Online archiv

„Budeme se potit, možná se objeví pláč, ale jedno je jisté: že se budeme smát od ucha k uchu, srdcem, celým tělem,“ říká Carlos Sepúlveda, tančící psycholog ze španělské Sevilly.

Mít „depku“ je možná trochu móda dnešní doby, ale skutečná deprese je těžká nemoc. Depresivním onemocněním trpí celosvětově neuvěřitelných 121 milionů lidí. Ročně připraví o život 850 000 lidí. Výskyt deprese na celém světě monitorovali pod záštitou Světové zdravotnické organizace vědci z 20 zdravotnických center. Zaměřili se jen na vážnou formu deprese. Lidé, kteří spadali do kategorie velké depresivní epizody, museli navíc splňovat pět z devíti kritérií, zahrnujících smutek, ztrátu zájmu či radosti, pocity viny nebo nízké sebehodnocení, narušený spánek či chuť k jídlu, ztrátu energie a zhoršené soustředění. Detailního interwiev se zúčastnilo 89 000 lidí. Obyvatelé rozvinutých zemí mají 15 % riziko, že během života onemocní depresí. Obyvatelé zemí se středním nebo nízkým příjmem mají toto riziko o něco nižší, 11 %. 5,5 % obyvatel z bohatých zemí přitom depresí onemocnělo během uplynulého roku. Také vážná depresivní epizoda se v těchto zemích vyskytovala ve vyšší míře (28 % oproti 20 % v chudších zemích). Nejvyšší procento případů těžké deprese bylo zaznamenáno v Nizozemsku, Francii a Americe, přes 30 %. Nejnižší výskyt vážné depresivní epizody byl v Číně, ale oproti tomu v Indii byla velmi rozšířená (skoro 36 %!). Některé příčiny vzniku deprese nezávisí na kultuře. Ženy onemocní dvakrát častěji než muži a hlavním spouštěcím faktorem je ztráta životního partnera, ať v důsledku úmrtí, rozvodu nebo rozchodu.

Co říkáte návrhu, že se slovo „abysme“ stane součástí spisovné češtiny?

Před dvěma lety proběhla tiskem zajímavá zpráva: meditace může způsobit zvětšení mozkové kůry, především v některých oblastech (např. hyppocampus). Nyní se objevila další studie, která na tu původní navazuje. Podle ní je možné, že pokud budete pravidelně a dlouhodobě meditovat, váš mozek bude pomaleji podléhat stárnutí. Meditující lidé mají silnější vazby mezi mozkovými regiony a jejich mozek také podle všeho méně atrofuje. Silnější spojení mezi jednotlivými oblastmi mozku ovlivňuje rychlost, jakou se mozkem přenášejí elektrické signály, a tento efekt se navíc neprojevuje jen v některých oblastech, ale je patrný v celém mozku. Studie se zúčastnilo 27 aktivně meditujících lidí a stejný počet lidí tvořících věkově a podle pohlaví srovnatelnou kontrolní skupinu. V obou skupinách bylo 16 žen a 11 mužů. Meditaci se věnovali 5–46 let. Největší rozdíly mezi skupinami se týkaly kortikospinálního traktu, superiorního longitudinálního svazku a také uncinátního fascikulu. „Je možné, že aktivní meditace, především dlouhodobá, může způsobit změny na mikroanatomické úrovni,“ říká Eileen Luders, jedna z autorů výzkumu, která sama aktivně medituje. Samozřejmě se nabízí také alternativní vysvětlení, tedy otázka, zda lidé, kteří najdou cestu k meditaci, nemají poněkud odlišný mozek už předem. Zda tedy například více „propojený“ mozek tyto lidi nějakým způsobem nedovede k meditaci, místo aby byl jejím důsledkem. Výzkum na tomto poli ještě zdaleka neskončil.

Už se vám stalo, že jste si pečlivě vybírali nějaké zboží, a když jste se konečně rozhodli, nebylo zboží na skladě? Určitě ano. A jak jste se v tu chvíli zachovali? Nabízí se samozřejmě logický postup – jestliže nemůžu koupit to, co bylo na mém pomyslném žebříčku na prvním místě, sáhnu o jedno místo zpět. Zvolím v pořadí druhou nejlepší variantu. Vypadá to prostě, ale při výběru alternativy se často řídíme odlišnými pravidly. Alespoň podle výzkumu, který jeho autoři publikovali v časopise Journal of Consumer Research. Když se zblízka zaměřili na způsob, jakým se lidé rozhodují mezi několika možnostmi, zjistili, že pokud to, co jsme si podle několika kritérií vybrali jako nejlepší, není dostupné, ve více než 60 % případů sáhneme pro výrobek, který na našem žebříčku není na druhém místě. Demonstrují to na nákupu psacího pera: zákazník si přeje extra jemné popisovací pero. Jeho požadavkům odpovídají nejlépe dvě pera, jedno s černým a druhé s modrým inkoustem. Ačkoliv to původně nebylo součástí úvahy, musí se zákazník v závěru rozhodnout mezi černým a modrým inkoustem. Rozhodne se pro modrý – a u pultu zjistí, že ho nemají. Místo, aby tedy zvolil extra jemný popisovač s černým inkoustem, který byl na druhém místě, koupí si překvapivě modrou propisku. Vzdá se tedy kritéria, které pro něj bylo původně zásadní – popisovač – a zamění ho za původně nedůležitý znak, modrou barvu inkoustu. Autoři tento jev nazývají „carryover effect“. V dalších experimentech se ukázalo, že tento efekt je nejsilnější, pokud zákazník předem zúžil výběr na pouhé dvě možnosti.

Dobrý den prajem, časopis Psychologie dnes čítam už 8–9 mesiacov a je to najlepší časopis celkovo na trhu. Čislo 7-8/2011 sa vypredalo skôr v stankoch, ako som sa vôbec stacil nadýchnut. Je možné si časopis objednat na Slovensko? A ohladom predplatneho... keď si predplatim vaš časopis, budem sa moct prihlasovať ako registrovaný uživatel na vašej stránke a mať prístup do on-line archivu? S pozdravom

/ sloupek Maxe Kašparů /