Online archiv

Za posledních 10 let výrazně ubylo základních škol, pedagogů i žáků. Minulý školní rok bylo o desetinu - konkrétně o 430 - škol méně než ve školním roce 1995/96. Úbytek škol je způsoben poklesem porodnosti v 90. letech. Do prvních až devátých tříd totiž loni chodilo o 180 tisíc žáků méně. Zřizovatelé školy rušili nebo slučovali, aby ušetřili na jejich provozu a budovy nebyly poloprázdné. Informovala o tom ČTK, která tyto údaje čerpala z Vývojové ročenky školství Ústavu pro informace ve vzdělávání. Před 10 lety působilo na základních školách 63 tisíc učitelů, pak se jejich počet zvýšil v souvislosti se zavedením povinné devítileté školní docházky o 6500, ale minulý školní rok už učilo opět už jen něco přes 63 tisíc pedagogů. Ze škol odcházeli kvůli úbytku dětí i vládnímu nařízení o snižování počtu zaměstnanců veřejné sféry.

Výsledky loňských kontrol hasičů zaměřených na požární bezpečnost ve školách jsou alarmující. Během kontrol hasiči přišli například na uzamčené nouzové východy, nefungující hasicí přístroje nebo nepřístupné hydranty. Informoval o tom deník Právo. Závady či vážná pochybení se podle ředitele Hasičského záchranného sboru Miroslava Štěpána objevily ve dvou třetinách kontrolovaných škol. "Můžu říct, že výsledky kontrol mě šokovaly, nečekal jsem to," uvedl M. Štěpán. Hasiči podle něj za celý uplynulý rok provedli 2600 kontrol, při kterých zjistili více než 6000 závad. "Pouze 765 škol bylo bez problémů," dodal. Celkem 232 škol dokonce nemělo průchodné únikové cesty. "To jsou velmi vážné závady, které hraničí s hazardováním se zdravím sv

Pouze necelá 4 % základních škol - většinou s rozšířenou výukou některého z předmětů - je možné pozitivně hodnotit za kvalitní péči o nadané žáky. Vyplývá to z Výroční zprávy České školní inspekce (ČŠI) za školní rok 2004/2005. Toto velmi nízké číslo ale není podle náměstka ústřední školní inspektorky Zdeňka Vrhela ve skutečnosti takový problém, jak se zdá. "Zmíněná 4 % škol od nás dostala za péči o nadané žáky jedničku. Zbytek obdržel horší známky, ale neznamená to, že je to absolutně nedostatečné," vysvětlil v Lidových novinách.Na kvalitu vzdělávacího procesu v základních školách podle ČŠI nepříznivě působí fakt, že se ve vyšších ročnících vytrácí pozitivní motivace žáků k učení. "Přístup škol a používané nástroje hodnocení výsledků učení jednotlivých žáků jsou stereotypní a zpravidla neposilují motivaci. Žáci většinou neznali kritéria úspěšnosti a hodnocení jim neposkytovalo dostatečnou informaci o tom, jak práci zlepšit," stojí ve zprávě inspekce.Na většině základních škol se podle inspekce zlepšuje vnitřní klima - nezvyšuje se počet sociálně patologických jevů a nestoupá ani jejich závažnost. "Ředitelé škol považují dosažení tohoto stavu za úspěch, který souvisí především s dobrou kvalitou vytvořeného systému preventivních aktivit ve školách," píše se ve zprávě ČŠI. Inspektoři rovněž konstatovali, že ubývá autoritativního vystupování učitelů vůči žákům. "Žáci byli častěji přizváni k vytváření pravidel života ve škole. Aktivně přispěli k tomu, že téměř v 70 % navštívených škol byly ve školních řádech rovnoměrně zastoupeny práva a povinnosti žáků," uvádí ČŠI. Zmiňuje se ovšem také, že v polovině sledovaných škol sice byly zřízeny žákovské samosprávy, většinou se ale zabývaly jen mimoškolními akcemi a k činnosti škol či způsobu výuky se téměř nevyjadřovaly.U středních škol inspekce konstatovala, že výchovné poradenství a prevence sociálně patologických jevů na nich byly většinou promyšlené a plánované, zaměřovaly se i na mimoškolní aktivity a volný čas studentů a přispěly tak ke zkvalitnění "výchovně vzdělávacího působení škol". Bezprostřední účinnost tohoto působení však nicméně není zřetelná. "Dlouhodobě přetrvává problém kouření a záškoláctví. Téměř polovina žáků navštívených škol připustila zkušenost s užitím drog a 20 % s jejich distribucí," píše se ve zprávě inspekce.Většina středních škol nemá podle inspektorů zpracovány nástroje ani kritéria pro hodnocení kvality vzdělávání a výchovy. "V gymnáziích byl za kritérium úspěšnosti zpravidla považován počet přijatých studentů na vysoké školy, ve středních odborných školách pak uplatnění absolventů na trhu práce. Další aspekty, jako například tvořivé myšlení, pozitivní klima školy, činnostní učení, se v hodnocení objevují jen okrajově," uvádí ČŠI.Zpráva inspekce chválí vyšší odborné školy, jejichž řízení a organizace vzdělávání jsou podle ní téměř bezproblémové, upozorňuje však, že mají problémy získávat studenty. To způsobeno horším postavením absolventů vyšších odborných škol na trhu práce oproti absolventům bakalářského studia vysokých škol, nutností si platit studium a nemožností přejít na vysokoškolské magisterské studium.ČŠI: používané nástroje hodnocení výsledků žáků zpravidla neposilují jejich motivaci.

Česká televize od ledna uvádí dva nové vzdělávací pořady. Vždy ve čtvrtek na ČT 2 po 17. hodině je vysílán pořad O češtině, který nabízí exkurze do všech možných tajů jazyka, včetně češtiny profesní i slangu. Komponovaným pořadem provází Aleš Cibulka, dlouholetý moderátor České televize a Českého rozhlasu. Ve scénkách vystupují v mnoha rolích herci Ivana Andrlová a Zbyšek Pantůček. Kromě odborníků, jazykovědců se v pořadu má objevovat mnoho známých osobností ze světa kultury i politiky. Od 18: 30 ve stejný den na stejném kanále je vysílán pořad Planeta Věda, který nabízí informace o nejnovějších výzkumech, studiích a poznání. Zaměřuje se především na svět přírodních věd a má ukazovat určitý problém z několika úhlů pohledu (zem

Tým univerzity Columbia v americkém Missouri dospěl při zkoumání mozkové aktivity 39 osob, jež preferovaly násilné videohry, k závěru, že mezi těmito hrami a skutečným násilím je kauzální vztah. Informoval o tom deník Právo. "Lidé, kteří hrají násilné videohry, pokládají zobrazené násilí za běžné, neutrální," řekl šéf týmu Bruce Bartholow. "Stávají se necitlivými," upřesnil s tím, že si přesto zachovávají normální reakce na nenásilné negativní scény. "Práh citlivosti vůči obrazům se nám snižuje všem," oponuje závěrům výzkumu kanadský psycholog Jonathan Freedman z univerzity v Torontu. "Nic nedokazuje, že by to zvyšovalo sklony k agresivitě." "Je to podobné jako kdysi debaty o škodlivosti televize," soudí britský pedagog a mediální expert David Buckingham.

Vyšší, střední a základní školy mají vést o svých žácích vlastní matriku, v níž bude například rodné číslo, kontakty na zákonné zástupce, zdravotní stav dítěte, možné postižení či údaj, zda je dítě "sociálně znevýhodněno". Část těchto dat školy budou posílat na nejbližší obec s rozšířenou působností, ta je pak předá na kraj a kraj zase Ústavu pro informace ve vzdělávání. "Ministerstvo školství si přeje, aby se vedla jakási evidence kvůli finančním prostředkům a rozpočtům, se kterými škola hospodaří. Druhá věc je, že pokud někdy v budoucnu třeba vyhoříte, anebo vás někdo vykrade, budete rádi, když vám někdo potvrdí, jakého vzdělání jste dosáhli a jaké jste měli třeba vysvědčení," vysvětlil v televizi Nova důvody nového opatření předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů Igor Němec.

Počet učitelů, kteří nemají dostatečné vzdělání, stoupá. Podle Ústavu pro informace ve vzdělání nemá potřebné vzdělání 15 % učitelů na základních školách. Odborníci přitom upozorňují, že nekvalifikovaní učitelé mohou dětem ublížit. "Nekvalifikovaný učitel obecně nemá metodickou přípravu, nedokáže zaujmout děti v hodině, méně naučí. To je ale případ od případu. Existují i nekvalifikovaní učitelé, kteří mají ke kantorství osobnostní předpoklad," uvedl v MF Dnes ředitel Základní školy v Novém Kníně Miloš Petřík. Podle zmíněného deníku označují ředitelé za nejproblémovější předměty cizí jazyky, fyziku, tělesnou a hudební výchovu. "To všechno učí lidé, kteří lehce najdou uplatnění v jiných oborech, a to zaúplně jiných platových i pracovních podmínek," upozornil Jaromír Snížek, ředitel Základní školy v Týnci nad Labem.

Ministerstvo školství chce letos poslat ze svého rozpočtu na účty tuzemských vysokých škol a univerzit asi 19 miliard korun. "Spolu s vyšší částkou na vědu a vývoj tak dostanou proti minulému roku přibližně o 2,8 miliardy korun více," uvedla 19. ledna ministryně školství Petra Buzková. Nové peníze mají být podle ministerstva použity na nárůst počtu studentů. Tento akademický rok bylo do prvního ročníku přijato zhruba 80 tisíc studentů. "Příští rok by tedy mohlo být na školy přijato až o 16 tisíc uchazečů víc," uvedl ředitel odboru vysokého školství Josef Beneš.Přestože tuzemské vysoké školy dnes přijímají téměř polovinu daného populačního ročníku, na trhu práce je diplomovaných absolventů stále nedostatek. Díky tomu se těší výhodám, jež jsou dnes už v Evropě ojedinělé: oproti méně vzdělaným občanům mají zdaleka nejnižší vyhlídky na nezaměstnanost, pobírají vysoce nadprůměrné platy a práci si mohou vybírat. Z nedávné studie, kterou vypracoval poradce ministryně školství Jan Koucký, přitom jednoznačně vyplývá, že ve vyspělých evropských zemích tomu tak není. "Podobné je to pouze v dalších státech bývalého východní bloku, například v Maďarsku, na Slovensku, v Polsku," uvedl J. Koucký. "Příčinou tohoto jevu je rychlý rozvoj ekonomiky a současně obrovský nedostatek vysokoškoláků." Analýza ukázala, že tuzemští vysokoškoláci pobírají o 70 % vyšší mzdu, než je celorepublikový průměr. Ovšem například v Dánsku mají mzdu vyšší než průměr jen o necelých 20 % a v Norsku o 23 %.Materiál ministerstva školství nazvaný Dlouhodobý záměr rozvoje vysokých škol počítá ještě s dalším přílivem studentů - a peněz - pro tuto oblast. Klade důraz na větší členění studia tak, aby školy mohlo opouštět větší množství bakalářů. "Do roku 2010 by na vyšších a vysokých školách mělo být až 55 % mladých lidí," zdůraznil náměstek ministryně pro oblast vysokých škol Petr Kolář. V absolutních číslech by v roce 2010 mělo být v zemi 330 tisíc studentů vysokých škol, dnes je to 276 tisíc.