Online archiv

Jana Kárníková

Žen, kterým zemřel muž, přibývá. Ale nemluví se o nich.

Proč:

Vydala jsem se do Andalusie, provincie na jihu Španělska, která je kolébkou fl amenca, za Carlosem Sepúlvedou, psychologem a tanečníkem, jenž vytvořil vlastní fl amencovou taneční terapii, abych zjistila, jak vypadá jeho každodenní práce.

Napoví motivační vztahová váha

Málokdo tuší, že za projevy školní neúspěšnosti, dětského neklidu nebo třeba strachu z výšek v dospělosti mohou být narušené refl exy. Britský výzkum potvrdil, že na život jedince negativně působí, když se v kojeneckém věku příslušné refl exy nerozvinou, stejně jako to, když včas svou činnost neutlumí.

V posledním čtvrtletí letošního roku vaši firmu možná osloví asociace Hapi s nabídkou změření infexu firemního štěstí a nabídkou programů, které ho mohou zvýšit. Abych zjistila, oč se jedná, vypravila jsem se za Jiřím Vokáčem Čmolíkem z Inner winner institutu, který je jedním ze zakládajících členů zmíněné asociace. A hned na úvod mě zajímalo: Je dnes vhodná doba měřit štěstí v práci, když mnozí lidé jsou šťastní už jen proto, že nějakou práci mají? „Právě naopak, ta nejvhodnější,“ ujistil mě. „Všiml jsem si, že hodně lidí chodí do práce, jako dříve chodili do školy - ráno se probudí zpruzení, snaží se překlepat těch osm hodin, protože přece musejí vydělávat peníze na hypotéku. Občas je něco z pracovní náplně baví - stejně jako určitý předmět ve škole - i některý šéf je fajn - podobně jako bývalá učitelka dějepisu. Když je náhodou ve čtyři ráno cestou na toaletu přepadne nenadálá myšlenka, jak něco v práci vyřešit či zlepšit, hned ji zaplaší, protože teď mají volno - a ráno si už nevzpomenou. Pokud má firma většinu takových lidí, může se jí v dnešním těžkém konkurenčním prostředí klidně stát, že ji převálcuje začínající nováček jen proto, že zaměstnává lidi, kteří vědí, proč dělají svou práci. Manažerům, kteří si tohle uvědomují, je jasné, že je lepší mít šťastné, zodpovědné zaměstnance, protože to přináší jasné ekonomické výsledky.“ Četné průzkumy z oblasti pozitivní psychologie, kam fenomén štěstí (nejen v práci) patří, ukazují, že štěstí není záležitostí, kterou lze člověku dodat zvenčí (i když jej vnější okolnosti také ovlivňují), ale že jde v první řadě o vnitřní stav bytí, o pocit autenticity a že významnou roli v něm hraje pocit flow, který zažíváme při zaujetí tím, co nás baví.

Pro typického Čecha je spojení slov „štěstí“ a „zaměstnání“ neobvyklé. Můžeme v práci vůbec prožívat štěstí? Nepatří takové pocity především do sféry soukromí? Výzkumy dokazují, že to jde -a příklady z praxe dokládají, že lidé, kteří pracují s radostí, se zaměstnavatelům opravdu vyplatí.

Děti vojáků z povolání mají méně problémů s drogami

První přímá volba prezidenta se blíží. Zájemci o prezidentský úřad voliče stále viditelněji lákají k vyslovení podpory, zanedlouho se naplno rozběhne kampaň úspěšných kandidátů. Nezávislé sdružení Česká prezidentka nabízí alternativu - navrhuje, aby každý kandidát či kandidátka vypracovali vlastní Strategické otázky pro ČR. Oč jde, zeptali jsme se jedné z organizátorek projektu Miluš Kotišové.

Narodil se roku 1887 v Chicagu. Pocházel ve švédské rodiny a základní vzdělání získal ve švédštině i angličtině. Od mládí jej zajímala matematika a fyzika a jeho první dvě publikace ve věku 18 a 25 let se zabývaly tím, jak získat „zelenou energii“ z Niagarských vodopádů. Při studiu elektrické energie objevil způsob, jak přiřadit zvuk k hranému filmu a vyvinul kameru a projektor, které při promítání omezovaly mihotání. Tento nápad zaujal T. Edisona, který roku 1912 nabídl Thrurstonovi místo ve své laboratoři. Thurstone studoval na Cornellově univerzitě a doktorát získal roku 1917 na Chicagské univerzitě. Do roku 1924 potom působil na Carnegieho technologickém institutu v Pittsburgu a od roku 1924 potom více než čtvrt století na Chicagské univerzitě. V letech 1952 až 1955 byl ředitelem Psychometrické laboratoře na univerzitě v Severní Karolíně; laboratoř dnes nese jeho jméno. Kritický k dosavadní teoretické psychometrické teorii a banálnosti většiny psychofyzických výzkumů začal Thurstone vyvíjet teorii a metody pro škálování psychologického kontinua u jevů, pro něž neexistují fyzikální dimenze (např. postoje ke zločinnosti, náboženství, filmu nebo kouření) a využíval přitom metodu párového srovnání. Párové srovnávání neboli metoda nepřímého škálování je nejpřesnější a nejpropracovanější posuzovací metodou. Princip byl znám už dříve, ale první ucelený výklad podal až Thurstone. Spočívá v tom, že se odborníkům předkládá náhodně uspořádaná množina dvojic podnětů. Mají za úkol určit, kterému z podnětů v každém páru vzhledem ke zvolenému kontinuu dávají přednost, který dominuje, který je vhodnější, větší apod. Toto posouzení je prostředkem ke stupňovitému uspořádání na kontinuu. To proto, že zpravidla neexistuje jiné vhodné (objektivní) kritérium, které by umožnilo spolehlivě tento krok uskutečnit. Thustone ukazoval, že odlišnosti nebo „rozptyl“ z rozložení testových skórů nabízejí jednotu psychologického měření. Teorie, metody a zákon srovnávacího usuzování založené na koncepci srovnatelného rozdílu byly publikovány v sérii jedenácti prací mezi lety 1927 a 1934. Thurstone s kolegy rozvinuli tuto práci vytvořením vícerozměrného škálování za užití maticové algebry. Thurstonovou další inovací byla metoda faktorové analýzy. Pracoval na ní od roku 1929 a základní řešení přednesl r. 1932. Podobně jako Spearman použil faktorovou analýzu k rozboru výsledků mnoha testů inteligence. Zjistil, že se inteligence neskládá z jediného generálního faktoru g, ale ze sedmi základních duševních schopností, jimiž jsou: slovní porozumění, slovní plynulost, práce s čísly, rychlost vnímání, prostorová představivost, paměť, usuzování. Zemřel v Severní Karolíně ve věku 68 let.