěných ve zvláštní pokrývce hlavy. Honda společně s japonskou výzkumnou laboratoří ATR oznámily, že jako první na světě vyvinuly technologii, která umožňuje pohybovat rukama a nohama robota jen silou signálů vycházejících z lidského mozku.

/ Sloupek Terezy Boehmové /

Některé zločiny vyvolávají otázku, zda jim šlo předejít. Například nedávné dvojnásobné vraždě manželů Malhockých v Českých Budějovicích, jimž syn z ženina prvního manželství dlouhodobě vyhrožoval. Manželé se obrátili na policii s žádostí o ochranu - a neuspěli.