Online archiv

Čtenáři nám často píší o kontakty na psychology. Tato servisní rubrika vám může napovědět, na koho se ve svém regionu obrátit.

Škube vám pravé oko, když se vás někdo zeptá, jak dlouho se učíte anglicky? Máte husí kůži z učebnice němčiny pro jazykové školy? Rozbuší se vám hrůzou srdce, když vidíte nastříhané kartičky s novými slovíčky? V tom případě máme pro vás několik dobrých zpráv. Zaprvé, nejste sami. Zadruhé, vlna moderní výuky cizích jazyků je tady. A zatřetí, zvládnete to i vy, a to do devadesáti dnů.

V dětském pokoji mě krabice Člověče, nezlob se nikdy nepřekvapila. Když se ale Člověče, nezlob objeví v advokátní komoře, na svatbě nebo na rautech v luxusních restauracích před světovými konferencemi o zdraví, začínám se ptát proč. V čem je hra o jedné kostce a několika barevných figurkách, které putují do domečku, tak fascinující, že se stala součástí společenského života? A jak se vůbec podařilo v době placatých telefonů a tabletů deskovým hrám přežít?

K „bio-eko trendům“ patří i farmářské trhy, které se v tuzemsku poprvé objevily v roce 2009. Na otázku, kdo tu nakupuje a proč, se hned v následujícím roce pokoušel odpovědět výzkum tří autorek z Přírodovědecké fakulty UK Marie Syrovátkové, Jany Spilkové a Lenky Fendrychové. „Ve Spojených státech a v zemích západní Evropy se pravidelně objevují tři hlavní důvody obliby farmářských trhů. První je samozřejmě jíst zdravé, čerstvé, průmyslově nezpracované jídlo. Druhý důvod je podporovat lokální výrobce a soudržnost regionu, tedy jakýsi sociálně-etický motiv. Na třetím místě jsou ekologické pohnutky typu omezit náročnou přepravu zboží na velké vzdálenosti,“ vysvětluje sociální geografka Jana Spilková. Mezi našimi návštěvníky farmářských trhů v roce 2010 naprosto jednoznačně převládla jediná motivace: kupovat zdravé a chutné potraviny. Proto k poměrně početné skupině pravidelných zákazníků patří maminky malých dětí. „Na trhy často chodí i důchodci, i když nakonec koupí jen jednu klobásu a pár brambor. Trhy pro ně představují i důležitou oblast sociálního kontaktu, často i navázání na tradici, kterou znají z mládí,“ dodává výzkumnice.

Ačkoli se zdá, že hnutí za dobrovolnou skromnost je nový trend, ve skutečnosti o žádnou velkou novinku nejde. Podobnými obraty od bohatství, konzumu a návraty k přirozenosti a k přírodě se lidská historie jen hemží. Mainstreamová společnost a její kritická reflexe. Druhá strana téže mince. Namátkou sv. František z Assisi vyrůstající jako marnotratný mladík v bohaté rodině se po válečných útrapách a zraněních rozhodl pro dobrovolnou chudobu, skromný život a pomoc druhým. Ze školního dějepisu se nám určitě vybaví obraz husitského Tábora s obřími káděmi za městskou branou, kam lidé házeli všechny své cennost s vizí, že společný majetek se spravedlivě rozdělí všem. Ostatně v časech protestantského a reformačního hnutí v Evropě vzniklo hned několik společenství novokřtěnců, kteří hlásali zřeknutí se majetku, skromný život a pacifismus (baptisté, habáni, hutterité…). Kvůli pronásledování přesídlili do Ameriky, kde je ovšem v současnosti nejzajímavějším příkladem dobrovolného zřeknutí se bohatství a civilizačních vymožeností náboženské společenství amišů.

Nechceme sériové výrobky, radši budeme doma kutit. Už do sebe nechceme v kvapu hodit nějaké jídlo a rychle zase běžet vydělávat peníze! Naopak si přejeme v pohodě vychutnávat potraviny od farmáře. Už žádné pochybné polotovary – začínáme vařit sami.

Stále přetrvávají debaty, zda je bisexualita dočasnou nepřiznanou nebo přechodnou fází, stabilním „třetím typem“ sexuální orientace, nebo zvýšenou kapacitou pro sexuální fluiditu (proměnlivost). Studie deset let mapující ženy od věku dospívajících dívek do dospělosti přinesla zajímavé odpovědi.

Stud je další z poněkud nepříjemných, nicméně důležitých korektivních emocí. Může fungovat jako zpětná vazba, směrem do budoucnosti jako užitečná pojistka, abychom jisté věci už raději neopakovali, ale může být i bičem, který nás týrá a podráží nám nohy.

Muži na rodičovské dovolené, ženy v čele koncernu – uplynulé století přineslo obrovské změny v tradičním pojetí mužských a ženských rolí. Proto nás zajímalo, jak vnímají své genderové pozice dnešní muži a ženy a co od sebe navzájem očekávají.

Zatímco ostatní začínající psychiatři suše referovali zkušeným kolegům o diagnózách svých pacientů a o způsobu terapie, mladý doktor Irvin Yalom je zaujal tím, že vyprávěl příběhy. A už u nich zůstal. Stal se uznávaným odborníkem na skupinovou psychoterapii i oblíbeným spisovatelem. U příležitosti českého vydání své nejnovější knihy Problém Spinoza poskytl Psychologii dnes exkluzivní rozhovor.

„Blahoslaveněji jest dáti nežli bráti,“ řekl podle Bible Ježíš. Ukazuje se, že tato zlidovělá moudrost platí nejen pro dospělé, ale i pro batolata. Popisují to ve své studii tři psychologové z University of British Columbia. Dokazují, že i batolata mladší dvou let jsou šťastnější, když dárky dávají, než když je dostávají. Navíc se zjistilo, že děti jsou šťastnější, když jako dárek dají někomu svoji vlastní věc, než když dávají stejnou věc, která jim ale nepatří. Tento výzkum podporuje závěry nedávných studií sledujících pocity dospělých, které jsou spojené s obdarováváním. Větší pocit štěstí, když obdarováváme, je spojován s prosociálním chováním, které přináší uspokojení, dokonce i když takové jednání vyžaduje osobní oběti. „Lidé si obvykle myslí, že batolata jsou sobecká,“ říká Dr. Lara Aknin, spoluautorka studie. „Tyto závěry ale ukazují, že když děti dávají, jsou šťastnější,“ dodává. Děti v experimentu dostaly sušenku a po chvíli ji měly dát štěněti. Jejich reakce byly nahrávány na video a odborníci je posuzovali na sedmistupňové škále. „Když děti daly psíkovi sušenku, kterou jim dal výzkumník, byly méně šťastné, než když mu daly sušenku, kterou si dříve přivlastnily,“ upozorňuje Lara Aknin. Studie publikovaná v PLoS One, časopisu z Library of Science

Je pro vás důležité, když při nákupu určitého zboží nebo služby dostanete zdarma navíc i nějaký dárek?