Online archiv

Vydání: 1/2007

JSEM UČITEL. A KDO JE NA TOM PSYCHICKY HŮŘ?

-red-, 1/2007
Učitel je povolání, učitelka diagnóza. Pointa tohoto vtipu, vymyšleného nějakým misoginem, ovšem platí pro obě pohlaví. Několik průzkumů totiž dokazuje, že učitel je v seznamu rizikových povolání vyvolávajících stres na jednom z prvních míst. Kantořina se stává rizikovou profesí s velkým nebezpečím slovního urážení a také fyzického násilí. O čem konkrétně hovoří průzkumy?

Z NÁZORŮ

1/2007
O tomhle hodně přemýšlím. Hlavně co je vlastenectví? Co je nacionalismus? Kupování českých výrobků? Vybíjení jiných ras? Znalost vlastní historie a z toho plynoucí hrdost? Izolacionismus? Objektivní zhodnocení národa? Obrana státu nebo expanzivní politika? Hranice mezi vlastenectvím a „vlastenectvím“ je úzká, možná se oboje prolíná. Myslím, že nejsme hrdý národ a vlastenectví u nás = skinheadské hnutí = neonacisti = nacisti. Pokud by někdo založil školu vlastenectví, hlavním vyučovacím předmětem by nutně musel být dějepis. Ano, nejsme hrdý národ, nejsme hrdí na své dějiny, nejsme hrdí na takové osobnosti jakými byli Přemysl Otakar II., Karel IV., M. Jan Hus, Jiří z Poděbrad, Jan Ámos Komenský, František Palacký, Karel Hynek Mácha, Antonín Dvořák, Tomáš Garrigue Masaryk, legionáři, naši letci v Anglii, Milada Horáková, Jan Patočka, Jan Palach, Jan Zajíc a mnozi jiní včetně těch bezejmenných. Ježek – diskuzní fórum k stránkám e-stredovek.cz

VLASTENECTVÍ – PROČ NE?

Josef Gabriel, 1/2007
Do vzdělávacího programu školy výchova k vlastenectví nepochybně patří. V tom, jakým obsahem bychom měli v současnosti slovo vlastenectví naplnit a k čemu bychom měli děti vychovávat, však úplně jasno nemáme.

JAK CITLIVĚ ŘEŠIT PŘESTUPKY

Václav Mertin, 1/2007
Když se stane dítěti něco nepěkného, cítíme, že událost nemůžeme nechat bez odezvy. I ve světě, kde se každodenní dávka zmařených lidských životů počítá na stovky, vzbudí ohrožení dítěte soucit a rozhořčení. Není to tak dávno, co se pokoušel o sebevraždu skokem z Nuselského mostu třináctiletý školák. Podle sdělovacích prostředků šlo o reakci na třídní nebo ředitelskou důtku. Podobných případů není u nás na desítky, ale opakují se s železnou pravidelností, přinejmenším kolem vysvědčení.

ŽÁCI MLUVÍ O ŠIKANĚ. UČITELÉ NEMOHOU?

Jaroslav Kroufek, 1/2007
Když dětský domov na dvě hodiny navštíví novináři nebo umělci, výsledkem je článek o báječných dětech a krásně prožitých dvou hodinách. Umělci budou nejspíš zděšeni tím, že děti mají omezenou možnost pohybu, že se před nimi vše zamyká apod. Neuvědomují si, že jde o dětský domov se školou, v podstatě o dřívější polepšovnu, kterou obývají děti s nařízenou ústavní výchovou. Náhle vzbuzený soucit s dětmi bohužel často překrývá riziko, které je dnes čím dál aktuálnější – agresivitu dětí směrem k pedagogům.

KDYŽ SE DĚTEM NECHCE ŽÍT

Tamara Wölfelová, 1/2007
Před koncem školního roku se oběsil třináctiletý školák z Třebíčska, protože se bál trestu za dvojku z chování. Spolužákovi poslal SMS zprávu: „Chci, abys věděl, žes byl můj nejlepší kámoš, a taky abys ode mne pozdravoval všechny ze třídy.“

CO VADÍ FEMINISTKÁM VE VÝUCE

Matyáš Zrno, 1/2007
Rovné příležitosti, to zní dobře. Kdo by také proti nim brojil? V České republice dokonce běží program ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI V PEDAGOGICKÉ PRAXI. Organizuje ho občanské sdružení ŽÁBA NA PRAMENI a jeho cílem je „vzdělávat učitelky a učitele v problematice gender a rovných příležitostí“. Otázka rovných příležitostí a celé tzv. genderové problematiky v sobě ale skrývá mnohá úskalí. Následujícím textem bych chtěl rovněž reagovat na článek v RODINĚ A ŠKOLE 9/06 s názvem „BĚDA UČITELKÁM, KTERÝM MUŽI VLÁDNOU?“.

MATURITA – VĚC POLITICKÁ

-bk, red-, 1/2007
Dne 27. 11. se v Poslanecké sněmovně uskutečnil seminář na téma reformované maturity. Uspořádala ho poslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), zúčastnilo se ho asi 140 zájemců – kromě jiných ministryně školství Miroslava Kopicová a ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) Martin Chvál.

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY NA GYMNÁZIÍCH

Zuzana Fojtíková, 1/2007
„Zkušenosti – inspirace, Školní vzdělávací programy na gymnáziích“ tak zněl název konference, kterou 20. 11. 2006 uspořádal Výzkumný ústav pedagogický (VÚP). Jejím cílem bylo zprostředkovat zkušenosti pilotních gymnázií s tvorbou školních vzdělávacích programů (ŠVP) ostatním školám a nabídnout jim inspiraci. Konference uzavřela první dvouletou etapu projektu ESF – Pilotu G/GP. Pro někoho byla krátkým, i když důležitým intermezzem na dlouhé cestě k proměně školy, pro jiné znamenala potvrzení toho, že nastoupená cesta vede správným směrem.

PŘÍŠTÍCH DESET LET? MASIVNÍ ÚTLUM UČILIŠŤ

-bk-, 1/2007
Jaká jsou rizika a příležitosti v českém středním školství v následujících deseti letech? Ředitel Střediska vzdělávací politiky PedF UK Jan Koucký prezentoval demografický vývoj pro příštích deset let v součinnosti s tím, jaké trendy budou typické pro školství a vzdělávání v tomto období. Podle Kouckého dojde za stále se snižujícího počtu absolventů a při jejich zájmu o maturitní obory zaměřujícími se převážně na všeobecné vzdělání, k mírnému posílení čtyřletých gymnázií a lyceí. Oproti tomu dojde k prudkému poklesu zájmu o učňovské obory, který by měl znamenat propad ze současných 30 % absolventů na 13 %. To by reálně znamenalo, že v každém kraji dojde ke zrušení 15 učilišť. V průměrném okresním městě by tak měla zůstat 3 – 4 učiliště. U absolventů SŠ dojde ke zvýšení jejich relativního počtu – maturitu získá okolo 80 % středoškoláků. Jejich absolutní počet však začne vzhledem ke snižující se populační křivce klesat, což bude mít za následek snižování počtu uchazečů na VŠ. Na VŠ se přesune velká část odborné přípravy, kterou dříve zajišťovaly SŠ. Východiskem pro školy, které postihne útlum zájmu o studium, je možnost věnovat se více dalšímu vzdělávání dospělých. Trh práce vyvíjí tlak na daleko častější rekvalifikaci, a pokud se tomu školy (zejména střední odborné školy a učiliště) přizpůsobí, předejdou možnému vytváření nových vzdělávacích kapacit zaměřených na další vzdělávání, jak se to dnes už děje např. v kraji Vysočina. Učilištím patrně nezbude nic jiného, než se v co největší míře orientovat na spolupráci s podniky, což by mělo mít konečný efekt v přípravě takových kvalifikovaných pracovníků, které požaduje trh práce zejména v průmyslové oblasti.

VLADIMÍR SMÉKAL: JAK NAVODIT VE ŠKOLE DOBRÉ KLIMA

Jan Mazanec, 1/2007
„Seš v pohodě?“ „Jasně, jsem v pohodě!“ Výraz „pohoda“ díky těmto a podobným replikám pomalu dospívá ke své devalvaci. Nicméně prof. VLADIMÍR SMÉKAL z katedry psychologie brněnské Masarykovy univerzity se ho nebojí použít v jeho původním významu, a to v souvislosti s atmosférou ve škole. Zeptali jsme se ho na podrobnosti:

INTERDISCIPLINÁRNÍ UČENÍ

1/2007