Online archiv

„Je to ta nejtěžší škola, ve které můžete být. A když se zeptáte dětí, tak vám to potvrdí. Když vám někdo říká, co máte celý den dělat, je to, jako by se o vás celý den staral. Nemusíte dělat rozhodnutí. Zde dítě rozhodnutí dělat musí,“ říká zakladatel netradiční školy zvané Sudbury Valley School.

Když má žák na konci 9. třídy na vysvědčení nedostatečnou, kterou si neopravil ani při opravné zkoušce, může být přijat na střední školu? Anebo musí opakovat ročník na stávající či jiné ZŠ? J. N., Český Krumlov Žák, který na konci devátého ročníku neprospěl, avšak splnil povinnou školní docházku, tedy může být rozhodnutím ředitele přijat na střední školu, pokud při přijímacím řízení prokáže vhodné schopnosti a další předpoklady ke studiu na dané škole (školský zákon § 59). A co se týče opakování 9. ročníku: Žák, který již splnil povinnou školní docházku, nemá právo ani povinnost opakovat devátý ročník, byť jej ukončil neúspěšně (viz § 52 odst. 6 školského zákona). Ročník opakuje za vymezených podmínek pouze žák, který plní povinnou školní docházku. Žák, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, může prostřednictvím svého zákonného zástupce požádat ředitele školy o povolení pokračování v základním vzdělávání (§ 55 odst. 1 školského zákona). Ředitel o žádosti rozhodne na základě posouzení důvodů uvedených v žádosti a dosavadních výsledků vzdělávání žáka. Povolit pokračování v základním vzdělávání lze nejdéle do konce školního roku, v němž žák dosáhne osmnáctého roku věku.

PRÁVNÍ PORANDA

Kdo ovlivňuje výběr a zpracování témat, která se nejčastěji objevují na titulních stránkách novin, časopisů či informačních webů? Správná otázka. Pokud se na vaší škole hlouběji věnujete mediální výchově, neměli byste zmíněný dotaz brát na lehkou váhu. Hledání odpovědi je cestou k zásadnímu vhledu do mechanismů současných médií.

ANEB ZNÁTE ČESKOU HUMORISTICKOU LITERATURU?

Prosím, děkuji, omlouvám se, ale i prosté dobrý den. Slůvka, která se mezi dětmi ztrácejí jako pramen mezi kamením. Je to jaksi samozřejmé, když dítě něco dostane. Že je slušné poděkovat? Nějaký vděk, nějaká úcta? Ale kdeže. Nikdo ho to zřejmě nenaučil.

O přestávce sedí v lavici sám, zatímco ostatní se družně baví u nové hry na dotykovém telefonu. Nějak ho nezajímají ty hovory o něčem či o ničem, raději si otevře knížku a čte si. Je to pro něj zajímavější, přestože cenou za to je samota.

Druhý ročník nedávné konference Neurověda ve vzdělávání nepřinesl většinou informace úplně nové, ale umožnil podívat se na proces vzdělávání inovativním způsobem.

Záleží na tom, co od výuky literatury očekáváte. Chcete-li dát dětem kulturní přehled, případně je připravit na přijímací zkoušky z literatury, pak je namístě probrat klasický „telefonní seznam“ autorů, doplněný povinnou literaturou a čtenářským deníkem. Ostatně, nakladatelé dnes nabízejí deníky s již předtištěnými kolonkami, takže jim vyplnění nezabere víc než několik minut. Pokud ovšem máte pocit, že literatura je něco bytostně spjatého s existencí člověka, že je to dialog napříč časem a prostorem s výjimečnými lidmi, které bychom normálně nepotkali, že čtení příběhů vám pomáhá zvládat složité situace a léčí vaši duši, a proto chcete v dětech vzbudit celoživotní zájem o čtení, pak jsou výše zmíněné důvody naprosto nicotné.

ČTENÁŘSKÉ DENÍKY: MAJÍ DNES JEŠTĚ VŮBEC SMYSL?

Jaká je dnešní mládež z hlediska sexuálního chování? Jak ovlivňuje lehce dostupná pornografie psychiku dětí? A jak vnímají třeba babyboxy? A konečně: Mělo by se o sexu učit ve škole? Na tyto otázky jsme se ptali gynekologa Alexandra Bartáka.