Online archiv

Každý desátý psoriatik přiznává, že alespoň jednou pomyslel na sebevraždu - kvůli nenávisti k vlastnímu tělu a obavě z odhalení její příčiny - lupénky…

Vybíral ve svém textu rozděluje psychologii na odnož vědeckou a odnož popularizačně zjednodušující. Zcela však opominul psychologii jako řemeslo - setkávání psychologů s klienty a pacienty, jež je podstatou oboru.

Příloha Orientace Lidových novin uveřejnila 27. února esej Zbyňka Vybírala, v němž napadá mediálně známé kolegy. „Psychologové dnes vytvářejí kulisu v médiích asi jako každodenní baviči. Z odborného hlediska tlachají, šíří polopravdy, ale i úplné nesmysly,“ píše.

Když se řekne Kuba, většina z nás si představí sklenku Cuba Libre, Mojita nebo Daiquiri, doutníky Cohiba, usměvavé krásné lidi tančící salsu a pláže s bělostným pískem. Kubánská realita je však jiná, nejen z pohledu nezávislých cestovatelů, ale především z pozice obyčejného Kubánce. Život je složen z boje o každodenní přežití, ačkoli to ve výrazu jeho tváře nepoznáte. Míchané nápoje či doutníky jsou pro něj z finančních důvodů nedosažitelné a na slavnou pláž Varadero přístup nemá, tam se dostane pouze politická honorace či havanská smetánka.

Pohledem české psycholožky žijící v USA

Podle údajů Světové zdravotnické organizace je na světě zhruba 300 milionů obézních lidí, kteří jsou ohroženi závažnými zdravotními komplikacemi obezity, jako je zvýšená rezistence na inzulin vedoucí k rozvoji diabetu, kardiovaskulární choroby, metabolický syndrom atd. Nadváhu má šestina populace, tedy asi jeden bilion obyvatel. Poprvé v historii prý chodí po Zemi více lidí s nadváhou než podvyživených.

Zvýšená míru sexuálního pudu je přisuzována většinou mužům, žena je obecně považována za bytost méně sexuálně aktivní. Nymfomanii, která byla poměrně nedávno vyškrtnuta ze seznamu nemocí, lze spolu s podobnou mužskou poruchou zvanou satyriáza označit pojmem hypersexualita. Otázkou ovšem je, co můžeme v oblasti sexu již označit za „zvýšenou míru“.

Podle výzkumů sexuologů Weisse a Zvěřiny uvádí 64 % mužů a 46 % žen, že byli v průběhu manželství nevěrní. S manželovou či manželčinou nevěrou je konfrontována značná část podváděných - a bez ohledu na to, jak moc se aktuálně cítí v manželství spokojení, či nespokojení, působí odhalení partnerovy nevěry vždycky jako psychický šok.

Náš vysněný obraz partnera v mnohém ovlivňují členové naší primární rodiny - vždyť první zkušenosti s druhým pohlavím získáváme v kontaktu s matkou, otcem, sestrami či bratry. Dojmy a zkušenosti, které jsme v dětství získali, obvykle hluboce spolupůsobí na představu partnera, kterého hledáme: Jsouli naše zkušenosti dobré, máme tendenci hledat partnera, který se podobná tomu, s nímž nám bývalo příjemně. Vzor spokojeného manželství našich rodičů v nás navíc posiluje přesvědčení, že trvalý funkční vztah existuje a má smysl se o něj snažit. Přinášíme-li si z primární rodiny vzpomínky rozporuplné či nepříjemné, hledáme partnera, který je pokud možno úplně jiný než osoba, jež nás tehdy tak zklamala. Všichni máme sklon přenášet zkušenosti, které jsme kdysi získali s jedním člověkem, na další lidi. Proto jsme - v nestejné intenzitě - ve vleku své minulosti, což se projevuje nutkavým opakováním, o němž nevíme. Rané zkušenosti totiž ovlivňují naše součastné partnerské hledání většinou nevědomě. I když šťastné zážitky z dětství nalezení vhodného partnera usnadňují, rozhodně nemůžeme říci, že ten, kdo neměl vhodný vzor opačného pohlaví, bude mít v partnerství smůlu. Rovněž můžeme celkem s jistotou tvrdit, že pro každého člověka existuje více myslitelných partnerů, ne jen jedna, jedinečná „osudová láska“. A tak nemusíme propadat beznaději, pokud nás zklamal náš první partner - naopak může být výhodou, že při příští volbě budeme opatrnější, kritičtější, což snižuje nebezpečí, že si nového partnera zvolíme na základě vlastního nereálného předobrazu. Na druhou stranu jsme o to více připraveni projikovat na něj negativní zkušenosti, které jsme získali. Pokud si ujasníme motivy, které řídí naši volbu, pravděpodobnost úspěšnosti našeho dalšího partnerského vztahu vzrůstá.

Bolest. Společná porodní zkušenost všech žen. Zároveň přirozená a pozitivní součást porodu. S bolestí, která porod provází, může rodička spolupracovat. Pomůže rodící ženě intuitivně nalézt nejvhodnější polohu, a díky tomu porod dobře postupuje. Žena ovšem musí mít možnost prožívat porod nerušeně a s úctou k jedinečnému okamžiku.

Tomáš Sedláček, raketová star mezi ekonomy, přirovnává s trochou ironie roli současných ekonomů k šamanům nebo vykladačům snů. Sám se do jisté míry takovým národním šamanem stal - dokázal přivolat velký zájem o historii ekonomického uvažování a nabídl alternativu, jak o problémech přítomnosti přemýšlet.